„Nedá se to popírat, a vy to dobře víte, že každý inteligentní člověk má jeden sen: být gangsterem a vládnout společnosti pouhým násilím. Protože to není tak jednoduché, lidé to obyčejně nechávají na starost politice a přidávají se k té nejkrutější straně,“ napsal ve svém Pádu francouzský filozof Albert Camus. Jakkoliv lze polemizovat s tím, že by každý chtěl být gangsterem, je pravdou, že politické volby se často stávají zrcadlem naštvanosti společnosti.
A kdo z voličů je naštvaný nejvíce? Anebo co dělají voliči, kteří jsou naštvaní? Na to nám nyní může dát odpověď věda. Jak naznačuje sever Business Insider, mezi liberály a konzervativci lze najít rozdíly nejen v politických názorech, ale rovněž i v aktivitě mozku. Výsledky citované studie, která se zabývala právě touto otázkou, ukazují, že mozek konzervativních voličů vykazuje více aktivity v tzv. pravé amygdale, což je oblast spojená s vyjadřováním a zpracováváním strachu.
Tato část mozku, která souvisí se strachem, byla u lidí, kteří se identifikovali jako konzervativní, navíc shledána větší. A právě negativní emoce jsou podle některých vědců významným faktorem, který motivuje lidi přiklánět se v politice „doprava“, a to ve smyslu ekonomického konzervatismu. A kromě strachu k těmto emocím patří zejména vztek. Alespoň takové jsou výsledky studie, o které píše server CBC.
Jak moc by Trumpova cla na auta ohrozila českou ekonomiku? – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/s12kxZY5Y9 prostřednictvím @roklen24 #Trump #Czech #Economy pic.twitter.com/nCX6Gp6M8B
— Roklen24.cz (@roklen24) 30. června 2018
Keri Kettle, profesor marketingu z University of Manitoba, a jeho kolega Anthony Salerno z University of Cincinnati zde zkoumali směr, jakým lidské emoce ovlivňují politické postoje. Jako „pokusné králíky“ pro své experimenty využili studenty-dobrovolníky, které zavřeli do laboratoře, aby zde manipulovali s jejich hladinou vzteku. Ti pak celou dobu popisovali, jak moc se cítí rozzlobeni. Vědci dále vytvořili dva bezejmenné politické kandidáty – jeden vycházel z ekonomického konzervatismu a druhý spíše z ekonomického liberalismu (v americkém smyslu slova). Zjistili přitom, že s vyšší hladinou vzteku výrazně stoupá tendence k podpoře konzervativního kandidáta.
Třebaže vzhledem k české politické scéně nejsme schopni příliš říct, které strany jsou pravicové a levicové, natož pak které jsou ekonomicky konzervativní a liberální (pokud zachováváme americké chápání těchto výrazů), autory zmiňované studie byl ekonomický konzervatismus vymezen jako odpor k ekonomickým regulacím svobodného podnikání, jakož i k vysokým daním, přerozdělování a širokému sociálnímu státu.
Ve Spojených státech lze ovšem tyto voliče při jisté dávce zjednodušení ztotožnit s příznivci Republikánů, jakkoliv některé politiky současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa nemusí být mnohými chápány jako ekonomicky konzervativní či „pravicové“, případně lze uvést Libertariánskou stranu, podporující myšlenky klasického liberalismu, libertarianismu a volného trhu. Výsledky studie pak indikují zejména to, že s hladinou vzteku u lidí klesá ochota dělit se o své zdroje, a to prostřednictvím institucionálních přerozdělovacích mechanismů.
Proč jsou jedni bohatí a druzí chudí? Republikáni vs. demokraté
