Veřejný sektor v grafech. Víme, kdo má největší armádu úředníků


12:48 • 16. března 2018

Tagy: stát, veřejné zakázky, vláda, daně

Jelikož existují věci a služby, které lidé ke svému životu bytostně potřebují, avšak soukromé tržní hospodářství by je z nějakého nevysvětlitelného důvodu neprodukovalo či nezařizovalo vůbec, anebo pouze v omezeném množství, musí ona tržní selhání napravovat stát. A kde si toho vzal na bedra nejvíce? Následující statistiky od OurWorldInData.com vám napoví, jak velký objem veřejného sektoru je vlastně ve světě a které země jej mají největší.

Nejprve trocha historie. Jak asi všichni tuší, veřejný sektor byl nejprve docela malý a zabezpečoval jen ty nejnutnější funkce. S rozvojem sociálního státu ve 20. století se toto ovšem v řadě vyspělých zemí začalo radikálně měnit. Jak ukazuje následující graf na příkladě čtyř zemí, velikost veřejného sektoru jako poměr veřejných výdajů k HDP se od konce 19. let, kdy dosahovala řádově jednotek procent, postupně vyhoupla klidně k 50 %. Výrazné výkyvy, které lze sledovat především u Spojeného království a Spojených států, pak souvisí primárně s oběma světovými válkami.

Daňové ráje pro smrtelníky: Kde se neplatí daň z příjmu?

Následující mapa pak ukazuje, kde veřejný sektor v poměru k HDP utratí nejvíce (čím tmavší barva, tím vyšší procento). I když jde o data z roku 2010, tedy poměrně starší, je jasně patrné, že relativně velké veřejné sektory existují zejména v Evropě, dále pak v Severní Americe a v některých státech Jižní Ameriky. 

Pokud jde o země OECD, podle dat organizace za rok 2015 je takto měřený veřejný sektor největší ve Finsku, Francii, Řecku, Dánsku, Belgii, Rakousku, Itálii a Maďarsku, kde se pohybuje mezi 50 a 60 %. V České republice jde také o poměrně vysoké číslo, a sice o 41,7 %. Nejmenší je potom v Irsku, ovšem i zde veřejné výdaje představují 28,7 % HDP.

Jak pak implikuje následující graf, nejvíce veřejné sektory vynakládají na sociální výdaje, ať už jde o zdraví, penze, nezaměstnanost či třeba podporu rodin. Zejména ty byly tahounem obrovského zvyšování veřejných výdajů v souvislosti s rozvojem sociálního státu v 60. letech v rámci vyspělých zemí.

Podle dat OECD za rok 2016 členové organizace utratí za sociální výdaje v průměru 21 % HDP. Nejvíce je to pak ve Francii, Belgii, Finsku, Itálii a Dánsku, kde se cifra pohybuje kolem 30 %. U České republiky jde o 19,5 %. Nejméně na sociální výdaje vynakládají Jižní Korea a Chile, a sice kolem 10 %. Rozložení sociálních výdajů v rámci zemí OECD pak podrobně ukazuje následující obrázek.

Státy proti neřestem? Kuřáci a alkoholici se rozpočtům vyplatí

Jedním ze způsobů, jak měřit velikost veřejného sektoru, může být i pohled na to, jaká je ve veřejném sektoru zaměstnanost – tedy kolik z celkového počtu zaměstnanců v dané zemi pracuje ve veřejném sektoru. Jak ukazuje následující graf ze serveru Statista sestavený na základě dat vybraných zemí, rekordmany jsou v tomto ohledu zejména skandinávské země, jako je Norsko, Dánsko, Švédsko Finsko, kde počet zaměstnanců veřejného sektoru dosahuje zhruba 25 až 30 %.

Extrémy na opačné straně jsou pak Japonsko s 5,9 % a Jižní Korea se 7,6 %. Překvapivě málo zaměstnanců veřejného sektoru má pak Německo, a to 10,6 % celkového počtu. Údaj za Českou republiku v tabulce není, avšak podle dat ČSÚ je toto číslo za rok 2015 zhruba 22,6 %.

Je velká vláda překážkou pro svobodu a štěstí občanů?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.