Báječná léta s EET podle Schillerové. Proč nás zklamala?


12:38 • 27. listopadu 2017

Tagy: EET, Ministerstvo financí, ČR, daně

Minulý týden v Lidových novinách vyšel komentář paní náměstkyně Ministerstva financí ČR s názvem „Báječná léta s EET. Rok první“. Komentář, který se profiluje jako obhajoba zavedení EET z pohledu ročních zkušeností však svým argumentační obsahem zklame. Proč?

Začátek textu je především o snaze vyvracení údajných argumentů odpůrců EET.  Zdá se však, že si paní náměstkyně nevybrala nejdůvěryhodnější argumenty protistrany.

„Před rokem to podle kritiků EET vypadalo, že dnes už se přes důlky v podlahách, vystátých od nervózních nakupujících, nebude možné v těch pár krámcích, co tu zůstanou, ani dostat k pokladně,“ píše Schillerová. Snaha rozptýlit údajnou obavu o tom, že v několika málo obchůdcích, co zůstanou, budou v podlaze vyšlapané důlky od čekání ve frontách, je velmi úsměvný počin.  Přestože jde pravděpodobně o nadsázku ze strany paní náměstkyně, dokresluje to zásadnější problém, a to rezignaci na odbornou diskuzi o přínosech EET. 

Chcete vydělat na EET? Je tu „Malá pokladna“ & velké úspory

Komentář nenabízí mnoho argumentů ve prospěch EET. Jediná – a nutno podotknout nedostatečná – snaha jsou následující dvě věty: „Výběr daní? Jen na DPH na konci října meziročně plus 26 mld. Kč, tedy 9,1 procenta při růstu HDP 4,1 procenta, tedy ekonomickém růstu oproti dynamice výběru daní méně než polovičním.“ Je potěšující, že se nedočteme, že jde o kauzální efekt zavedení EET. Ono to totiž z jednoduchého porovnání dvou čísel říct nelze.

Není problém vymyslet několik jiných příběhů, jak se konkrétní ekonomický růst promítl do rychlejšího výběru DPH. Například, rychlejší růst mezd v nízkopříjmových domácností, které mají relativně vysoký mezní sklon ke spotřebě, může celkem jednoduše změnit 1 procentní bod růstu HDP vinou vysoké dynamiky spotřeby na více než 1 procentní bod růstu výběru DPH. 

Netvrdím, že EET nemělo pozitivní vliv na výběr DPH. Naopak, předchozí ekonomická literatura ukazuje, že lze očekávat poměrně výrazný nárůst ve výběru a není moc důvodů, kvůli kterým by české prostředí mělo fungovat jinak. Problém je vysloveně slabá argumentace ze strany ministerstva financí. Rok po odstartování EET nepotřebujeme ze strany MF ČR číst, že nečekáme dlouhé fronty a že hospody nezasáhlo hromadné zavírání. Na rozdíl od kritiků má ministerstvo přístup k datům a snad i dostatečný lidský kapitál, aby bylo schopno poskytnout mnohem víc detailnějších informací. A když nic jiného, tak nás čekají další vlny zavádění EET, a je tedy zcela na místě se ptát, co nám vlastně EET zatím přineslo.

Problém státní kasy: Dlouhý, nebo krátký konec výnosové křivky?

RSS

Během bakalářského a magisterského studia na IES FSV UK si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku (Maastricht University), Číně (HSBC Peking University) a Španělsku (Universidad Autónoma de Madrid). Ve studiu pokračuje v Ph.D. programu na CERGE-EI, v rámci kterého vyjel na výzkumnou stáž na UC Berkeley. Externě působí na katedře národního hospodářství Právnické fakulty UK. 



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.