České startupy se musí naučit lépe vyvážit pokoru a sebevědomí. Dnešní investor totiž není hlupák, který vloží peníze do čehokoli. Objem peněz, které na druhé straně plynou do inovativních společností (a někdy tedy i startupů) je dnes v České republice ještě vyšší, než tomu bylo pár let zpátky. Pomocí ICO však u nás boudou vybírat kapitál spíše společnosti, které již mají něco za sebou. To a mnohem více řekl v rozhovoru pro Roklen24 Petr Lemoch, výkonný ředitel Keiretsu Forum Prague.
Vypadá to, že se místní startupový trh již trochu zkonsolidoval. Je dnes v Česku více, nebo naopak méně venture kapitálu oproti takové té divoké době, kdy každý snil o tom, že objeví dalšího jednorožce a pohádkově zbohatne?
Objem financí, které nyní v ČR plynou do inovativních společností (a někdy tedy i startupů), je poměrně vysoký. Můžeme říci, že dokonce vyšší, než tomu bylo ještě několik let zpátky. Důvodů je hned několik, ale tím hlavním jsou příběhy těch úspěšných. Motivuje to jednak zakladatele v tom, že mají i v ČR šanci vybudovat opravdu prosperující a mnohdy i nadnárodní byznys. Na straně investorů to působí podobně – úspěšné projekty znamenají i velmi zajímavé zhodnocení.
Pozorujeme to i v Keiretsu, které na českém trhu přitahuje jak zkušené investory, tak lidi, pro které je startupová scéna poměrně nová. Díky nám mohou investovat do vybraných projektů a s lidmi, kteří v této oblasti rozhodně nejsou žádní zelenáči. I tím se zvyšuje šance pro funding i pro další startupy.
Jedním z důvodů, proč se staly investice do rozjezdu nebo rozšíření cizího byznysu tak populární, byly relativně nízké výnosy z jiných aktiv. Tento předpoklad ale trochu padl s boomem kryptoměn a s ICO investováním. Odrazilo se to nějak na trhu?
Boom kryptoměn, který vrcholil prozatím koncem roku 2017, je jedna věc. Hodně se o tom psalo a mluvilo, do investování touto formou se při vidině až absurdních zhodnocení začala pouštět i širší veřejnost. Co se ICO týče, sledujeme první české společnosti, které se touto cestou pouští, a uvidíme, jak budou úspěšné. Obecně ale soudím, že při prvních fázích projektu je role kvalitního investora těžko zastupitelná. Zdaleka nejde jen o získání prostředků, ale i o přidanou hodnotu ve formě zkušeností či kontaktů. Počítám, že ICO se budou objevovat u již vyspělejších startupů, kterým se emise podaří úzce provázat s jejich byznysem. Takovou společností je například Socifi, která u nás získala investici v roce 2016 a mezitím se stala předním globálním hráčem v oblasti sponzorovaných dat způsobem monetizací wi-fi sítí. Pro další globální expanzi spouští vlastní ICO a následně se pustí do monetizace LTE sítí.
Dříve byl u velkého množství místních startupů pro investory problém nalézt nějaká tvrdá data, kterých by se dalo před investicí chytit. Je tomu tak pořád, nebo již trh stačil vyzrát i v tomto směru?
Záleží, o jakých projektech se zde bavíme. Co se týče velmi raných fázích, tak tam je malé množství dat odůvodnitelné a investor si musí najít jiná vodítka, podle kterých se bude rozhodovat. U vyspělejších společností pochopitelně tvrdá data dostupná jsou, i tak se ale bavíme o oblasti, kde hlavní roli hraje tým, nápad a jeho řešení a potenciál rychle růst. Finanční výkazy tak nemusí být směrodatné.
Co byste naopak řekl o vyzrálosti dnešních investorů?
Myslím, že v tomto ohledu se výrazně posouváme, obrovskou pozitivní roli zde sehráli úspěšní foundeři první vlny inovativních projektů a investoři do nich. Úspěšní zakladatelé mnohdy začínají také sami investovat. Zájem o startupy přináší samozřejmě problém ve formě širší skupiny investorů, pro které se jedná o novou oblast. Pro ty jsme spolu s dalšími partnery vytvořili vzdělávací platformu Angel Academy, kde jim předávají své zkušenosti právě osobnosti, které již mají za sebou zakopnutí i velké úspěchy, jako je třeba Andrej Kiska mladší, Marek Jablonský nebo Přemysl Rubeš.
Celkově se to zlepšuje, ale k západním standardům nás čeká ještě dlouhá cesta. Právě společné koinvestování našich členů, diskuze nad příležitostmi i výměna poznatků a zkušeností na mezinárodní úrovni je dle Keiretsu jednou z možností, jak posouvat trh dále.
