Současný premiér Andrej Babiš vyniká ve svém verbálním projevu mimořádnou agresivitou, na druhou stranu není výrazně dogmatický a vyhýbá se častým odkazům na líbivě znějící abstraktní ideály. To je závěr lingvistické analýzy Milana Petráka.
Způsob komunikace jednotlivých politiků se výrazně liší. Zatímco část z nich odpovídá na položené otázky věcně, jiní mají silný sklon používat emocionálně nabité výrazy. K určení této tendence byly použity odpovědi premiérů na ústní interpelace v poslanecké sněmovně. Jednalo se tedy o situaci, kdy se všichni nacházeli ve srovnatelných podmínkách a kdy byli nuceni mluvit spatra. Frekvence používání emocionálních výrazů je zřejmá z tabulky.
Vyhledávány byly výrazy z těchto sedmi kategorií:
- Agresivita (nenávist k jiným názorovým skupinám): výrazy jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač, zlovolný atd.
2. Prodej iluzí (vzhlížení k „vyšším“ ideálům): svoboda, příroda, národ, spása atd.
3. Dogmatismus: výrazy jako naprosto, rozhodně, všichni, absolutní atd.
4. Zaštiťování se kolektivem: zájmena my a oni v 1. pádu.
5. Ideologické myšlení: slova končící na -ismus, -ista, -istka, -istický.
6. Dramatizace (přibarvování textu): boj, krev, smrt, strach atd.
7. Používání symbolů: symbol, vlajka, přísaha atd.
Nejiracionálněji komunikujícím premiérem v historii České republiky byl Václav Klaus, s těsným odstupem následovaný Andrejem Babišem. „Verbálně nejvíce agresivním premiérem v historii samostatného Česka je Andrej Babiš, který v této kategorii ‚zvítězil‘ s náskokem před Václavem Klausem a Jiřím Paroubkem,“ tvrdí Petrák s tím, že druhým významným znakem mluvy současného premiéra je časté zaštiťování se kolektivem.
Na druhou stranu si Andrej Babiš nelibuje v útočení na emoce pomocí odkazování na „vyšší“ ideály (v čemž naopak vynikal Vladimír Špidla a také všichni pravicoví premiéři), jako je spravedlnost, svoboda či národ a je mu cizí ideologické myšlení. Nijak nevyčnívá ani hodnotou dogmatismu.
Andrej Babiš také nejčastěji používá zájmeno „já“ v 1. pádě (114 výskytů na 10 000 slov). Za ním následují Jiří Paroubek (92) na Jan Fischer (79). Na opačném pólu se nalézá Vladimír Špidla s hodnotou pěti výskytů na 10 000 slov.
Dosavadní zkušenost podle Petráka ukazuje, že existuje vztah mezi výsledným koeficientem iracionality a délkou setrvání na postu premiéra. „Míra tak zvané iracionality premiérů byla určena na základě četnosti výskytu výrazů rozdělených do sedmi základních kategorií – agresivita, prodej iluzí, dogmatismus, zaštiťování se kolektivem, ideologické myšlení, dramatizace a posedlost symboly,“ vysvětlil Petrák. Politik s jeho nejvyšší hodnotou, se v úřadu udržel doposud nejdéle (tedy Václav Klaus: 5 let). Druhým nejdéle sloužícím premiérem byl Miloš Zeman (4 roky) a třetím Petr Nečas (3 roky), který je zároveň politikem se třetím nejvyšším koeficientem iracionality. Z tohoto pohledu má tedy Andrej Babiš velkou šanci stát se (spolu s Václavem Klausem) premiérem, který si svůj úřad udržel po nejdelší dobu.
