Čína pracuje na rozšíření vlivu. Ve velkém tiskne měny jiných zemí


13:29 • 23. srpna 2018

Tagy: Čína, peníze, globalizace, měnová politika

Z Číny se po třech desetiletích hospodářského rozkvětu docela jistě, a nikoli pomalu, stává „obávaná“ světová velmoc, která v lecčems šlape na paty i Spojeným státům. V posledních letech se o ní hovoří také v souvislosti s řadou způsobů, jakými se země rudého draka snaží upevnit svoji pozici v globální ekonomice. Příkladem toho budiž velké objemy nákupů aktiv ze strany čínských občanů a další investice, které Číňané uskutečňují v řadě zemí vyspělého světa, což můžeme pociťovat i v České republice.

Síla čínské ekonomiky tkví především v exportu, přičemž nad červenými čísly v obchodní bilanci jeho země se zemí rudého draka se rozčiluje zejména americký prezident Donald Trump. Získané dolary pak Číňané mohou využívat k zahraničním investicím ve strategických odvětví jiných zemí, a upevňovat si tak svou pozici. 

Čínské nákupy, externality a český ekonom

Často je však upozorňováno na fakt, že dlouhodobě vysoký přebytek obchodní bilance Číny je zásluhou především dlouhodobého úmyslného oslabování jüanu ze strany Čínské lidové banky prostřednictvím devizových intervencí. K upevnění své velmocenské pozice pak Čína nedávno začala využívat i jiný způsob, a sice tištění peněz, avšak nikoli ve smyslu poněkud zavádějícího termínu odkazujícího na uvolněnou měnovou politiku s cílem zvýšení peněžní zásoby.

Čína se nyní snaží rozšířit svůj vliv na světovou ekonomiku, a to tím, že tiskne bankovky a razí mince měn jiných států, informoval server Business Insider. Vychází přitom ze zprávy deníku South China Morning Post, který vysvětluje, proč ostatní země poskytují licenci k tištění své měny. Jednou z takových je i Indie, která dosud patří k nejméně bezhotovostním státům, kde oběživo hraje roli klíčového směnného prostředku, což katastrofálním způsobem doložila nedávná demonetizace. Jedná se ale i o celou řadu dalších klientů, jako je například Thajsko, Bangladéš, Srí Lanka, Nepál, Malajsie, Brazílie či Polsko.

 

Za výrobou bankovek a mincí přitom stojí China Banknote Printing and Minting Corporation, státem vlastněná korporace ze sídlem v Pekingu, která zaměstnává více než 18 tisíc lidí. Pro srovnání u jejího amerického protějšku jménem Úřad pro rytecké práce a tisk (Bureau of Engraving and Printing) jde o méně než 2 tisíce lidí. K naplnění všech objednávek nyní musí čínská firma využívat téměř plnou kapacitu všech deseti závodů, čínský jüan tvoří z celkové výše ovšem jen malou část. Většina poptávky podle zprávy Soutch China Morning Post proudí od zemí zapojených v iniciativě Nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative). 

„Národ musí mít značnou důvěru v čínskou vládu, aby jí umožnil tisknout své bankovky,“ citoval Business Insider slova Hu Xingdou.  „Měna je symbolem suverenity země. Tento obchod pomáhá budovat důvěru a dokonce i peněžní spojenectví,“ dodal profesor ekonomie z Pekingského technologického institutu. Jak totiž uzavírá server, v případě sporů může Čína přistoupit k zastavení dodávek oběživa, jako kdysi Britové „zabavili“ obrovské množství libyjských dinárů, které britská firma De La Rue původně natiskla pro tamního diktátora Muammara Gaddafiho.

Zachrání nás jedině Čína

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.