Opravdu přestanou od srpna ze dne na den všechny sběrné dvory v městech a obcích ČR odebírat elektroniku Samsung, jak se čerstvě objevilo na veřejnosti? Hned na úvod ať raději zazní jasné – rozhodně ne! Ano, jistě se najde někdo, kdo bude souznít s oznámením jednoho z hlavních kolektivních systémů sběru vysloužilého elektra v ČR – společnosti ASEKOL. Ten oznámil, že končí se zpětným odběrem elektroniky Samsung, neboť ten přešel v rámci recyklace na přelomu letošního roku ke konkurenci. A jelikož má ASEKOL uzavřeny smlouvu se sběrnými dvory měst a obcí na odběr vysloužilého elektra (a nejen značky Samsung), vznikla z toho krásná patlanina či chcete-li motanice, že tím pádem lidé nemají od 1. srpna nosit vysloužilé TV, monitory atd. značky Samsung do sběrných dvorů, protože ty jim je údajně nevezmou. Chudákům pak vlastně nezbude nic jiného, než je pohodit do nejbližšího zapadlého koutu kopřiv a roští. Tolik marketing, který měl asi napomoci nějakému záměru, ale jaká je realita?
O nějakém plošném stop stavu odběru vysloužilých Samsungů nemůže být ani řeči – ani ve sběrných dvorech ani skrze jiná sběrná místa, kterými naopak disponuje Rema Systém (ona konkurence, k níž Samsung přešel). Zřizovateli sběrných dvorů totiž není ani ASEKOL ani Svaz měst a obcí/SMO (samozřejmě jsou jimi konkrétní sídla, jejichž samospráva je i provozuje), aby jim sdělením o konci svozu sebraného elektra korejské značky zároveň oznamovaly či snad nařizovaly (?!), že jej mají přestat od lidí odebírat. To mj. potvrdila pro TV Nova i náměstkyně Ministerstva životního prostředí Berenika Peštová: „Občana se to absolutně netkne. Když jste si ten spotřebič zakoupil, tak v ceně toho spotřebiče máte likvidaci. Takže budete se chovat stejně, jako jste se choval doteď.“ To mj. znamená můžete se ho dál zbavit ve sběrných dvorech nebo u prodejců elektroniky. Stačí je tam jen odvézt, dodal následně správně redaktor.
Také Samsung, o nějž v rámci nerudovského „kam s ním?“ aktuálně kráčí, zůstal nad věcí. REMA Systém má podle jeho vyjádření dostatečnou infrastrukturu k plnění svých smluvních závazků. „Toto také společnost již několikrát deklarovala jak Svazu měst a obcí, tak ministerstvu životního prostředí a dalším organizacím. Dosloužilé spotřebiče značky Samsung tak bude možno bez potíží odevzdat v široké síti sběrných míst. REMA Systém nás také ujistila v tom, že je připravena okamžitě uzavřít smlouvu o sběrném místě s jakýmkoliv subjektem, u kterého společnost ASEKOL přestane svážet produkty Samsung,“ zní jasné stanovisko dominantní značky elektra prodávaného na českém trhu.
Samotná REMA Systém pak jasně deklaruje, že je připravena napojit se na stávající a funkční systém obce tak, aby občan po oznámení ASEKOL, nezaznamenal jakoukoliv změnu. Aby nemusel přemýšlet, jakou značku elektrospotřebiče a kam má donést. REMA je tak v tuto chvíli připravena zajistit svoz všeho, co ASEKOL odmítne převzít.
V tento moment vynechejme detailní rozbor legislativní stránky věci, když druhou stranou smluvního vztahu s ASEKOL jsou obce/sběrné dvory a uzavřené smlouvy jim jistě umožňují dobrat se i nadále odvozu nakumulovaného elektroodpadu všech značek, nikoli jen Samsungu. Případně i finančních náhrad potencionálních škod, které by jim mohly vzniknout. REMA se jen v tuto chvíli musí důrazně ohradit proti svalování viny za tuto situaci na společnost SAMSUNG nebo na ni samotnou. Ten, kdo porušuje zavedený systém (tzn. mj. rozlišovat elektroodpad dle značek nebo data prodeje není nejen podle nás technicky možné a žádný z kolektivních systémů v Evropské unii to tímto způsobem nedělá), je někdo úplně jiný.
Podíváme-li se též do nedávné historie, obce z poplatků svých občanů vybudovaly, a to již před vznikem kolektivních systémů jako je ASEKOL nebo REMA, své obecní systémy nakládání s odpady – nebezpečnými, stavebními, velkoobjemovými, elektroodpady apod. Jedním z těchto prvků je obecní sběrný dvůr, kam je občan již desítky let zvyklý nosit, co nepotřebuje a nevejde se mu do popelnice. Tento obecní systém nepatří žádnému kolektivnímu systému, to je systém obcí.
Po vzniku kolektivních systémů v roce 2005 se ty vybrané, které byly ministerstvem životního prostředí určené jako výhradní správci tzv. historického elektrozařízení (mezi nimi ASEKOL – vybrán pro televizory a monitory a ELEKTROWIN – vybrán pro lednice a další velká zařízení) logicky napojily na sběrné systémy obcí. REMA o toto napojení od roku 2005 také usilovala, ale byla mnohými obcemi opakovaně odmítána s tím, že mají svůj obecní systém vyřešen se společnostmi ASEKOL a ELEKTROWIN a dalšího partnera nepotřebují a nechtějí.
REMA tak byla nucena vybudovat svou sběrnou síť mimo již stávající obecní systém a ta aktuálně čítá už více jak 20 tisíc míst (to jde mimochodem daleko za zákonné požadavky zákona o odpadech). REMA ale nemůže nutit obce ke spolupráci s jejich obecním sběrným systémem. Může jim pouze spolupráci nabízet a je tak nyní pouze na nich, zda její nabídku využijí.
Již v prosinci loňského roku (2019) pak REMA prostřednictvím právě SMO ČR (jehož ředitelka je nyní v médiích aktuálním stavem zděšena) obce informovala, že podobná situace může nastat, a že je připravena zapojit se do jejich obecních systémů. V dubnu letošního roku dokonce obeslala i všechna města a obce s nabídkou spolupráce. A stále je připravena zajistit obcím zpětný odběr tak, aby zařízení byla ze sběrných dvorů kontinuálně svážena a aby byl jejich sběr obvyklým způsobem financován.
K 1. červenci 2020 potom byla na čísle 800 976 679 ještě spuštěna služba bezplatné informační telefonní linky Chytrá recyklace, kde každý občan i zástupce města či obce dostane informaci, jak s vysloužilým elektrozařízením naložit.
Skandální je tak podle nás úplně něco jiného. Třeba asi už nejen dojem, že když to nebudu dělat já, tak hlavně ne oni. Naštěstí si tržní prostředí s tímto podivuhodně dlouho přežívajícím českým principem o chcíplé sousedovic koze ještě poradit umí.
David Beneš, předseda představenstva
REMA Systém, a.s.
