KZPS ČR: Státní rozpočet postrádá návrhy na zvýšení konkurenceschopnosti země,

Ve státním rozpočtu na rok 2020 se musí najít finanční prostředky a doplatek firmám, které zaměstnávají zdravotně postižené pracovníky. Dluh vůči organizacím pomáhajícím zdravotně postiženým lidem má vláda již od roku 2018 a stále nebyl vyřešen. Navýšeny by dále měly být prostředky do zemědělství, především do oblasti vodního hospodářství (800 milionů Kč), lesní hospodářství (700 mil.), do podpůrné oblasti (500 mil.) a do oblasti výzkumu a vývoje a inovací (5,5 mld Kč). S těmito a dalšími požadavky přichází Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR na jednání Tripartity, jejímž hlavním tématem bude právě státní rozpočet.

V kapitole MŠMT podporuje KZPS ČR navýšení platů ve školství ve výši 10 %. Pro kapitolu Ministerstva kultury by měly být navýšeny finance v oblasti živého umění (90 mil.), mělo by také dojít k navýšení Programu protidrogové politiky o 50 milionů. Celkově hodnotí KZPS ČR státní rozpočet jako udržovací, postrádající jakoukoli vizi a konkrétní návrhy na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky.

KZPS ČR také podporuje prostředky na dobudování dopravní infrastruktury a souvisejících staveb, rovněž opatření na zefektivnění státní správy – krácení počtu míst a provozní úspory – samozřejmě tato opatření by měla postupovat v návaznosti na digitalitaci a rozvoj IT. Zásadní připomínku má KZPS ČR ke krácení prostředků na podporu exportu, zvláště v době, kdy je nutno hledat další trhy pro odbyt našich výrobků a kdy očekáváme dopady Brexitu.

„Vzhledem k přetrvávajícím rizikům a nejistotám evropské ekonomiky by se pozornost státu měla upírat více do oblasti podpory dlouhodobé konkurenceschopnosti země. Například formou podpory investiční aktivity ze státního rozpočtu, směřující zejména do zanedbané dopravní infrastruktury a s tím souvisejících opatření – např. urychlená rekodifikace stavebního práva a s tím spojené legislativ, výrazná podpora VaV a inovacím, podpoře exportních aktivit i v návaznosti na dopady Brexitu, aktivit směřovaných na reformy veřejného sektoru – především školství, digitalizace státní správy a v neposlední řadě i změny penzijního a zdravotnického systému,“ říká říká prezident KZPS ČR Jan Wiesner. „Jako žádoucí také vidíme snížení zaměstnanosti centrálních úřadů, respektive zvýšení produktivity práce těchto institucí díky rozvoji IT, který pravděpodobně v posledních 30 letech snad zaznamenala i samotná státní správa a podnikatelé s každou vládou nápravu bezúspěšně projednávají. V zásadě jde o udržovací rozpočet směřovaný převážně na zvyšování sociálních výdajů a a zvyšování mandatorních výdajů, což může v budoucím období přinést vážné důsledky.“

Od počátku poslední krize doporučovali všichni sociální partneři zastoupení v RHSD ČR sledovat výraznou závislost hrubého domácího produktu HDP na zaměstnanosti přes konečnou spotřebu domácnosti jako hlavní složku současného HDP. Také růst mezd a platů musí být v souladu s s ekonomickými parametry, zejména růstem produktivity práce. Česko se dostalo nejen vysokou mírou zaměstnanosti, ale zejména počtem neobsazených pracovních míst od roku 2015 na první místo v EU: poslední údaj za 1. Q 2019 již vykazoval 6,4 % neobsazených pracovních míst – což následně znamená stamiliardové roční ztráty potenciálního HDP proti reálnému HDP.

Proto je zapotřebí se zabývat mj. rekvalifikací, podporou pracovníků v důchodovém věku setrváním v pracovním poměru nebo hledáním dílčích pracovních úvazků, zejména je však potřeba si ujasnit rozsah zapojení zahraničních pracovníků včetně migrantů. Česko mělo „skokový“ nárůst cizinců s dlouhodobým pracovním pobytem z 4,8 % 2017 na 5,1 %. Všechny hospodářsky vyspělé členské státy však mají minimální podíl cizinců s dlouhodobým pobytem nad 8 %, Lucembursko s nejvyšším HDP na obyvatele má jen 5 % domácích pracovníků a v průměru 95 % zahraničních pracovníků.

Newsletter