Graduation gap. Šance na dokončení studia je dána ekonomickým statusem


13:32 • 14. srpna 2018

Tagy: školy, vzdělání, nerovnost, chudoba, bohatství

Úspěch či neúspěch ve škole závisí nejen na inteligenci a kognitivních schopnostech jednotlivce, avšak mnohdy i na úsilí, vůli a motivaci studenta. Nicméně na trhliny v této teorii „každý sám svého štěstí strůjce“  stojící na individuálních faktorech poukazují výsledky studie z Oregon State University. Ty říkají, že to, jestli student dokončí či nedokončí školu, je z velké částí dáno tím, z jakých ekonomických poměrů pochází.

Jak naznačuje následující graf ze serveru CNN Money, získání vzdělání je ve Spojených státech značně třídní záležitostí. Data pocházejí ze zprávy výzkumníků Pell Institute, kteří rozdělili domácnosti na chudé a bohaté, přičemž posléze zkoumali, jaké procento studentů v rámci těchto dvou skupin zvládne dokončit první stupeň vysokoškolského vzdělání (v USA jde o tzv. college, což lze považovat za obdobu našeho bakalářského vzdělání). A zatímco u studentů z bohatých rodin to v roce 2013 bylo 77 %, u vrstevníků z chudých rodin to bylo pouze 9 %.

Jinými slovy, student z bohaté rodiny má oproti spolužákovi z chudé rodiny podle těchto dat více než osmkrát vyšší šanci, že se mu povede dokončit školu. Na stejný fakt, avšak s jinými daty, upozorňuje ve svém komentáři na serveru The New York Times David Leondhart. Zde jsou domácnosti rozděleny podle bohatství na tři skupiny, nicméně závěr je obdobný – čím bohatší rodiče, tím větší pravděpodobnost dokončení školy. Na grafu lze rovněž sledovat, že ačkoli podíl studentů v rámci "nejchudší třetiny" roste, míra úspěšného absolvování roste v porovnání s bohatšími skupinami jen velmi málo.

Exaktněji se vlivem ekonomických faktorů na pravděpodobnost na úspěšné dokončení prvního stupně vysokoškolského vzdělávání zabývala zmiňovaná studie z Oregon State University, jejíž výsledky byly minulý rok publikovány v odborném časopise Research in Higher Education. Ta rovněž pracovala s americkými daty. Výzkumníci přezkoumali veřejně dostupná data studentů pro více než 400 institucí pro školní roky 2008-2009 a 2014-15 s využitím Integrovaného datového systému postsekundárního vzdělávání (Integrated Postsecondary Education Data System, IPEDS).

Jak závěry výzkumu parafrázuje server Science Daily, pravděpodobnost dokončení školy stoupá přímo úměrně s výší ekonomického statusu domácnosti, který se tak ukázal jako statisticky signifikantní prediktor pro studentský úspěch či neúspěch. Rovněž bylo zjištěno, že vyšší podíl úspěšných absolventů mají instituce, kde je vyšší počet studentů, vyšší podíl studuje prezenčně a také ty, kde je více věřících studentů.

Nicméně zejména v případě skupin obyvatelstva, které obecně vykazují nižší míru absolvování studia, jako jsou Afroameričané či Latinoameričané, se ukázaly být klíčové právě ekonomické faktory. „Toto zjištění je v souladu s přetrvávajícími nerovnostmi v mírách ukončení vysokoškolského studia pro skupiny populace, které jsou pod průměrem,“ okomentovala závěry Gloria Crisp, jedna z autorek studie. To vysvětluje, proč tento „graduation gap“, statistický rozdíl v šanci na dokončení studia, můžeme sledovat i v jiném, a sice etnickém rozměru. Převaha bílých Američanů v získávání titulu je patrná na následujícím grafu ze serveru The Atlantic.

 

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.