Hospodářský boom a epidemie. Expanze napomáhá šíření virů


13:27 • 24. července 2018

Tagy: Ekonomika, hospodářský cyklus, zdraví

Hospodářský cyklus nejenže přímo ovlivňuje řadu ekonomických proměnných, jako jsou příjmy domácností, tržby firem či celková míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti, rovněž může mít nezanedbatelný dopad na duševní i fyzický blahobyt obyvatelstva. To, jak se ekonomice zrovna daří, ovlivňuje například cyklus sebevražd nebo to, jak moc lidé pijí alkohol a jedí nezdravá jídla. Avšak dopad na zdraví lidí může být daleko přímější - ekonomický cyklus totiž také determinuje, jak rychle se ve společnosti pohybují viry.

Alespoň to tvrdí studie nazvaná „Ekonomická aktivita a šíření virových onemocnění: případ vysokofrekvenčních dat“ (Economic Activity and the Spread of Viral Diseases: Evidence from High Frequency Data), která vyšla v časopise The Quarterly Journal of Economics. Jerome Adda z Bocconi University v Miláně si zde položil otázku, zda by mohlo být šíření virů z části řízeno také ekonomickými proměnnými.

Recese. Špatná pro vaši peněženku, dobrá pro vaše zdraví

A data mu ukázala, že jeho domněnka byla správná. Při svém výzkumu zjistil, že virové epidemie vykazují systematicky vyšší rychlost šíření během ekonomických boomů než během stagnací a recesí. Adda to vysvětluje tak, že během expanze více lidí cestuje, s čímž roste i míra sociální interakce. To následně vytváří ideální podmínky pro šíření virů. Jak tedy píše server Science Daily, jakmile ve vašem městě propukne epidemie chřipky, můžete se radovat – krize právě skončila a ekonomika se opět začíná roztáčet na plné obrátky.

Adda k těmto závěrům dospěl díky jedinečné datové sadě vysokofrekvenčních údajů shromážděných francouzskými úřady od 80. let a podrobně analyzoval týdenní vývoj výskytu tří hlavních virových onemocnění - chřipky, gastroenteritidy (střevní chřipky) a neštovic. V rámci různých zeměpisných oblastí a věkových skupin pak dokazuje, že rychlost šíření těchto nemocí odpovídá dynamice ekonomického vývoje.

 

Ekonom zároveň zpochybňuje ekonomickou efektivnost tradičních opatření, které se běžně využívají s cílem utlumit šíření epidemie. Spolu se svým týmem pomocí kvazi-experimentů zkoumal efekty uzavírání škol a dopravních sítí, což znamená, že využil data z období prázdnin a dopravních stávek a porovnal je s běžným obdobím. I když co se týče zpomalení šíření virů, obě intervence se zdají být účinné, Adda na základě provedené cost-benefit analýzy uzavírá, že náklady obvykle převyšují výnosy:

„Uzavírání škol se ukázalo být účinné při potlačování šíření virových onemocnění, pokud je inkubační doba dostatečně krátká, avšak není efektivním opatřením, jestliže není kompenzováno odpovídajícím počtem dní školní docházky navíc v jiných obdobích roku,“ citoval autora server Science Daily.

Uzavírání dopravních sítí se pak ukázalo být jako nákladově efektivní pouze ve velmi extrémních případech. „Obecně platí, že tato opatření jsou efektivní pouze tehdy, jsou-li epidemie smrtelnější než typická chřipka... stejně jako v případě výskytu prasečí chřipky v roce 2009," uvedl Adda. Z analýzy však vyplynulo také to, že k rychlejšímu šíření virů přispívá otevření nových vysokorychlostních vlakových linek.

Bitcoin jako epidemie chřipky, která pomalu končí

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.