Lightning network a NFC. Pomohou světu akceptovat Bitcoin?


10:04 • 25. dubna 2018

Tagy: Bitcoin, Platby, FinTech, Blockchain, Lightning Network

Průměrná bitcoinová transakce v době psaní tohoto článku stála 10 satoshi na bajt informace, to je zhruba 4 koruny na běžnou transakci (velikost okolo 225 bajtů), transakce dorazí od 2 do 5 vteřin a potvrzena je přibližně za hodinu. A teď si představte, že jde v podstatě o ideální situaci, kdy máme paměťový mempool (místo, kde se nepotvrzené transakce shromažďují) nezvykle prázdný*. Pokud se zaplní tak, jako koncem loňského roku, mohou se transakční poplatky díky volné soutěži (kdo chce být odbaven dříve, zaplatí větší pobídku minerům) a omezenému místu v mempoolu vyšplhat na desítky dolarů, levné transakce pak mohou na své potvrzení čekat třeba týdny.

 (*Technická poznámka autora: v mezičase mezi napsáním a vydáním článku stačila průměrná cena za transakci stoupnout na 110 satoshi za bajt, tedy více jak desetinásobek, za průměrnou transakci tak nyní uživatel na poplatcích zaplatí lehce přes 40 korun.)

Ve srovnání například s platbami kartou, nebo jejím mobilním ekvivalentem, je současný stav plateb v bitcoinové síti hotové peklo. Hezky se tak ukazuje, proč se platby skutečnými kryptoměnami v retailovém obchodu zatím objevují hlavně jako forma levného marketingu a proč jsou pak obchodnici raději, když kryptoměnami u nich ve finále nikdo neplatí.

Přidáme-li k tomu další nevýhody, jako je nutnost používat QR kódy, pokud se chceme vyhnout ručnímu zadávání celé transakce, kde je vysoké riziko omylu (špatně zadaná adresa, částka, případně transakční poplatek), v některých zemích pak nutnost počítat kapitálové zisky a ztráty ze zisku a prodeje kryptoměn nebo naopak kurzové riziko, máme na problém zaděláno. Poslední dvě komplikace lze sice poměrně elegantně vyřešit implementací platební brány, která obě rizika řeší za nás, ale je to jednak pouhé přemostění celého problému a zároveň se ztrácí polovina kouzla celé věci. Platební brány nejsou dobročinné organizace a poplatky za jejich provoz se hravě vyrovnají Vise nebo Mastercardu, pro drobné podnikatele tak představují zbytečnou zátěž, která prodražuje celý proces. Navíc pak ve skutečnosti nepřijímáme kryptoměny a stále se pohybujeme uvnitř tradičního finančního systému a netěžíme z benefitů, které bitcoin a některé další kryptoměny nabízí.      

Existuje elegantní řešení?

Určité věci, jako je například definitivní čas potvrzení, přitom technicky ani nelze zkrátit, neboť vychází ze základních vlastností protokolu a principů jeho zabezpečení. Síť je z bezpečnostních důvodů záměrně nastavena tak, aby průměrné vytěžení bloku trvalo okolo deseti minut. Po každých 2016 vytěžených blocích dochází k úpravně obtížnosti, která zabraňuje, aby příliš efektivní mining způsobil, že bude možné těžit výrazně rychleji (a naopak, aby šlo při nedostatku minerů obtížnost snížit). Šest potvrzení, což je u bitcoinu z praktických důvodů bráno jako nezvratný důkaz, že u transakce není možné provést tzv. „dvojitou útratu“ (odeslat platbu stejnými prostředky dvakrát), tak dříve než za hodinu prostě nezískáme. Podobné je to momentálně s velikostí bloku. Situaci trochu zkomplikovalo loňské schválení SegWitu (Segregated Witness), které umožňuje po jeho plošném zavedení prakticky zvýšit velikost bloku (z 1MB na přibližně 1,7 MB) a řeší některé další technické problémy (ovšem za cenu vzniku pár nových). Přesto se možná blízká ne lepší časy. Proč?

