Hra o trůny nebo Netflix v nejvyšší kvalitě? Češi potřebují optiku

,
16:28 • 25. června 2019

Tagy: ČR, telekomunikace, Internet, Slovensko, T-Mobile

Cesta s Wi-fi není dlouhodobá. V momentě, kdy se na Wi-fi síť přihlásí v exponovaném čase více uživatelů, jde kvalita dolů. Když se budou lidé chtít podívat na Hru o trůny nebo nejnovější pořady na Netflix ve 4K kvalitě, budou prostě potřebovat kvalitní připojení. Takže jsem opět u toho, že potřebujeme optiku, řekl v rozhovoru pro Roklen24 ředitel T-Mobile pro Českou republiku Juraj Bóna. Jaká je vize do dalších pěti až deseti let? A kolik bude stát?

Pamatujete si na svůj první telefon?

To je dobrá otázka. Myslím, že to byl Sony Ericsson 628. Takový s malou anténkou. To byly první telefony za korunu.

To ještě svítila ledka, když přišla SMS?

Ano, byla tam navrchu taková malá LED dioda. Potom jsem vystřídal hodně telefonů. Pracoval jsem v consultingu, takže nám telefony měnili každý půl rok až rok. Zažil jsem různé telefony.

A jaký máte teď?

Teď mám iPhone. Mám rád jejich ekosystém. Je to zařízení, kde se vyplatí připlatit si za kvalitu i bezpečnost. Je to někde jinde, i spolehlivost. Apple má pěkný hardware, ale má v sobě i zdravý software a ten je super. 

Víte, kolik teď měsíčně spotřebujete dat? Nebo to vůbec nesledujete?

Sleduji. Spotřebuji asi tak šest až sedm giga. Hodně z toho připadne na hudbu a na Google Maps, protože často cestuji a poslouchám. 

Pro co bude v budoucnu třeba rychlé připojení?

T-Mobile si už před dvěma třemi roky vytyčil strategii, že by chtěl v Česku intenzivněji začít budovat optiku. Důvodem číslo jedna je fakt, že pro rychlost mobilních dat bude třeba, aby BTS stanice mohly být mezi sebou propojené optikou. Dnes je optikou připojeno asi 30 procent. 5G síť je ještě rychlejší na připojení, vysílání a přijímání dat. 

Zadruhé si myslíme, že zákazníci budou mít zájem o ještě rychlejší data. Vidíme to na našich prodejích. Zatřetí si myslíme, že by se do toho měl pustit i velký hráč. S plným respektem vůči konkurenci. V Česku by měla být jedna kompaktní síť pro celou zemi.

Vy ale s O2 spolupracujete. Sdílíte tam nějaké antény?

Spolupracujeme s firmou Cetin, mj. na sdílení mobilní sítě s O2.

Existuje i sdílení optických připojení?

Je to jedna z možností. Samozřejmě. Řekněme, že je to velmi efektivní způsob budování sítě s jiným operátorem a nedělat to dvakrát. Peníze je třeba rozumně investovat a radši toho postavit víc, pro víc obyvatel, než mít vedle sebe dva optické kabely. 

Takže je to trošku zbytečné, aby do každého domu vedl optický kabel od každého poskytovatele?

Myslíme, že ano. Velmi jsme o tom i diskutovali s firmou Cetin. Díky modernizaci metalické sítě Cetinu se zlepšuje DSL připojení domácností. To oceňují i naši zákazníci, jimž mimochodem DSL přeprodáváme, mám za to, že nyní jsme pro CETIN nejdůležitějším DSL partnerem. Na druhou stranu si myslím, že metalická síť má své limity a že Česká republika potřebuje optiku. Proto jsme se pustili sami do její výstavby. Potřebujeme ji nejen pro fixní připojení, ale i kvůli budoucím 5G mobilním sítím.

V Praze jsou obydlené oblasti podchycené UPC.

Ano, UPC má nejen v Praze silnou pozici. Ale máme za to, že námi budovaný optický internet nabídne řádově vyšší rychlosti.

V roce 2018 jste disponovali 6000 optickými přípojkami do domácností (FTTH). Kolik jich evidujete v polovině roku 2019?

Je jich zhruba 20 tisíc a jsou rozmístěné v rámci celé České republiky. Je to hodně široké spektrum. 

Do roku 2025 máte cíl přípojek 1,5 milionu přípojek, je to tak?

