Zaostalá Evropa. Jak zalepit technologickou mezeru?


08:51 • 21. dubna 2019

Tagy: Evropa, Inovace, Evropská unie, Technologie, regulace

Evropě se přezdívá starý kontinent. Bohužel, toto přízvisko si náš kontinent začíná zasluhovat i z hlediska technologické a digitální zaostalosti. Existuje jen málo zemí, které táhnou Evropu technologicky kupředu, jako je třeba Německo, Finsko nebo nově státy z Pobaltí. Jak změnit evropské hospodářství, aby měla Evropa zářnou ekonomickou budoucnost? Investicemi firem do nových technologií, říká Debora Revoltellová z Evropské investiční banky (EIB). Napomoci tomu má další integrace EU.

Zpráva EIB o investicích 2018/2019 představuje souhrnnou analýzu investic a financování inovací v Evropě. Výsledky rozsáhlého dotazníku, čítající respondenty z 12 500 firem po celé Evropě, však nejsou pro starý kontinent zrovna pozitivní. Nabízí však pohled na to, jak strukturální a cyklické faktory ovlivňují různé třídy aktiv a v neposlední řadě i to, jaké změny je v Evropě třeba provést.

Investice na historickém průměru

Investice v Evropě se dle zprávy EIB v posledních letech citelně vzpamatovaly. Mezi hlavní důvody patří například expanzivní měnová politika a s ní spojené lepší podmínky financování úvěrů. Pouze 17 procent firem ve výzkumu uvedlo, že přístup k financím je důvodem, proč neinvestují. Investice v Evropské unii v poměru k HDP se tak zhruba drží na dlouhodobém průměru.

Trend růstu investic z posledních let ale pravděpodobně brzy narazí na větší bariéry Jako jeden ze zhoršujících se faktorů uvedly firmy ekonomické klima, kterému oproti roku 2017 věří ještě méně (viz graf níže). Dobrou zprávou není ani to, že čím dál tím více firem očekává zhoršení podmínek v regulacích jejich byznysu. Tato obava může mít původ v brexitu, politické polarizaci nebo ve stoupajícím společenském tlaku v mnoha zemích.

Evropa zaostává za Amerikou

Diskutovanou investiční obnovu už však nelze vidět tak růžově, pokud evropské investice srovnáme s těmi americkými. Od poslední finanční krize se totiž mezi Evropou a USA otevřela mezera, a to nejen co se týče do investic do strojního vybavení. Přestože je tento razantnější vzestup v USA částečně spojen s boomem břidlicové ropy, stále zůstává otázkou, zda má Evropa v době technologické transformace na to, aby udržela s USA krok, uvedla pro VoxEU ředitelka ekonomického oddělení EIB Debora Revoltellová.

Tato mezera je především viditelná u nehmotných aktiv, kde evropské firmy výrazně zaostávají. Investice do softwaru, dovedností či organizačních změn se stávají základními elementy digitálního světa, a to jak v průmyslu, tak i ve službách. EIB rozdělila při výzkumu firmy do čtyř skupin. Od příjemce inovací až po lídry inovací. Výsledkem této části šetření bylo zjištění, že o moc více evropských firem buď neinovuje vůbec nebo jsou pouhými příjemci inovací, a to s časovým odstupem. Obzvláště viditelné je to u mladých podniků, kde jsou na tom lépe ty americké citelně lépe.

Viditelný rozdíl je i u nových “globálních lídrů” inovací v různých odvětvích. Zde lze od roku 2011 pozorovat výrazný nárůst čínských firem a mírný nárůst těch korejských. Japonsko a Evropa v tomto porovnání začaly zaostávat.

Revoltellová vidí jako jednu z překážek to, že inovace v Evropě jsou financovány především ze strany bank. Podíl soukromého kapitálu a venture capital silně zaostává za americkým a asijským (v případě vyspělých zemí východní Asie) regionem. Evropa se tak především spoléhá na finanční zdroje od bank, a tím se vystavuje většímu riziku při finančních šocích.

Brexit jak od Franze Kafky aneb Tváří v tvář bankrotu

Finance nejsou však jediným důvodem, proč evropské firmy častěji neimplementují inovace. Z dotazníku EIB vyplývá, že 77 procent evropských firem disponuje zaměstnanci, kteří nemají dostatečné dovednosti a jsou překážkou pro zavedení nových inovací. Tento fenomén je negativně ovlivněn nedostatkem pracovní síly na mnoha trzích práce v Evropě. Zajímavostí je, že čím inovativnější firma, tím negativněji v tomto ohledu při dotazníku odpovídala. Tyto "lepší" firmy nedostatek kvalitní pracovní síly brzdí ještě výrazněji. Ruku v ruce s nedostatkem dovedností a financí pro inovace jde pak i nedostatečná infrastruktura v mnoha evropských zemích.

Jak z bludného kruhu ven?

Aby mohla Evropa zmíněné překážky pro inovace překonat, bude klíčové začít od základů. Podle výzkumu EIB 43 procent měst udává technickou (ne)zdatnost jako hlavní nedostatek při plánování projektů. Vztah mezi veřejným a soukromým sektorem musí být kooperativní. V současné době soukromé firmy neví, co od veřejných orgánů ve většině evropských zemí očekávat. Regulace jsou tak výraznou překážkou pro nové investice.

Zvládli byste ekonomickou olympiádu pro střední školy? Zkuste test

Evropská ekonomika zatím postrádá nástroje, jak čelit budoucnosti a zůstat globálně konkurenceschopná. Tato adaptace musí probíhat na všech úrovních, a to i na úrovni Evropské unie. Evropské finance musí být chytře umístěny tam, kde jsou nejproduktivnější bez ohledu na to, o jaký stát se jedná. Je nutné dále rozvíjet integraci finančního a bankovního sektoru skrz Bankovní unii a Unii kapitálových trhů, uvedla pro VoxEU Revoltellová.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.