Podle jakých kritérií pro své členy posuzujete reálnost a skutečnou připravenost jednotlivých investičních projektů?
Kromě klasických ekonomických ukazatelů očekávatelných v byznys plánu se zajímáme o to, jakou mají konkurenční výhodu, případně zda a jak si daný produkt vytváří úplně nový trh a kolik mají zákazníků. Projekt nám ale musí nejprve „sednout“. Velmi dbáme na kvalitu týmu a při práci s projektem, která je zakončená due diligence, se zaměřujeme např. na to, jak moc vážně ten projekt jednotliví členové týmu berou. Míra jejich odhodlání, jak mají rozdělené role, zda byli ochotni nějakých osobních ústupků, aby se mohli naplno věnovat jen tomu jednomu – rychlému růstu. Zkrátka zajímá nás, co byli ochotni projektu obětovat a co sami investovali. Spousta lidí má docela dobrý nápad, ale neví, jak z něj udělat byznys. Pokud cítíme potenciál, že tým je do projektu vážně zamilovaný a neschází se na něj jen po večerech v hospodě, tak se snažíme pomoci i mimo samotnou hledanou investici, např. radou, kontaktem, doporučením. Investujeme tak i náš čas.
Co byste startupistům doporučil, pokud se mají zavděčit jak vám, tak vašim investorům?
Vyvážit pokoru a sebevědomí. Připravit se na vyjednávání a vědět, co chtějí. Investor není hlupák a nebude investovat do žádné sranda akce. Musí cítit, že tým pro projekt dýchá. Dnes je všude spousta informací, inspirace, v tomhle je ekosystém konzistentní a bohatý na zdroje, přibývá i konkrétních případů, odkud se dá učit. Když mi přijde žádost o investici od CEO startupu s dotazem, co je pitchdeck, a že opravdu neví, kde si to najít, a že neumí anglicky, tak jak mu věřit, že bude umět škálovat byznys, který je nový a na začátku?
Keiretsu působí mezinárodně. Zprostředkováváte českým investorům také investiční příležitosti v zahraničí, případně naopak českým startupům přístup k zahraničím investicím?
Přesně tak. Chápeme, že v seed fázi bude investora zajímat spíš projekt, který je lokální nebo z regionu, chce ho mít v dosahu. V rámci Keiretsu sítě investoři vidí pravidelně i rozmanité globální deal flow, často projekty, které už byly zainvestované v předchozích kolech a v tom navazujícím dává smysl koinvestovat s někým, kdo se zrovna nachází na jiném kontinentu. Oba jsou si ale navzájem přínosem pro samotnou investici a nastavení strategie s projektem. Věděl jste například, že členem a investorem v Keiretsu je třeba uznávaný expert na cyber security, autor prvních antivirových technik či český investor s 20letou praxí angel investora v Kanadě a USA? Díky propracovanému procesu na posuzování kvality jednotlivých projektů jsme cestou i pro firmy, které potřebují svůj byznys zaměřit na globální trhy. Jakmile jsou doporučeni námi, je snadné je propojit s investory téměř po celém světě. České projekty tak díky nám už mají reálnou zkušenost s investory v Indii, Singapuru, Indonésii, USA či v Dubaji.
Jak moc se liší se česká, potažmo evropská, investiční kultura od té americké, která se zaměřuje na hledání budoucích šampionů a nehledí tolik na „pálení“ investorských prostředků?
Naši kolegové z Ameriky by řekli, že jdou za svým jednorožcem stylem „spray and pray“, tedy pokrýt toho co nejvíce, aby jim hledaný šampion neunikl. Jsou ochotni více riskovat, na druhou stranu nastavují dosti striktní podmínky a očekávají od projektu, že bude tvrdě pracovat a raketově růst do dalších kol. V případě českých investorů jde o zdrženlivější přístup, kdy zároveň hledí více na rychlost, jakou se projekt překlopí do zisku. Je to dáno přístupem investorů, možnostmi trhu a strukturou investic.
Který z těch přístupů je pro vás osobně sympatičtější?
Investor musí být schopen předpokládat míru rizika i možnosti trhu a odhadnout potenciál jednotlivých projektů. S tím pomáhá možnost syndikace s dalšími našimi členy. Je třeba nastavovat si s projektem milníky růstu, domluvit se na plnění jednotlivých KPIs, případně na postupném uvolňování investice. Osobně mi je tedy sympatičtější „evropský“ konzervativnější přístup, ale netlačil bych na pilu a nevystupoval bych z rozjetého vlaku příliš rychle, počkal bych si na správný moment několikanásobně vyššího zhodnocení. K tomu je samozřejmě potřeba nechat projektu nějaký čas, aby mohl dostatečně vyrůst.
