Jsou ženy a menšiny horší? Předsudky jako sebenaplňující se proroctví


10:08 • 12. července 2018

Tagy: trh práce, vzdělání, nerovnost, gender

O diskriminaci, ať už z hlediska genderu, etnické příslušnosti či dalších společenských či kulturních rozdílů, se hovoří zejména v souvislosti s trhem práce. Ženy či menšiny mohou méně snadno nacházet práci, a pokud ji najdou, pak mohou dostat zaplaceno méně než bílý muž. Nicméně mzdové rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva ještě samy o sobě nejsou důkazem diskriminace. Pokud se totiž liší svou výkonností, pak se nejedná o stejnou práci, která by zakládala důvod ke shodné mzdě. Co když je ale již onen odlišný výkon dílem předsudků, které lidé mají vůči určitým skupinám?

Patrně jedny z nejsmutnějších akademických zjištění v této oblasti přinesl paper, který v roce 2003 publikovaly Karla Hoff ze Světové banky a Priyanka Pandey z Pensylvánské univerzity. Ekonomky provedly několik experimentů s 642 studenty středních škol, a to v Indii, jejímž obyvatelům společenskou nerovnost mezi jednotlivými skupinami lidí připomíná dlouhá tradice kastovního systému. Ten už sice formálně neexistuje, nicméně reálně se ho stále nedaří vymýtit.

Diskriminace? Bílí se méně flákají a pracují tvrději

V experimentech studenti prováděli různé testy zaměřené na výkon. Jádro testování spočívalo v tom, že při některých experimentech zůstali studenti „anonymní“, ale při dalších museli nahlas uvést svoji „socio-ekonomickou identitu“, tedy z jaké vesnice pochází a co dělá jejich otec a dědeček; byla tedy fakticky zveřejněna jejich kasta. Výsledky přitom byly takové, že zatímco při anonymních experimetech si zástupci různých kast vedli zhruba stejně, při zveřejnění identity vykazovaly nižší kasty značně horší výkon v relaci s těmi vyššími.

Tato zjištění autoři vysvětlují tak, že když je identita kasty veřejná informace, subjekty z nízké kasty předpokládají, že jejich úsilí bude špatně odměněno a podle toho jej patřičně snižují. Podobně koncipovaná studie se pak snažila zjistit, zda jsou ženy v matematice skutečně horší než muži, či zda jde o výsledek genderových předsudků. A zatímco při obyčejném testování vykazovaly ženy srovnatelné výsledky jako muži, pokud bylo před testováním zdůrazněno, že se vědci snaží zjistit, zda jsou ženy v matematice horší, pak skutečně podaly znatelně horší výkony než muži.

 

Jak to vysvětlit? Jedná se o tzv. Pygmalion efekt, který pojmenovává kauzální vztah, kdy vyšší očekávání ohledně výkonu jednotlivce skutečně vedou k jeho zlepšení. Ten vychází ze zjištění Roberta Rosenthala a Lenore Jacobson, kteří provedli experiment s fiktivním seznamem nadprůměrně inteligentních dětí, jenž předali učitelům. A i když byl seznam vytvořen náhodně, výsledky těchto dětí se výrazně zlepšily, jelikož učitelé od nich měli vyšší očekávání a začali se jim více věnovat.

Tento efekt pak může zčásti vysvětlit, proč některé sociální skupiny v určitých oblastech systematicky selhávají. Studie provedená na amerických datech, o které informuje server Education Week, dokládá, že bílí vyučující mají méně optimistická očekávání ohledně svých afroamerických studentů v porovnání s bílými studenty. Bílí učitelé ve studii odhadovali, že střední školu dokončí 58 % bílých studentů, zatímco pouze 37 % afroamerických. Konkrétně, pokud posuzovali afroamerického studenta, byla po oddělení vlivu jiných proměnných jen kvůli tomu o 9 % vyšší šance, že budou odhadovat, že student školu nedokončí.

A i když je v takových datech těžké dokazovat kauzalitu, autoři se domnívají, že tato očekávání mohou mít vliv na souhrnné statistiky, ve kterých si afroameričtí studenti vedou o poznání hůře. Jiní autoři pak dokonce zjistili, že tato sebenaplňující se proroctví fungují i v lásce – pokud již dopředu očekáváte, že budete (potenciálním) partnerem odmítnuti, nevědomky tyto myšlenky promítáte do svého chování, kterým pak zvyšujete pravděpodobnost skutečného odmítnutí.

Když jsou ceny rasistické a sexistické: Menšiny a ženy platí více

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.