Průzkum: Dvě třetiny úspor Čechů ničí inflace


17:11 • 6. září 2018

Kde zhodnocují Češi své peníze? Celých 52 procent finančních aktiv českých domácností leží a strádá na běžných účtech, kde ztrácejí na hodnotě. Dalších 17 % je na spořicích účtech, kde jejich hodnotu rovněž polyká inflace. Ukázal to rozsáhlý průzkum neziskového vzdělávacího projektu Den finanční gramotnosti, který v roce 2011 spustila největší česká finančně poradenská společnost Partners. Průzkum uskutečnila během letošního srpna agentura MindBridge.

Češi zůstávají ve spoření velmi konzervativní a zhodnocovat své peníze se jim příliš nedaří. Z průzkumu dále vyšlo, že pouze 13 % finančních aktiv je uloženo v penzijních fondech a dalších 11 % leží ve stavebním spoření. Tyto produkty považují lidé díky státnímu příspěvku či daňové podpoře za atraktivní a vnímají je jako málo rizikové produkty s vyšším výnosem. „Odpovídá to našim zkušenostem. Češi skutečně patří k těm konzervativnějším investorům. Projevuje se to právě strukturou úspor domácností, které velkou část majetku drží na bankovních vkladech a v konzervativních nástrojích, jako jsou transformované penzijní fondy,“ říká Martin Tománek, investiční analytik Partners.

Nejmenší podíl portfolia průměrné domácnosti pak tvoří podílové fondy (3 %), investice do nemovitostí (2 %), do jednotlivých akcií (1,5 %) a již zcela minimální podíly zbývají na investice do zlata a drahých kamenů, firemní dluhopisy nebo státní dluhopisy.

„Výsledky průzkumu potvrzují, že lidé drží zbytečně velkou část svých úspor na bankovních vkladech, kde je inflace znehodnocuje. Klientům obecně doporučuji, aby si zde ponechali pouze nutnou likvidní rezervu a zbytek investovali do podílových fondů. Ty totiž nabízejí vyšší výnosový potenciál a v delším časovém horizontu dokáží inflaci překonat a peníze zhodnotit,“ radí Martin Tománek.

Výnosnost versus rizikovost

A jaké produkty připadají Čechům výhodné? Za nejvýnosnější považují investice do nemovitostí, v jejich výnosnost věří přibližně polovina dotázaných, investicím do zlata nebo drahých kamenů věří zhruba 40 % a čtvrtina pak investicím do podílových fondů. Dobře investovat do nemovitosti přitom není vůbec jednoduché.

„Koupě bytu na investici je úplně něco jiného než nákup bytu na bydlení. Je třeba počítat se všemi přímými náklady, jako jsou daně, katastr, notář, bankovní poplatky, provize, ale také s nepřímými, jako jsou jiné ušlé příležitosti či časová náročnost obchodu,“ konstatuje analytik s tím, že ještě větší paradox je důvěra Čechů v investice do zlata. „Tato investice měla historicky smysl jen ve velkých krizích. Za posledních pět let cena zlata v české koruně nestoupla ani o korunu, zato světové akciové trhy jsou o 60 % výše,“ konstatuje analytik Partners.

Z průzkumu dále vyplývá, že za produkt s nejvýhodnějším poměrem vnímané rizikovosti a výnosnosti je považováno stavební spoření, které patří ke konzervativním spořicím produktům a vyplatí se na šest let. Druhé v pořadí jsou investice do nemovitostí, kterým Češi dlouhodobě věří, i když investiční nemovitosti mezi sázky na jistotu rozhodně nepatří a vstupní náklady se pohybují minimálně v řádech statisíců, spíše pak milionů korun. Naopak firemní dluhopisy a investice do akcií lidé správně vnímají jako více rizikové.