Nemůžeme sice (aktuálně) čekat nějaké zásadní změny od principů současného fungování protokolu, ale za to můžeme velmi efektivně měnit způsob, jak se samotnou sítí pracovat. Nebo opravdu potřebujete, aby každá vaše platba za kávu byla nezvratně uložena na desítkách tisíc počítačů po celém světě a stvrzena propálenými gigawatty energie?    

 

 Lightening network a NFC

Jednou z nesporných zásluh SegWitu je, že odemkl celou škálu řešení (například lightning network nebo schnorr signature), která umožňují škálovat bitcoinovou transakční síť bez toho, že by se výrazně zvětšovala velikost bloku, a tím pádem hrozilo riziko zbytečné centralizace sítě.

Jedno takové řešení, o kterém se poslední tři roky hodně mluví a které se pomalu dostává do své produkční fáze, je Lightning Network. Jedná se o vrstvu nad blockchainem, která umožňuje mezi dvěma stranami libovolně otevírat a zavírat platební kanály. Na začátku se vytvoří něco na způsob escrow účtu, kanál vznikne tak, že obě strany do něj vloží určitou částku v kryptoměně a ta zde zůstává uzamčena až do vypršení platnosti kanálu. Následně si mohu obě strany prakticky do nekonečna vyměňovat transakce, aniž by je nějak omezovaly transakční poplatky a rychlost páteřního blockchainu. Teprve v momentě, kdy se jedna ze stran rozhodne kanál opustit, dojde k finálnímu vyrovnání a jeho zápisu do blockchainu. Místo desítek či stovek transakcí je tak do blockchainu zapsána jen jediná, což přináší značnou úlevu páteřnímu blockchainu, dramaticky zrychluje rychlost jednotlivých transakcí a šetří náklady na transakční poplatky.


První návrh tohoto řešení představil v únoru 2015 Joseph Poon a Thaddeus Dryja ve svém Lightning white paperu (PDF). Pokud k Lightening síti přidáme další technologie, které jsou tu s námi již přes deset let, jako je například téměř 14 let staré NFC (near-field communication), získáme elegantní a rychlý způsob, jak platit pomocí kryptoměn u vašeho oblíbeného obchodníka nebo sítě jednoduchým přiložením vaší mobilní peněženky, a to za zlomek transakčních nákladů klasickou kreditní nebo debetní kartou.


Řešení samozřejmě není bez chybičky. Jednou z nevýhod je nutnost mít zablokované prostředky v otevřeném kanálu, což předurčuje využití LN v retailu zejména pro mikroplatby nebo pravidelné platby například za služby na měsíční bázi. Další nevýhoda je potřeba mít otevřený kanál buď přímo s obchodníkem, nebo alespoň s další stranou, která si s ním vyměňuje transakce. První varianta omezuje množství, kde lze kanály prakticky použít (nebudete mít nejspíš otevřených stovky kanálů a v nic blokované statisíce), druhá povede ke vniku centralizovaných hubů, které budou otevřené kanály s obchodníky udržovat, dělat nám prostředníka a vybírat za to patřičné poplatky. Tím se zase oklikou dostáváme zpět ke světu „zlých“ clearingovým center, jaký známe z tradičního světa finančních služeb. Ne všechny důsledky technologie lze ale dnes bezpečně dohlédnout, takže nás třeba ještě budoucnost nějak mile překvapí. 

         

 

Napsat autorovi RSS

Autor před nástupem do Roklenu působil jako technologický novinář specializující se na korporátní IT, TELCO, internetový byznys, ecommerce, security, nová média a fintech. Publikoval například v Hospodářských novinách, Ekonomu, přílohách Lidových novin, ICT revue, nebo serveru Lupa.cz. Po úspěšném dokončení mediálních studií 5 let působil jako šéfredaktor B2B serveru zaměřujícího se na firemní IT – ITbiz.cz. K oblasti kryptoměn se poprvé dostal v roce 2010, aktivně do nich investovat a studovat technologii veřejného blockchainu začal ale až v roce 2013.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.