Protekcionismus za každou cenu! Investiční zamyšlení nad automobilkami


13:36 • 3. července 2018

Tagy: Deníček investora, Saxo Bank, investice, Protekcionismus

Poslední dny přinesly zajímavý vývoj zejména v mezinárodních obchodních vztazích. Aneb mimo inflaci a ziskové marže firem je dění kolem amerických tarifů momentálně nejdůležitějším cenotvorným faktorem. V následujících řádcích se tedy podíváme, jakým způsobem se tento vývoj promítl do mého portfolia.

Začneme však něčím, co se na akciových trzích nestává až tak často. Stock splits jsou určitým fenoménem a zároveň ukazatelem, který nastává v momentech, kdy se cena instrumentu dostane příliš vysoko a emitent se rozhodne instrument rozštěpit a opět jej tak v očích investorů zatraktivnit. Standardním postupem při akciovém dělení je, že se cena instrumentu nkrát zmenší a zároveň se všem držitelům instrumentu držený objem akcií nkrát zvětší. Za jinak nezměněných podmínek tak tržní kapitalizace zůstává stejná a investorům by tento proces neměl způsobit ztrátu ani zisk. K tomuto tématu jsem se samozřejmě nedostal náhodou. Již přibližně půl roku sázím na americké akcie, v rámci čehož jsem otevřel několik pozic na instrumentu UltraPro Shares S&P 500. Vzhledem k tomu, že akciím se od února převážně dařilo, dostala se cena instrumentu zřejmě již příliš vysoko a emitent tohoto ETF se rozhodl provést dělení.

Bohužel, jak jsem si již sám několikrát vyzkoušel, demo účet nedisponuje veškerou funkcionalitou reálného účtu. Stejně tak při akciovém štěpení nastává rozdíl oproti standardním reálným podmínkám. Cena instrumentu se sice sníží, avšak nové akcie na účet připsány nejsou. V důsledku toho jsem byl nucen svůj účet resetovat. Tedy v tomto momentě přicházím o všechny své pozice a musím začít budovat své portfolio zase znova. A s ohledem na poslední dění to rozhodně nebude jednoduché.

Summit zemí G7 nám ukázal, jak vratké mohou některé mezinárodní dohody skutečně být. Trump (zřejmě pod nátlakem) nejdříve povolí výjimku z 25% cla na import ocele a 10% cla na import hliníku, aby vzápětí na cestě ze summitu vše negoval. Zde je třeba se podívat trochu pod pokličku celé záležitosti. USA jsou největším světovým importérem oceli. Na druhou stranu, největším světovým exportérem je Čínská lidová republika. Hlavní proud amerického importu však nepochází z Číny, ale právě z Kanady, ze které pochází až 17 % amerického importu. Přičemž dovoz ze zemí Evropské unie tvoří pouze 3,5 % celkového importu do USA. Hlavním argumentem celé záležitosti ohledně tarifů je zabezpečení dostatku pracovních míst pro americké občany. Nicméně to je spíše vedlejším efektem snahy o zlepšení obchodní bilance USA, která je stabilně deficitní již od roku 1976. Paradoxní je situace zejména pro americké automobilky, kterým bylo nejdříve výrazně doporučeno přesunout výrobu ze zemí s levnější pracovní sílou do USA, aby jim o několik měsíců později byl zdražen import hlavního výrobního materiálu. Ale kdo ví, automobilky mají v dodavatelsko-odběratelských vztazích typicky silnou pozici a třeba se jim v dlouhém období podaří získat ocel za přijatelné ceny.

Obecně však automobilkám příliš nakloněn nejsem. Jakkoli nabízejí zajímavé dividendy, tak jejich ziskové marže budou do budoucna velmi ovlivněny emisními regulacemi, což bude stěžejní zejména pro evropské podniky. Na americké půdě Trump již v minulosti naznačil, že by výměnou za přesuny výroby mohl automobilkám ulevit právě v oblasti emisních požadavků. Ostatně Spojené státy by měly odstoupit od Pařížské dohody v listopadu roku 2020, tedy tlak na emise by se mohl podstatně zmírnit.

Právě rozdíly v regulaci a protekcionistické snahy mě přiměly nově své investice diverzifikovat nejen dle segmentu ale rovněž dle regionu. Mým cílem tedy bude spekulovat kromě amerických akcií rovněž na růst akcií evropských, avšak bez přílišné expozice na evropské automobilky. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl pro opci na evropský index Euro Stoxx 50, který má značně menší podíl automobilového segmentu než například německý index DAX. Věřím, že diverzifikace přinese pokud ne zvýšení potenciálního zisku, tak alespoň snížení potenciálního rizika. Nadále se držím svého motta „safety first“.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

RSS

Je studentem Finančního inženýrství na Vysoké škole ekonomické v Praze. Část svého studia absolvoval také na Stockholm University ve Švédsku. Zajímá se o kapitálové trhy a dopad makro-údajů na jejich vývoj. V současné době se účastní stáží v několika investičních společnostech v rámci programu 3^3. Ve volném čase pracuje na rozvoji organizace Bankéřský klub.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.