Jednotlivé firemní dluhopisy jsou dnes velmi populární, ale investoři by u nich měli být velmi obezřetní. „Jedná se o dlužní úpis, který se při krachu emitenta stává kusem papíru. Pokud firmu a její účetnictví detailně neznáte nebo mu nerozumíte, nekupujte nikdy její dluhopisy. Jestliže se ukáže, že firma není schopná dostát svým závazkům, ztráta jde jednoznačně na vrub investora. V případě bankrotu firmy může investor přijít o všechny peníze,“ varuje Martin Tománek.

Nereálná očekávání versus všední realita

Znalost a míra využívání finančních produktů souvisí se vzděláním, věkem, velikostí sídla a samozřejmě i s příjmy a finanční kondicí domácnosti. Platí, že čím vyšší vzdělání, věk, velikost sídla, příjmy a lepší finanční kondice domácnosti, tím vyšší znalost a využívání finančních produktů. Muži jsou v oblasti investičních a spořicích produktů znalostně silnější než ženy. Vedli zejména ve znalostech investic, u spořicích produktů byly vědomosti shodné. Muži navíc tyto investiční produkty více využívají.

Nicméně ohledně odhadu reálné výnosnosti produktů propadli téměř všichni, jejich očekávání byla nereálná. Například u běžných účtů očekávají za posledních 12 měsíců zhodnocení 0,8 % (realita je obvykle 0 %), u spořicích dokonce 2 % (realita činí cca 0,5 %) a stavební spoření by podle nich mělo nést 4,1 % (reálně 1 % bez započítání státní podpory). Nejvíce nadhodnotili svá očekávání u konzervativních podílových fondů, které by podle nich měly za poslední rok v průměru dávat 6,2 % (reálně dnes 0–1 %). Nejblíže byly odpovědi pravdě u dynamických fondů, u kterých by dotazovaní očekávali růst 8,3 % (dlouhodobě 6–8 %).

Jiří Kubík, finanční poradce a lektor projektu Den finanční gramotnosti, se s nereálnými očekáváními Čechů setkává běžně: „Přehnaná očekávání mají dynamičtí i konzervativní investoři. Stává se, že investor řekne, že je velice konzervativní a bude spokojen s výnosem šest procent ročně. Aby ovšem takového výnosu dosáhl, musí za aktuálních tržních podmínek, kdy dluhopisy stále nesou nízké výnosy, držet v portfoliu dost akcií. To už je ale v rozporu s jeho konzervativním charakterem.“

Pojištěné investice?

Ostatně očekávání nereálné výnosnosti nebylo jediným přešlapem u podílových fondů. Každý druhý respondent správně neodhadl dobu, po kterou by měl nechat své peníze ve fondech zhodnocovat. Správně by to mělo být alespoň 5 let, ideálně ale více. Nejčastěji však dotázaní, téměř třetina (30 %), sázeli na rozmezí 3–5 let. „To je ale příliš krátké období. Navíc platí, že čím delší investiční horizont, tím lepší je být v dynamičtějších a dlouhodobějších investicích, které historicky přinášejí vyšší výnos,“ doporučuje finanční poradce.

Ještě hůře dopadli Češi ohledně ochrany investic v podílových fondech. Téměř dvě třetiny (62 %) nedokázaly vůbec odpovědět na otázku, jak jsou investice do podílových fondů pojištěné vůči krachu. Téměř 20 procent se domnívá, že jejich investice alespoň nějak ochráněné jsou, a pouze 19 % správně odpovědělo, že nijak pojištěné nejsou. „Do podílových fondů by měl každý investor vložit peníze, které až tak nepotřebuje. Pak by si měl zodpovědně odpovědět na otázku, jak dlouho investované peníze nebude potřebovat. A ještě by si měl určit toleranci k riziku, tedy uvědomit si, že o část svých investovaných peněz může i přijít. Jen tak si nastaví kvalitní investiční plán. Peníze lze vkládat buď jednorázově ve větších objemech, stovky tisíc i miliony korun, nebo pravidelně každý měsíc posílat několik stokorun nebo tisícikorun, podle svého příjmu,“ říká Jiří Kubík.

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.