Pojistka pohody na pracovišti. Voodoo panenky zpodobňující šéfa


10:07 • 14. listopadu 2018

Tagy: trh práce, práce, zaměstnání

Proces zaměstnávání v tržní ekonomice popisoval Karl Marx jako ponechání pracovní síly všanc silám trhu jako pouhého zboží, za které zaměstnavatel zaplatí jen tu nejmenší částku, jež dělníkovi umožní svoji schopnost práce reprodukovat. V dnešním světě, kde pracovníci nejsou pouhé zaměnitelné součástky výrobního procesu, se ovšem tento vztah stává o něco složitější. Zaměstnavatel musí dbát nejen o to, zda mají zaměstnanci za co jíst, ale i o to, jak se cítí; tím je totiž z velké části určeno i to, jak se ke své práci stavějí.

Dle standardní ekonomické teorie je cílem zaměstnavatele - v souladu s konečným cílem maximalizace zisku - najmout zaměstnance za co nejnižší mzdu. Paradoxně se však může stát, že tím nijak neušetří; špatně placený zaměstnanec je uražený zaměstnanec, který má velký důvod proto, aby se lidově řečeno začal "flákat". Špatně placený zaměstnanec tedy cíleně snižuje svou produktivitu na úroveň, která podle něj odpovídá oné nízké mzdě; to říká hypotéza spravedlivé mzdy za usilovnou práci.

Rada pro zaměstnavatele. Proč platit podřízeným víc, než jim chcete dát

Jak ovšem experimentálně potvrdili výzkumníci z University of Arizona, negativní emoce ve formě hněvu a naštvání mohou stejným směrem ovlivnit nejen produktivitu zaměstnanců, ale i jejich morálku. V experimentu byli dobrovolníci rozděleni na dvě skupiny, u kterých měly být vyvolány buď pocity hněvu, anebo pocity viny. Někteří účastníci tedy byli vyzváni, aby napsali text o nějaké situaci, kdy se cítili rozhněvaní, zatímco jiní o tom, kdy se cítili vinní. Kontrolní skupina měla popsat, jak vypadá místnost, ve které se právě nacházejí.

První experiment spočíval v tom, že účastníci měli řešit jednoduché matematické úlohy, přičemž za každou správnou odpověď se sami odměňovali z připravené obálky. A zatímco "naštvaná" skupina získala v průměru mnohem více odměn než kontrolní skupina, u skupiny "s vinou" to bylo naopak značně méně. To naznačuje, že zatímco pocity hněvu motivovaly k vyšší míře podvádění, pocity viny naopak touhu podvádět omezovaly.

 

Z těchto zjištění pak autoři vyvozují, že zatímco pocity hněvu motivují zaměstnance zapojit se do neetického chování, pocity viny působí opačným směrem. Jak se však dají uchlácholit rozhněvaní zaměstnanci? Odpověď, kterou dávají Lindie Liang z Lazaridis School of Business and Economics a Wilfrid Laurier in University of Ontario zní: voodoo panenky zpodobňující vedoucího pracovníka. Vědci v rámci experimentu provedeného s 229 pracovníky z USA a Kanady zjistili, že když zaměstnanci ubližují voodoo panence, která představuje jejich šéfa, dokáže to významně  snížit úroveň pocitů nespravedlnosti, a to zhruba o jednu třetinu.

Podle autorů jde přitom o přehlížený pozitivní efekt jakési pomsty, byť pouze symbolické. "Našli jsme jednoduchý a neškodný symbolický čin odplaty, kterým lidé mohou získat pocit, že jsou si ‚kvit‛ a získat znovu pocit spravedlnosti," citoval server Telegraph Lindie Liang. Účastníci studie používali online program vytvořený společností Dumb.com, která umožňuje uživatelům pojmenovat voodoo panenku po jejich šéfovi a mučit ji kolíky, popálit svíčkou či jí ubližovat kleštěmi.

Zaměstnavatelé, kteří chtějí snížit hněv svých zaměstnanců, tedy mají dvě možnosti; buď jim mohou přidat, anebo pořídit voodoo panenku nápadně připomínající svou osobu. Mohla by ale stačit i fotografie a šipky. "Možná to nemusí být voodoo panenka sama o sobě. Teoreticky může fungovat cokoliv, co slouží jako symbolický čin odplaty, jako například házení šipek na obrázek vašeho šéfa," dodala Liang.

Jak nakopnout produktivitu na pracovišti? Pryč se saky a kravatami!

 

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.