Ano, takový cíl jsme si vytyčili na přelomu let 2017 a 2018. Ale abychom byli upřímní, tak vlastní budování sítě jde o dost pomaleji, než jsme předpokládali. Ambice přesto stále máme, bude to výzva.

Co trend tempa růstu optických přípojek?

Konec loňského roku bylo určitě první období, kdy jsme to spustili. V loňském 4. čtvrtletí to tedy bylo šest tisíc přípojek. Nyní je to zhruba 20 tisíc a v průběhu letošního roku chceme připojit další desítky tisíc přípojek. Byli bychom rádi, pokud bychom se dostali až k hranici 100 tisíc. Uvidíme, bude to záležet na tempu schvalování stavebních prací a na naší schopnosti získávat povolení k výstavbě. Rozjednaných lokalit je hodně. 

V Ústí nad Labem trvalo 70 povolení asi 500 dní. Kdybyste měl popsat legislativní problémy, co je nejsložitější a co by vám pomohlo?

Jen schválení konkrétní lokality, kde se nachází několik stovek domácností, čítá 70 až 80 dokumentů, které je třeba schválit. Je to opravdu velmi komplikovaný a zdlouhavý proces. Potom samozřejmě narážíme na všechny možné administrativní překážky, na schvalování jednotlivých samospráv, které si vyžadují dodatečné doklady. Myslíme si, že děláme důležitou věc pro celou společnost, opravdu často přinášíme obcím to nejlepší a nejmodernější. Vyjednávání o různých věcných břemenech je také velmi náročné. Vede často až k tomu, že některé projekty musíme zamítnout. Obce totiž požadují nepřiměřeně velké kompenzace. 

A jaké jsou další kroky?

Potom přichází na řadu samotný administrativní proces, který je na úrovni samosprávy. Nebo se přesouvá na další rozhodovací úřady. Bohužel, zde musím zmínit, že to v některých případech vychází až na 500 dní. To samotné schvalování je něco, s čím jsme nepočítali. Od nápadu k postavení přípojky uplynou skoro dva roky. Bylo by skvělé, kdyby se tato doba zkrátila na úroveň okolních zemí – tedy na 150 až 200 dní. To je něco, co bychom chtěli zajistit. Tak, abychom vyšli obcím vstříc a nedělali něco, co jim nevyhovuje.

Jak funguje spolupráce s obcemi?

Je to případ od případu. Jsou obce, které do toho šly a vzaly to jako příležitost přinést svým občanům něco nového. Na sever od Prahy se jich pár, v čele s Líbeznicemi, spojilo s myšlenkou zajistit občanům vysokorychlostní připojení. Sepsaly memorandum, zveřejnily transparentní podmínky výstavby na webu, velmi zjednodušily administrativní kroky.

Připojit optikou každou domácnost je legislativně skoro nemožné. Co ta druhá varianta, tedy propojit to bezdrátovým připojením přes rychlou Wi-Fi síť?

Dlouho bychom mohli polemizovat nad tím, co je správná rychlost a kvalita. Pokud bych vycházel z toho, jaký je standard v nejvyspělejších zemích, tak opravdu garance nejspolehlivější a nejlepší rychlosti je právě optika až do domácnosti. Možná se to zdá částečně nemožné, investiční náklady na domácnost v oblastech, které jsou velmi vzdálené od města, se vyšplhají velmi vysoko. Myslíme si, že bude nutné, aby vznikla různá partnerství. Možná i se státem nebo některými operátory.

Osobně se domnívám, že cesta s Wi-fi není dlouhodobá, dokonce ani střednědobá. V momentě, kdy se na Wi-fi síť přihlásí v exponovaném čase více uživatelů, jde kvalita dolů. Příležitosti, které dnešní svět zábavy a komunikace přináší, prostě rostou exponenciálně. Když se budou lidé chtít podívat na Hru o trůny nebo nejnovější pořady na Netflix ve 4K kvalitě, budou prostě potřebovat kvalitní připojení. Takže jsem opět u toho, že potřebujeme optiku. V přechodném období přemýšlíme nad tím, jak zákazníkům rychlý internet přinést. Na to nám nyní dobře slouží produkt pevný internet vzduchem. 

Máte v průměru spočítáno, kolik stojí připojení?

Na celý projekt se pohybujeme se v řádech stovek milionů korun ročně. Náklady na připojení jedné bytové jednotky mohou být pět tisíc, ale i 130 tisíc korun, záleží na poloze, zda jde o byt na sídlišti či na samotě v pohraničí, jaké podmínky se podařilo domluvit s obcí a na dalších faktorech.

