John Maynard Keynes, jedna z klíčových postav historie ekonomické teorie, považoval za ústřední veličinu v ekonomice efektivní poptávku. Její nejvíce volatilní složkou přitom měly být investice ze strany podnikatelů, které se tak stávaly klíčových determinantem prosperity ekonomiky. Avšak jelikož investice jsou v prostředí nejistoty dynamického ekonomického systému podle Keynese přinejmenším dosti rizikový podnik, je potřeba slušné dávky onoho pověstného animal spirit nebo také investičního optimismu.
A že optimismus je klíčovou determinantou ekonomické prosperity, dokazuje i studie z University of Miami School of Business, jejíž závěry parafrázuje server The Muse. A dokonce nemusí být ani investiční. Alok Kumar, tamní profesor financí, se spolu se svým výzkumným týmem podíval na tři klíčové indikátory napříč různými oblastmi USA: počasí, sportovní optimismus a politický optimismus. A co by mělo u obyvatel podle autorů indikovat obecnou hladinu optimismu? Teplé, slunečné počasí povzbuzuje uvolňování serotoninu v mozku, těší nás, když nám vládnou politické strany, které máme rádi, a také to, když naše lokální sportovní týmy vítězí.
Recese. Špatná pro vaši peněženku, dobrá pro vaše zdraví
Z těchto proměnných potom autoři vytvořili číselný index, aby mohli kvantifikovat vztah mezi náladou a ekonomickou aktivitou. Ze závěrů studie vyplývá, že ve veselejších oblastech je vyšší maloobchodní prodej, což ústí v příznivější ekonomické klima. Jak uvádí The Muse, následkem toho zde bývají hospodářské recese slabší, následná oživení rychlejší a expanze silnější. „Naše studie je jedinečná v tom, že poprvé ukazuje, že nálada a optimismus mohou přímo ovlivnit celkovou ekonomickou aktivitu,“ citoval server Business News Daily hlavního autora Aloka Kumara.
Nicméně důležitou otázkou ke zkoumání je také v principu opačný kauzální vztah, a sice jaké ekonomické podmínky naopak ovlivňují naši náladu. Na to se zaměřila například studie, kterou v květnu letošního roku publikoval časopis The Review of Economics and Statistics. Autoři zde využili šetření Gallup World Poll z více než 150 zemí světa, odpovědi 2,3 milionů amerických respondentů a rovněž data z evropského Eurobarometru, aby vytvořili „novou perspektivu v oblasti ztrát blahobytu v souvislosti s hospodářským cyklem“.
Roklen indikátor: Jednou nohou ve fázi zpomalení – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/VxxvrGpGJk prostřednictvím @roklen24 @michalsoltes #RoklenIndikator pic.twitter.com/ecATmEocXh
— Roklen24.cz (@roklen24) 26. června 2018
Není překvapivé, že autoři došli k závěru, že náš subjektivně pociťovaný blahobyt stoupá s tím, jak se zlepšují ekonomické podmínky, nicméně – v souladu s neoklasickým zákonem klesajícího mezního užitku – méně než proporcionálně. Zajímavé je zjištění, že ekonomický pokles dopadá na lidský blahobyt mnohem hůře, než jej dokáže vylepšit ekonomické oživení stejného rozsahu.
Jak závěry studie parafrázuje server Journalist´s Resource, podle výpočtů autorů platí, že ztráta blahobytu z poklesu ekonomiky o 1 % musí být vyrovnána růstem ekonomiky o 2 až 6 %. A jak ztráty blahobytu minimalizovat? V duchu první studie se nabízí jednoduchá rada – usmívejte se!
