Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Standardní ekonomie selhává ve světě lidí i ve světě opic

Jednou z nejznámějších her, která se používá k analýze ekonomického chování lidí, je tzv. hra na diktátora. Té se v její nejjednodušší formě účastní dva hráči, přičemž pravidla spočívají v tom, že jeden z účastníků dostane určitou částku, řekněme například 100 dolarů, a má ji nějak rozdělit mezi sebe a druhého účastníka. Pokud druhý účastník takové rozdělení přijme, částka se takto mezi účastníky skutečně rozdělí. Pokud však odmítne, ani jeden z účastníků nedostane nic.

Jestliže budeme předpokládat, že lze částku dělit pouze na celé dolary, standardní ekonomická teorie jasně předpovídá, co by mělo nastat. Jak nerovnoměrné rozdělení je ještě akceptovatelné pro druhého účastníka? Jelikož jeden dolar je lepší než nula dolarů, druhý účastník by měl přijmout jakoukoliv částku od jednoho dolaru a výše. Pro prvního účastníka je tak jasnou strategií navrhnout rozdělení 99 dolarů pro sebe a 1 dolar pro druhého.

Jenže to bychom museli předpokládat, že člověk se chová jako neoklasický člověk ekonomický, který je přímočaře orientován na svůj vlastní zájem, bez komplikací jako jsou mezilidské vztahy, pocity a emoce. Jak dokazují mnohé studie využívající principy hry na diktátora, lidé se většinou takto nechovají. Místo rozdělení 99 % pro sebe a 1 % pro druhého obvykle navrhují něco jako 55 % a 45 %. A pokud náhodou někdo navrhne 90 % a 10 %, druhý účastník nemá problém odmítnout, i když se tím připraví o výdělek.

 

Podle behaviorální ekonomie jsou lidé – kromě omezení v racionalitě a sebekontrole – omezení také ve sledování svého vlastního zájmu. To přitom znamená, že jsou nejen schopni altruistického dávání druhým, ale rovněž mají smysl pro spravedlnost a férovost. A jak přitom ukázal legendární experiment s kapucínskými opicemi, nemají ho jen lidé.

Zkuste dát jedné opici plátek okurky a uvidíte, že si s radostí pochutná. Pak ale dejte opici ve vedlejší kleci hrozen a první opici dejte zase okurku. Co se stane teď? Jak můžete vidět na videu na serveru UpWorthy.com, teď vám opice vaši okurku hodí na hlavu (a naštěstí nevíme, co by se stalo, kdyby opice nebyly zavřené v klecích).

Smysl pro spravedlnost jako by v opičím světě znamenal rovné odměňování. A pokud je odměňování nerovné, opice neváhá obětovat své zdroje (kus okurky), aby nespravedlnosti zabránila – nebo alespoň demonstrovala, že s takovým nerovným zacházením nesouhlasí. Stejně jako lidé ve hře na diktátora, kteří odmítnou částku vyšší než 0, aby ukázali svůj odpor k nerovnosti – i za cenu obětování potenciálního výdělku. Zdá se tedy, že lidé tedy opravdu pocházejí z opice.

Investuje lépe expert nebo opice?

Newsletter