ČBA: Po dynamickém růstu čeká českou ekonomiku „hladké přistání“

S koncem října vychází nová makroekonomická prognóza České bankovní asociace (ČBA), která potvrzuje předjímaný scénář předpovědi předchozí. Českou ekonomiku čeká v nadcházející době mírné zpomalení. Tempo ekonomického růstu bude o něco nižší než v předchozích letech; zatímco v letošním roce by mělo dosahovat 3 %, pro příští rok je předpovídaná hodnota 2,9 %. Po období dynamického vývoje nás tedy čeká „hladké přistání“ ve formě pomalého uklidňování přehřáté ekonomiky.

Na zpomalení se přitom podepíší jak vnější, tak vnitřní faktory. Co se týče zahraničí, ČBA předpokládá, že dojde ke zpomalení ekonomického růstu v eurozóně, která je klíčovým trhem pro české vývozce. Tomu napovídá i fakt, že tuzemským firmám zaměřeným na vývoz se již zakázkové knihy neplní tak rychle, jak tomu bylo v letech předchozích.

V domácí ekonomice je jasně patrná změna v roli hlavního motoru růstu, kterým se nyní po zpracovatelském průmyslu stávají služby. Těm nahrává trvající optimistický sentiment domácností, které jsou i díky dynamicky rostoucím mzdám ochotny více utrácet. Vedle vysoké spotřeby domácností patří mezi tahouny domácí poptávky také cestovní ruch.

Na první pohled příznivá situace na trhu práce spojená s nízkou nezaměstnaností však působí proti konkurenceschopnosti firem, které na jedné straně stále narážejí na nedostatek pracovníků a na straně druhé se musejí potýkat s rychlým růstem mzdových nákladů. Možnost substituce pracovní síly prostřednictvím investic do nových technologií je přitom v České republice omezená, jelikož nabídka těchto technologií zde stále není dostatečná.

Vzhledem k přehřátému trhu práce se s nedostatkem pracovníků, ale i s omezenými kapacitami, potýká také zpracovatelský průmysl. Nicméně je třeba také říci, že pomalu slábnou i síly na straně zahraniční poptávky. Zvláště pak u automobilového sektoru, který v posledních čtyřech letech zažíval dvojciferný růst, se prostor pro další boom postupně vyčerpává. „Odbyt v tomto klíčovém odvětví českého zpracovatelského průmyslu tak z řady důvodů, včetně saturace na mnoha evropských trzích, ani zdaleka nemusí vykazovat stejnou dynamikou jako v minulosti,“ říká Miroslav Zámečník, analytik ČBA.

V souladu s trajektorií hospodářského cyklu, který se právě teď zdá být na vrcholu, se tedy jádro růstu přesouvá ke službám, které by měly zůstat klíčovým sektorem i v příštím roce. Nicméně v tomto trendu se vedle cyklického vlivu patrně skrývá také sekulární složka. Přicházející fenomény ve formě automatizace a robotizace totiž nevyhnutelně vyvolají strukturální změny a významné přesuny pracovní síly mezi odvětvími.

Podle Zámečníka je nasnadě, že zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu bude v příštích desetiletích postupně klesat, jelikož zde posílí tlak na technologické inovace, které dokáží nahradit lidského pracovníka. Progresivní technologický vývoj se však na druhou stranu dotkne i části služeb, a to těch odvětví, kde lze rovněž významnou část procesů automatizovat. Příkladem je přitom nejen administrativa či maloobchod, ale i finančnictví a bankovnictví.

Co by mělo být v příštím roce jinak, než je dnes, je růst cenové hladiny. „V první polovině příštího roku očekáváme zrychlení inflace až na dosah úrovně 3 %. Naopak ve druhé polovině roku by inflace měla zvolnit a průměr za celý rok 2019 by měl dosáhnout 2,4 %,“ uvedl Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Rovněž bude posilovat koruna, avšak pomaleji, než se předpokládalo. „Posilování koruny bude v příštím roce probíhat pomaleji, než předpokládala prognóza minulá, a v průměru kurz koruny zůstane nad úrovní 25 Kč za euro. Nedostatečné utahování měnových podmínek prostřednictvím posilující koruny umožní ČNB dále zvyšovat úrokové sazby,“ vysvětlil Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.

Prognóza počítá s tím, že ČNB bude nadále pokračovat v trajektorii postupného zvyšování sazeb o 25 bazických bodů, přičemž do konce roku 2018 by k tomu mělo dojít ještě jednou a v roce 2019 pak dvakrát až třikrát. Na závěr přikládáme tabulku, která přehledně mapuje předpokládaný vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů.

 

Newsletter