Může T-Mobile koupit připojení od menších lokálních poskytovatelů internetu?

Je to také možnost, kterou zvažujeme. Je třeba vzít v úvahu, že jako plošný operátor chceme mít síť jednotně standardizovanou. Vybíráme a díváme se na takové operátory, jejich síť je podobná té naší. Ti jsou pro nás atraktivní.

Mohl byste popsat rozdíly situace v Česku a na Slovensku?

Slovensko začalo dělat první výraznější investice do optiky už na přelomu roku 2007 a 2008. Během prvního roku Telekom připojil na 50 tisíc domácností. Orange se do optiky pustil také. Standard se již tehdy nastavil a od roku 2014 začal Telecom výrazně investovat do optiky coby do nástroje na výraznější upgrade a budoucí investici do budoucnosti.

Je opravdu skvělé, že se Deutsche Telecom postavil za tuto strategii a začal velmi mnoho investovat. Nejen na Slovensku, ale i v jiných zemích. Faktem je, že Slovensko bylo velmi rychlé a nyní už mají více než půl milionu optických přípojek na necelé dva miliony domácností.

A Česko?

V Česku jsme na začátku a strategie, jakou síť by chtělo Česko dlouhodobě mít, se zatím formuje. Je tu Cetin, který má svoji logickou investiční strategii: primárně maximalizovat kapacitu a využití současné metalické sítě a doplnit ji optikou. Budu rád, pokud se  společným úsilím podaří opravdu Česko digitalizovat a optiku vybudovat. Je třeba se do toho pustit. Není důvod, proč by lidé neměli za několik let rychlý internet běžně používat. To je náš cíl.

Jakou máte vizi do dalších pěti až deseti let ve využívání internetu? Jak to bude vypadat?

Na technologie se snažíme dívat hlavně pozitivně. Přinášejí mnoho dobrého. Bez 4G sítě by nebylo YouTube ani Facebook tam, kde je nyní. Neměly by tolik zákazníků. Díky tomu, že jsme postavili 4G sítě, mohou lidé využívat rychlosti "on-the-run" během dne. Trend ale půjde dopředu. V mobilitě obyvatel bude pravděpodobně docházet ke změnám. Zákazníci se budou i jinak využívat samotné technologie. Budou potřebovat perfektní pokrytí a kvalitu, která bude na internetu a bude se velmi rychle šířit, dotkne se to vzdělání, online zábavy, učení, video hovorů. Bude to o jiném stylu práce, i života.

A trochu osobnější pohled?

Věřím v online vzdělávání, protože můžete dostat nejkvalitnější obsah i do malých obcí a vesniček, kam se kvalitní učitel těžko dostane. Přitom je to dnes jen nevyužitá příležitost. Nechci, aby to působilo příliš vizionářsky nebo strašidelně, ale vzdělávání pomocí virtuálních nástrojů, kdy žáka zapojíte do tématu bezprostředně a může vše naplno vnímat, je velmi blízko současnosti. Když se do obce nedostane učitel, tak je třeba použít rychlý internet. To je budoucnost, která bude přinášet obrovské posuny pro nové generace, že každá změna v sobě přináší samozřejmě i potenciální rizika, v tomto případě například zvýšení konzumace her, či online gaming, trávení ještě více času online. Jsem přesvědčen, že o tom musíme pořád dokola mluvit a pomáhat lidem zavádět takovou konzumací médií i internetu, která neomezuje mezilidské vztahy. Úkolem je využívat technologie správně a naplno, nenechme se však obrat o sociální interakci.

V neposlední řadě je třeba také zmínit vylidňování regionů. Rychlý internet může být lékem na tento jev – přináší totiž nové byznysové příležitosti i do odlehlých lokalit.

Juraj Bóna se pohybuje v oblasti telekomunikací již více než 15 let. V minulosti působil na mnoha vedoucích pozicích (controlling, obchod a logistika a marketingový ředitel pro rezidentní zákazníky) ve společnosti Slovak Telekom, nyní vede Komerční divizi T-Mobile ČR. S telekomunikačním trhem se seznámil už jako konzultant v Ernst & Young, kde měl na starosti právě největšího slovenského operátora. Juraj vystudoval Ekonomickou Univerzitu v Bratislavě. Je ženatý, má čtyři děti a ve volném čase se věnuje zejména sportu.


Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.