Taxíky jsou ve většině vyspělého světa veřejnou hromadnou dopravou – průměrný taxík nahradí víc jak osm osobních aut denně a je tak od základu sdílenou dopravou (která díky zlomku taxi podvodníků nemá dobrou pověst). Důvod, proč více lidí sedá do MHD než do taxíků, je cena. A tady je jádro pudla.
Platformy, dispečinky nebo aplikace jsou málokde regulovány (ani u nás ne). Některé technologické platformy tak vybudovaly novou taxislužbu, které se rozhodly neříkat taxislužba a snížily cenu pod náklady svých řidičů (jejichž činnost už regulována je). To jim přineslo popularitu, růst a globalitu. Ale protože šlo o růst na úkor svých řidičů, musely marketovat na řidiče amatérské, kteří náklady přepravy neznají, a organizovat tzv. flotily, které nakonec většinu z řidičů stejně zaměstnávají. Z původního “sdíleného módu” kvůli nerentabilitě totiž amatérští řidiči rychle utíkají (data na to jsou).
Novou (de)regulaci se daří díky rétorice takových platforem velmi efektivně brzdit. Moderní licence by totiž snížily rychlost náboru nových řidičů a i moderní označení taxíků by umožnilo daňovou kontrolu. To by efektivně smazalo růstovou výhodu.
Liftago je v zisku a mění vedení, Juraje Atlase střídá Ondřej Krátký
Pokud toto bylo dosud voliči a spotřebiteli jedno, tak zde jde zajímavější kontext: Pokles ceny „taxi“ vede kromě tlaku na výdělky řidičů k daleko většímu problému – přetahuje lidi z metra na ulice do taxíků a ucpává město (data existují už z několika světových měst a pokud nevěříte, mrkněte v pátek po půlnoci na zácpu v Dlouhé ulici).
Pokud čtete opačné výzkumy, mrkněte, kdo je zadával – nebývají nezávislé. Pokud nevíte, proč se historicky zaváděla regulace taxi, tak to bylo právě kvůli omezení počtu komerčních řidičů v ulicích (pro ekonomy: ulice jsou veřejný statek / public utility). Tržní či udržitelná cena taxi zajišťuje komplementaritu s MHD, podnákladová cena bohužel bortí systém veřejné dopravy.
Konflikty na letišti, stávkující taxikáři. Jak regulovat taxi a Uber?
Suma sumárum: Nejde o zakazování technologií, jen o nápravu způsobu, jakým dělají byznys a kam to vede. Digitální platformy přepravy lze dělat i bez těch negativních dopadů okolo. Máme přes čtvrt milionu zákazníků, rosteme a amatérské řidiče nabírat nechceme a ani nemusíme. Přivýdělek v taxíku už legální je a vystačíme si tak s těmi řidiči, co už v ulicích jsou. Vysvětlování tohoto bere dost času a po dalším kolečku se zákonodárci fakt netoužím, abychom o rok později po schválení super-extra-liberální regulace seděli znova s rukama v klíně, že nám ty (ne)taxíky ucpali města – nikoliv stávkou, ale svým byznysem. Stačí se poučit. Snad pak konečně zbude mentální kapacita na to si poradit i s těmi taxi podvodníky, co řeší Janek Rubeš.
