Abenomika pohledem ekonomů. Úspěch, nebo selhání?

Pět let od zvolení do premiérského křesla už uplynulo. Japonský premiér Šinzó Abe se za tu dobu stal výrazným hráčem na světovém politickém i hospodářském poli. Jak ale jeho plán tří pilířů na oživení ekonomiky funguje? Řada ekonomů, která se vyjádřila pro World Economic Forum, se domnívá, že úspěšně. 

Abenomika je postavena na třech pilířích, kam spadá kvantitativní uvolňování centrální banky, expanzivní fiskální politika ze strany státu a také strukturální reformy. Na začátek jejího hodnocení je třeba uvést data, na základě kterých lze výkon japonské ekonomika za posledních pět let soudit. Japonský jen je aktuálně oproti dolaru o 30 procent levnější, než tomu bylo v listopadu 2012. Hlavní akciový index Nikkei se za těchto pět let posunul směrem nahoru o celých 150 procent. Tyto faktory podle deníku The Economist stojí za tím, že japonská ekonomika rostla už sedm čtvrtletí v řadě, což je nejdelší období kvartálního růstu za posledních 16 let.

Kdy dluhová krize zlomí Japonsku vaz?

Nelze také opomenout vyšší export a soukromé investice. Ty rostly nominálně o 18 procent. Posledním významným úspěchem ekonomiky Šinza Abeho je růst zaměstnanosti o 2,7 milionu lidí. Temným stínem jeho hospodaření naopak zůstává nízká inflace. Ta se stále drží pod jedním procentem a nesplňuje tak to, co by si japonská centrální banka (i sama vláda) přála.

Proč inflace v zemi vycházejícího slunce neroste? Jedním z důvodů je podle The Economist nižší než očekávaný růst mezd. Druhým důvodem je pak větší zapojení pracovní síly – součástí trhu práce je nejen více žen, ale i starších mužů a cizinců. Tam kde se navíc zvedla cena pracovní síly, firmy dokázaly najít cestu, jak zvýšit produktivitu a nikoliv ceny, což inflaci také nepomáhá.

Nedostatečně „easy“ (money)?

Ekonom Scott Sumner pro Econlog napsal, že inflace na zhruba jednom procentu je velmi nízká. Bank of Japan by proto měla podle něj nastavit politiku ještě levnějších peněz. Jedním z důvodů je splnění samotného slibu o dvouprocentní inflaci. Jeho trvalým nedosahováním totiž centrální banka ztrácí kredibilitu. Druhým důvodem je použití špatného instrumentu k řízení monetární politiky. Sumner se domnívá, že v případě Japonska je nástroj úrokových sazeb nevhodný, už jen proto, že dvě procenta inflace nejsou v případě recese dostatečné, aby se japonská ekonomika vyhnula pasti likvidity. Japonsko je tak podle něj ve zvláštní situaci, kdy vlastně nepotřebuje podporu expanzivní měnové politiky. Centrální banka by ji však měla i nadále udržovat, protože jakmile by její kredibilita selhala, ekonomika by se mohla opět propadnou do recese.

Co se týče částečného zpomalení ekonomiky po roce 2015, Erik Norland ze CME Group ho přisuzuje na vrub negativním krátkodobým sazbám. Jeho argumentem je, že tyto sazby zastavily návrat ke kladným inflačním číslům. Dle jeho názoru tak byla polovina inflace v letech 2013-2014 způsobena vyšší daní z přidané hodnoty. Proto by trh měl sledovat další pokus zvýšení této sazby z 8 na 10 procent.

V čem spočívá úspěch?

Nejlepším výsledkem abenomiky je podle Sumnera jednoznačně růst nominálního hrubého domácího produktu. Ten před nástupem Abeho do premiérského křesla klesal, což bylo přesně to, co japonská ekonomika nepotřebovala. Růst nominálního produktu totiž může pomoci hned dvěma problémům. Prvním je dluhové břemeno a druhým je vysoká cyklická nezaměstnanost. V obou případech abenomika uspěla. Nezaměstnanost klesla pod tři procenta, přesněji na 2,7 procent, což je nejnižší číslo za 23 let. Poměr veřejného dluhu k HDP se za tu dobu stabilizoval.

Co může zpomalit čínského rudého draka

Přestože růst japonského reálného produktu a především inflace prozatím nedosahuje kýžených hodnot, je třeba označit za pozitivní to, že se po delší době v Japonsku objevila hospodářská stabilita, uvedli ekonomové Lechevalier a Monfort. Podle nich je chmurnější spíše výhled do dlouhého období. Strukturálních reforem je sice v plánu celá řada, dle jejich názoru však postrádají potenciál pozitivně ovlivnit růst ekonomiky.

Podle Heizo Takenaky, bývalého poradce premiéra v letech 2001-2005, existuje mnoho způsobů, jak se může Abeho vláda zapsat do japonských hospodářských dějin. Mezi ně patří například zásadní reforma místního sociálního systému nebo reforma osobní identifikace, která je klíčem k odstartování čtvrté průmyslové revoluce.

Newsletter