Zpráva Národní rozpočtové rady: České veřejné finance jsou i nadále dlouhodobě neudržitelné


10:03 • 11. června 2019

Ačkoli si Česká republika i nadále drží pozici jedné z nejméně zadlužených zemí Evropské unie a ve střednědobém horizontu budou její veřejné finance dál v poměrně dobré kondici, z hlediska jejich dlouhodobé udržitelnosti bude nutné přistoupit k podstatným změnám. Důvodem je skutečnost, že při zachování stávajícího nastavení výdajových a daňových politik by se dluh sektoru veřejných institucí mohl do roku 2069 vyšplhat až na 222 % HDP. Ukázala to Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je především stárnutí obyvatelstva, se kterým se Česká republika potýká stejně jako další vyspělé země. Zatímco nyní činí podíl osob ve věku 65 a více let na celkové populaci České republiky 19 %, během příštích 50 let vzroste podle demografické projekce Českého statistického úřadu z listopadu 2018 až ke 30 %.

I když je nová demografická projekce mírně příznivější než předchozí odhady ČSÚ z roku 2013, data Národní rozpočtové rady nadále ukazují, že stárnutí populace povede při zachování stávajících příjmových a výdajových politik k výraznému růstu výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči. V poměru k HDP vzrostou také výdaje na školství či obranu. „Na vykompenzování tohoto vývoje nebude stačit ani pokračující ekonomické přibližování Česka k vyspělejším státům a hospodářský růst, který se odrazí na vyšších příjmech veřejných rozpočtů. Výdaje penzijního systému spolu s nárůsty dalších výdajových položek podle naší projekce nakonec dosáhnou úrovní, které nasměrují celé veřejné finance k vysokým deficitům,“ říká člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. Problém se podle něj naplno projeví v období po roce 2030, kdy do důchodu začnou odcházet populačně silné ročníky.

K prolomení hranice takzvané dluhové brzdy, kterou zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, stanovuje na úroveň 55 % HDP, by podle Zprávy Národní rozpočtové rady došlo pravděpodobně kolem roku 2047. Už zhruba o 15 let dříve by se ale Česko mohlo dostat do problémů s dodržováním zákonného 1% limitu strukturálního deficitu. „Ačkoli se může na první pohled zdát, že času na hledání řešení je stále ještě dost, není tomu tak. Čím déle bude problém odkládán, tím užší bude manévrovací prostor. S každým dalším rokem otálení přípravy na demografické změny přicházíme nejen o drahocenný čas, ale především zvyšujeme náklady budoucích opatření,“ uvádí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Zároveň připomíná, že Rada nemá mandát k tomu, aby řešení sama předkládala, je ale připravena návrhy řešení z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí odborně hodnotit.

Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou Národní rozpočtová rada předkládá podle zákona Poslanecké sněmovně, letos pracovala i s alternativními scénáři. Ty počítaly například se svázáním důchodového věku s očekávanou dobou dožití nebo s nad očekávání příznivými dopady digitalizace, automatizace a robotizace na produktivitu práce. „Alternativní scénáře ukazují, že dluh v poměru k HDP by byl na konci 50letého horizontu sice nižší než v základním scénáři, dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by ale ani tak Česká republika nedosáhla,“ uzavírá člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls.

Klíčová zjištění Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí:

  • současné nastavení daňových a výdajových politik si v 50letém horizontu vynutí výraznější úpravy,
     
  • v případě zachování současného nastavení daňových a výdajových politik by k prolomení hranice dluhové brzdy došlo pravděpodobně v roce 2047 a podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by mohl na konci 50letého horizontu projekce dosáhnout až 222 % HDP,
     
  • počet starobních důchodců bude kulminovat kolem roku 2059, kdy by jich mělo být přibližně 3,2 milionu, tj. zhruba o třetinu více než dnes. Počet osob v produktivním věku bude klesat,
     
  • svázání důchodového věku s dobou dožití nevede samo o sobě k dosažení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Došlo by však ke snížení výdajů na důchodový systém až o 1,3 % HDP od roku 2059,
     
  • 2,79 % HDP je hodnota, o kterou by muselo být primární strukturální saldo od roku 2019 až do roku 2069 lepší, aby v roce 2069 dluh nepřesahoval hranici dluhové brzdy.

O Národní rozpočtové radě
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Činnost Národní rozpočtové rady zároveň přispívá k udržitelnosti veřejných financí České republiky a snižuje riziko nadměrného zadlužování státu. Členy Národní rozpočtové rady jsou Eva Zamrazilová (předsedkyně), Richard Hindls a Jan Pavel. Více informací naleznete na www.unrr.cz

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.