Má podle vás Česká republika šanci se někdy přiblížit v technologických inovacích Spojeným státům nebo třeba Izraeli?
Česká republika je schopna se již dnes vyrovnat kvalitou technologických inovací zahraničním projektům. Těch projektů ale není tolik a není to tím, že bychom byli malá země. Podívejte se právě na zmiňovaný Izrael. Jsem přesvědčený, že stát musí mnohem aktivněji řešit otázky vědy, výzkumu a inovací, stejně tak by měl řešit i dlouhodobou koncepci vzdělávání. Měla by se také zlepšit spolupráce průmyslu s univerzitami. Mít startup a vymýšlet inovativní věci je stále bráno jako něco dost exotického. Myslím, že jsou zde povolanější osobnosti, které by Vám řekly, že máme na to patřit k technologické špičce. Nicméně inovace a digitalizace musí přijít i do zmiňovaného průmyslu.
Zaměřujete se jen na investice do již alespoň trochu rozjetých startupů a firem nebo se nevyhýbáte ani rizikovějším investicím v úplném počátku jednotlivých projektů? Jaká je vlastně u vás pro investory minimální investiční hranice?
Zde hodně záleží na preferencích jednotlivých členů – někomu je bližší investovat do společnosti, která už má něco za sebou, někdo si naopak libuje v hodně mladých projektech, kde třeba může naplno uplatnit své předchozí zkušenosti. Rizikové investice jsou to ale tak jako tak. Zvládnout expanzi na zahraniční trhy, další kola investic, změnu na klasickou, funkční společnost, to vše mají většinou námi vyhledávané příležitosti teprve před sebou. Každý projekt posuzujeme individuálně, nicméně obecně platí, že již musí mít něco za sebou, ověřeno, že produkt či služba je natolik inovativní, že o něj bude zájem a ochota za to zaplatit, že má konkurenční výhodu, je si ji vědom a ví, jak ji využít pro byznys. Neinvestujeme do projektů ve fázi idea stage. Naše hlavní zaměření je na úrovni seed investic, ale často se to prolíná. Jsme někde mezi angel investicí, seedem a Series A. Investoři u nás mohou investovat již od 10 tisíc EUR, přičemž při syndikovaných investicích se pohybujeme v rozmezí od 50 do 500 tisíc EUR.
Na aktivitách Keiretsu Forum mě zaujal projekt Angel Academy. Jak vlastně funguje a kde je pro investory hlavní benefit?
Angel Academy jsme spolu s několika dalšími partnery spustili v loňském roce, kdy jsme si uvědomili, že je tu obrovská potřeba erudovat investory mezi sebou navzájem a zároveň usnadnit cestu těm novým. Hlavní benefity jsou podle mého dva – necháváme mluvit opravdové zkušené investory, lidi z branže, kteří se nebojí podělit se třeba i o to, co nezvládli. Ti lidé mají za sebou obrovské zkušenosti a není moc jiných míst, kde byste je viděli přednášet jako investory pro další investory. Když už, tak se často věnují spíše edukaci startupů. Myšlenka, záměr a forma Angel Academy je zaujaly natolik, že s projektem splynuli. Díky nim a jejich cenným zkušenostem má program originální podobu s důrazem na kontakt s účastníky kurzů.
Ten druhý benefit je setkávání s dalšími, podobně smýšlejícími lidmi, vytváření komunity. Jsou to malé formáty akcí, žádné konference. Je zde obrovský prostor pro diskuzi, řešení reálných případů. Často si prezentující berou s sebou také zástupce firem z jejich portfolia, čímž se diskuze opět posouvá dále.
Můžete něco prozradit k připravovanému Startup Reportu?
Startup Report vznikl z potřeby podívat se českému investorskému a startupovému trhu trochu pod pokličku. Neřešit jen kolik startupistů jsou muži a kolik ženy, kolik jich má vysokoškolské vzdělání a kde mají nejčastěji místo narození… Díky agentuře Perfect Crowd, se kterou projekt realizujeme, jsme se pídili po tom, jak se startupům v českém prostředí podniká, jaký mají přístup ke kapitálu, co je brzdí v dalším rozvoji. Mluvili jsme ale také s investory, lidmi z korporací, a dokonce jsme provedli i šetření mezi běžnou populací. Jde nám o komplexní pohled na situaci na českém trhu, ale i o nastolení témat pro další rozvoj komunity, která je pro naši ekonomiku čím dál tím důležitější.
Jaký objem kapitálu přes vás za poslední rok do investičních projektů přitekl?
Jednalo se řádově o stovky tisíc EUR. Jsme zvědaví na letošní rok, i díky větší chuti českých investorů zkusit zahraniční projekty.
