Zlomový rok 2020. Dočkáme se další globální krize?


10:12 • 2. října 2018

Tagy: Ekonomika, finanční krize, USA, Dluh, fiskální politika

S ohledem na současnou expanzivní fiskální politiku Spojených států bude muset americká centrální banka Fed zvednout sazby do roku 2020 na zhruba 3,5 procenta, odhaduje ekonom Nouriel Roubini pro server Financial Times. Fed však nezůstane jediným vojákem v poli, ostatní centrální banky se k němu připojí a začnou postupně normalizovat svou měnovou politiku. Co bude dál?

Od poslední finanční krize uplynula už celá dekáda, a tak je nasnadě si položit otázku, kdy nastane další, a především zda jsme se z té předchozí dostatečně poučili. Podle Roubiniho bude světový ekonomický růst pokračovat i v příštím roce, zejména díky fiskálním deficitům USA, které zrcadlí expanzivní politiku americké vlády. I Čína pokračuje v růstu a Evropa není až tak daleko za ní, když většina kontinentu vykazuje dobré makroekonomické ukazatele.

Světová geopolitická situace na tom však není od počátku roku nejlépe. Když pomineme částečný úspěch v podobě uklidnění situace na Korejském poloostrově, obchodní roztržka mezi Severní Amerikou, Evropou a Čínou dlouhodobý růst příliš nepodporuje. Podle Roubiniho jsou tyto spory pouhými symptomy daleko hlubší rivality ve snaze o získání dominantní pozice na světovém trhu a v oblasti nových technologií. Tyto „hádky“ ale budou mít ve výsledku efekt opačný, a to zpomalení světové ekonomiky a zvýšení inflace.

Narůstající tlaky v segmentu mezinárodního obchodu a chystaný exit ECB z expanzivní politiky bude znamenat zpomalení evropské ekonomiky okolo roku 2020, uvedl Roubini. K tomu nelze opomenout ceny aktiv, které se v mnohých případech nachází již v oblastech bubliny.

Americké a světové akcie jsou drahé (zejména v USA se ukazatel P/E pohybuje zhruba 50 procent nad historickými průměry), vládní dluhopisy jsou naopak příliš nízko, píše Roubini. I ceny nemovitostí jsou po celém světě nafouklé. Zato akcie na rozvojových trzích už zažily první korekci. Ta bude však – v podobě nejen akcií, ale i komodit – pokračovat. Investoři, kteří taktéž očekávají zpomalení od roku 2020, proto začnou nahrazovat rizikové položky v portfoliu již v polovině roku 2019, odhaduje ekonom.

 

Mezi jeden z nejsilnějších faktorů příštích problémů patří domácí americká politika. Donald Trump si stěžuje Fedu, že růst je pouhá čtyři procenta. Ale co bude dělat ve volebním roce 2020, pokud expanze zpomalí pod jedno procento a ekonomika začne přicházet o pracovní místa? Roubini míní, že Trump tím bude vyprovokován vyvolat krizi v mezinárodní politice, a to zejména pokud bude v domácí politice v šachu ze strany demokratického Kongresu.

Jedním z možných „řešení“ by bylo vyprovokovat krizi s Íránem. To by pravděpodobně spustilo stagflační geopolitický šok jako v letech 1973, 1979 nebo 1990, kdy vrcholily krize na Blízkém Východě. Obdobná krize by samozřejmě vyvolala prudký nárůst cen ropy.

Problém ale spočívá dle Roubiniho zejména v tom, že jakmile nastane globální ekonomická krize, tak ve srovnání s tou před deseti lety budou nástroje fiskální i měnové politiky pravděpodobně méně účinné, ať už kvůli zadluženým vládám nebo „nafouklým“ rozvahám centrálních bank. Ironicky řečeno, máme se opravdu na co těšit…

 

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.