Evropské i americké výnosy rostou. Dolar oslabila nad 1,0700 za euro, pomohla nad očekávání horší data amerického indexu PMI. Koruna krátce zpevnila pod 25,20 za euro. Aktuálně část zisků odevzdává nad tuto hranici.

Ministerstvo financí – akce za pět minut dvanáct?

Spekulace o tom, že Česká národní banka zvýší úrokové sazby dříve, než předpokládá ve své aktuální prognóze, se množí. K tomu, že je tato možnost otevřená, se vyslovil dokonce i sám guvernér ČNB Jiří Rusnok. A právě vidina vyšších úroků teď vytváří tlak na ministerstvo financí.

Představu o tom, že by Rusnok a spol. mohli zvýšit úrokové sazby dříve než na přelomu roku, jak uvádí současná prognóza, podporuje hned několik faktorů od svižného tempa růstu mezd přes očekávání ohledně možného zrychlení inflace zpět nad inflační cíl na 2 % až po citelně slabší kurz koruny. Pravdou je, že dřívější zvýšení sazeb by přispělo k dalšímu nárůstu výnosů státních dluhopisů, které se již teď pohybují na několikaletých maximech.

Rostoucí výnosy dostávají pod tlak především ministerstvo financí. To v letech 2015 až 2017 hojně využívalo prostředí minimálních sazeb a na trhu si levně půjčovalo především prostřednictvím krátkodobých instrumentů. Proto letos MF ČR čeká poměrně nemalá splátka těchto papírů (za celý rok 2018 by mělo jít o 301,6 mld. korun, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 31 %) a následná emise dalších, jejichž výnosy však budou o poznání vyšší vinou posunu sazeb i očekávání jejich dalšího růstu.

A jelikož je možné, že ČNB zvýší úroky možná již brzy, ministerstvo chce prostředí prozatím nižších výnosů využít na maximum. Proto také, jak uvádí agentura Bloomberg, ve středeční aukci nabídlo mnohem větší objem dluhopisů, než původně plánovalo, přičemž během června proběhnou ještě další dvě aukce. Dosavadní hodnota vydaných korunových bondů za druhé čtvrtletí je však již dnes podle dat Komerční banky druhá nejvyšší za poslední dva roky, a to hned za prvním kvartálem 2017, kdy si MF ČR díky spekulaci investorů na ukončení kurzového závazku ČNB půjčovalo za rekordně nízké sazby.

„Vláda stále využívá výhod relativně příznivých tržních podmínek,“ uvedl pro agenturu Bloomberg ekonom Komerční banky Marek Dřímal. „Výrazné navýšení nabídky dluhopisů tak pravděpodobně zvýší tlak na další růst výnosů,“ dodal.

Fakt, že se i ministerstvo financí začíná „připravovat“ na brzké zvýšení sazeb, ještě více umocňuje slova, která tento týden zazněla od některých představitelů bankovní rady ČNB. Zmínit je možné viceguvernéra Mojmíra Hampla, který na konferenci v Kyjevě uvedl, že letos bude možná potřeba více než jedno zvýšení sazeb. Úroky by proto podle něj měly růst „spíše rychleji“.  Ostatně jak Hampl později řekl, v situaci současného přehřívání ekonomiky by základní úroková sazba měla být dávno nad „jedničkou“, avšak zatím se nachází jen na 0,75 %.

Jako další se k současné situaci vyjádřil guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten na konferenci v Bratislavě uvedl, že byť neexistuje přímá souvislost, kombinace tempa růstu mezd a slabšího kurzu koruny otvírá určitý prostor pro dřívější zvýšení úrokových sazeb, než centrální banka původně čekala.

Výčet nakonec uzavírá člen bankovní rady ČNB Marek Mora. Ten na konferenci v Petrohradě konstatoval, že poslední data přicházející z české ekonomiky a oproti prognóze slabší kurz domácí měny mohou ospravedlnit dřívější zvýšení sazeb. Dle jeho osobního hodnocení inflačních rizik tak současná situace nahrává spíše dřívějšímu navýšení úroků než pozdějšímu, se kterým pracuje poslední predikce centrální banky.

Koruna se tak během týdne nejprve posunula téměř k hranici 25,60 za euro. V závěru se však ukázalo, že změna sentimentu trhů – výprodejem si dnes prochází nejen euro, ale i polský zlotý a maďarský forint – přebila veškeré slovní intervence ze strany představitelů ČNB. Na druhou stranu, pokud česká měna nevykáže výraznější posílení ani po těchto slovních zásazích centrálních bankéřů, pravděpodobnost brzkého zvýšení úroků – možná i během června – dále poroste.

Ostatně, nejlépe tomu nasvědčuje samotný kurz. Zatímco ČNB ve své prognóze pracuje s průměrným posílením domácí měny na 25,20 za euro během druhého čtvrtletí, aktuálně dosahuje průměr 25,50 EURCZK. Oproti predikci je tedy koruna slabší o cca 1,17 %, což je z pohledu centrální banky ekvivalent právě jednoho zvýšení úrokových sazeb o velikosti 25 bazických bodů.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter