Americká měna si v první polovině týdne připisovala další zisky. Spíše než vidina zvyšování sazeb Fedu, byť hovoříme až o prosincovém zasedání, byla jejím hlavním katalyzátorem (staro)nová informace o možnosti uvalení dalších cel na čínský dovoz do USA. Vedle toho sehrává roli i potvrzující se náskok americké ekonomiky nad ostatními, především nad tou evropskou.
Agentura Bloomberg přinesla na začátku týdne informaci o tom, že pokud by případná jednání prezidenta Trumpa s jeho čínským protějškem selhala, Spojené státy mají v plánu uvalit na zemi rudého draka další dovozní cla. Ta by se dle spekulací mohla týkat zboží v hodnotě až 257 miliard dolarů, což by v kombinaci s již dříve uvalenými tarify zpoplatnilo v podstatě veškerý dovoz Číny do USA.
Byť se o této možnosti spekulovalo již dříve, trhy, zřejmě i díky relativnímu klidu z poslední doby, alespoň co se týče americko-čínské obchodní roztržky, reagovaly právě posílením dolaru a oslabením jüanu, a to až na jeho desetiletá minima. Jednání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by se mělo uskutečnit na konci listopadu během setkání zemí G20. Pokud by opravdu selhala, což rozhodně není nepravděpodobný scénář, samo zavedení dodatečných cel by i vzhledem k 60denní konzultační době nabralo na účinnosti zhruba na začátku února. Vedle toho ale nesmíme zapomínat, že se blíží volby do amerického Kongresu (6. listopad), tím pádem obnovená debata o dalších tarifech může být i pokusem nahnat politické body na poslední chvíli – obzvláště když to není tak dávno, kdy americký akciový trh citelně padal.
Každopádně reakce trhů potvrzuje, že vidina dodatečných cel je reálná, byť před jejich uplatněním stojí možná hrozba republikánského fiaska v již zmiňovaných volbách (podle nás jde ale o méně pravděpodobnou variantu). A jak se zdá, někteří investoři s blížícími se volbami postupně vychladli. Potvrzuje to například stagnace sázek hedgeových fondů na posílení dolaru – jejich úroveň se v posledních týdnech pohybuje bez výraznějších výkyvů kolem hodnoty 240 tisíc, což je stále více než roční rekord.
Taková je situace ve Spojených státech. Podíváme-li se na druhou stranu Atlantiku, identifikovat můžeme hned několik faktorů působících na slabší euro. V první řadě se jedná o pokračující rozpočtová vyjednávání italské vlády a Evropské komise či brexit, vedle toho trhy stále vstřebávají informaci o tom, že Angela Merkelová nejenže nebude usilovat o znovuzvolení za lídra CDU, ale především ani za německou kancléřku v roce 2021.
Včerejší ztráty společné měny pak podtrhla horší data, od těch tvrdých měřených zpomalením HDP eurozóny (zde byl důraz kladen na stagnaci italské ekonomiky) až po ta měkká, jako je například ekonomická důvěra za celou eurozónu. Situaci v odpoledních hodinách částečně „zachránila“ německá inflace, která dle prvního odhadu v říjnu (v harmonizovaném vyjádření) akcelerovala na 2,4 % y/y, tedy na nejvyšší tempo meziročního růstu od února 2012.
Evropská centrální banka, prostřednictvím guvernéra Draghiho, minulý týden opětovně potvrdila svůj trvající optimismus ohledně ekonomického vývoje, všichni investoři ale tento pohled nesdílí. To potvrzuje například vývoj sázek fondů na long eura, které se pohybují na více než ročních minimech (viz graf výše). Ve spotovém kurzu eura jsou sice již částečně zaceněna výše zmiňovaná rizika, trhy však stále postrádají dostatečně silný katalyzátor potřebný ke zvratu trendu oslabující společné měny. V rámci dalšího vývoje proto považujeme prostor pro případné zpevnění eura vůči dolaru za omezený.
Náš pohled potvrzují například poslední data z USA. Za zmínku stojí včerejší spotřebitelská důvěra dosahující 18letého maxima, a to díky stavu trhu práce a vidině pokračujícího solidního ekonomického růstu. K síle dolaru ale rovněž přispívá nárůst výnosů amerických dluhopisů (výnos 10letého instrumentu rostl třetí den po sobě) a s blížícím se koncem roku i potřeba bank a dalších finančních institucí držet USD např. k vyrovnání dolarových závazků.
V rámci dnešního dění se budeme soustředit na první odhad inflace eurozóny za říjen, v USA pak bude zveřejněn Národní report zaměstnanosti agentury ADP. Aktuálně se dolar vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje kolem středového kurzu 1,1342 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 97,05 bodu. Během dne by se kurz měl pohybovat v rozmezí od 1,1320 do 1,1420 EURUSD.*
Koruna se během úterý držela bez výraznějších změn nad úrovní 25,85 za euro, což šlo ruku v ruce s vývojem zbytku regionu.
Vzhledem k absenci klíčových domácích dat zůstává hlavním faktorem kurzu zahraniční dění. Vedle toho investoři vyčkávají na čtvrteční zasedání České národní banky, které by dle většinových odhadů mělo přinést další zvýšení úrokových sazeb. Pravdou je, že tento krok je již v kurzu a očekávání zaceněn, tudíž více než samotný hike bude pro další směr koruny směrodatný komentář guvernéra Rusnoka a především aktualizovaná prognóza.
Aktuálně se koruna v online směnárně RoklenFx obchoduje kolem středového kurzu 25,90 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,81 až 25,89 EURCZK a ve dvojici s dolarem od 22,67 do 22,84 USDCZK.*
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
