Na výšce záleží. Mrakodrapy a rizikové chování finančníků


09:55 • 2. září 2018

Tagy: Behaviorální ekonomie, riziko, Wall Street

Rok 2017 byl rokem mrakodrapů; po celém světě jich vyrostlo rekordních 144. Zemí mrakodrapů se pak stala Čína, která přispěla novým kouskem téměř každých pět dní a postavila jich tak celkem 76. Výškové budovy bývají nejčastěji považovány za výsledek boje o nedostatek stavebního prostoru v centrech velkoměst; pracovat, případně bydlet, zde chce zkrátka až příliš lidí. Co však mrakodrapy dělají s naší psychikou a charakterem?

Na tuto zdánlivě nevýznamnou otázku se zaměřil výzkum, jehož výsledky byly nedávno publikovány v odborném časopise Journal of Consumer Psychology, a sice s ohledem na zkoumání způsobu, jakým výška budovy ovlivňuje naše rozhodování, a zvláštně pak to finanční. Koneckonců jsou to právě manažeři investičních fondů a další pracovníci finančních institucí, kteří při své práci často určují, kam budou směřovat balíky peněz, které jsou mnohdy tak velké, že si většina běžných smrtelníků neumí ani představit. 

Co zmítá Wall Street? Za nestabilitu trhů může testosteron

A právě tyto klíčové osoby se při vykonávání svých důležitých rozhodnutí často nacházejí v kancelářských budovách, které svou výškou sahají až k nebesům. Nejinak to vypadá také na slavné ulici Wall Street, v newyorském finančním srdci, známém mimo jiné svým charakteristickým symbolem v podobě sochy zuřivého býka. A je možné, že právě takový charakter v duších finančníků probouzejí výškové budovy, v kterých sídlí tamní prestižní finanční společnosti.

Sina Esteky, Jean D. Wineman a David B. Wooten prozkoumali data z více než 3000 hedgeových fondů z celého světa, představujících aktiva přesahující 500 miliard dolarů. Konkrétně se zaměřili na zkoumání vztahu mezi volatilitou výnosů fondů, kterou lze aproximovat finanční riziko, a podlažím sídla společnosti, která příslušný fond spravuje. Výzkumníci přitom zjistili, že tyto dvě veličiny vykazují statisticky významnou pozitivní korelaci. Jinými slovy platí, že čím vyšší podlaží, tím vyšší finanční riziko.

 

Protože mohou existovat pochybnosti o existenci kauzálního vztahu, provedli autoři také několik experimentů, ve které účastníci hráli sázkovou hru, a to ve výtahu výškové budovy, přičemž část z nich jela nahoru a druhá část zase dolů. Přitom se ukázalo, že ti, co výtahem stoupali, měli vyšší tendenci přijímat rizikovější rozhodnutí se šancí na vyšší zisk. „Když stoupá nadmořská výška, existuje podvědomý účinek na pocit síly,“ citoval server Science Daily Sinu Esteky, profesorku marketingu z Univerzity v Miami. „Tento podpořený pocit síly má pak za následek vyhledávání vyššího rizika,“ vysvětlila zjištění hlavní autorka.

Výška budovy, ve které se právě nacházíme, pak může ovlivnit nejen naše pracovní rozhodování, ale přirozeně i finanční volby, kterým čelíme v našem soukromém životě. Podle autorů však mají závěry studie implikace nejen pro finančnictví, ale i pro celou řadu dalších odvětví. Rizikověji se při své práci mohou chovat také právníci, ale například i lékaři, kteří sídlí ve výškových budovách, dodává server Science Daily.

Behaviorální finance: Hladový trader je nebezpečný trader

 

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.