Průmyslová revoluce 4.0. Budoucnost, nebo mediální šílenství?


19:32 • 24. ledna 2018

Tagy: Technologie, Průmysl 4.0, růst, Produktivita

Výhoda pokročilejší technologie je většinou vyjadřována v číslech či statistikách. Ve skutečnosti by měla každému z nás pomoci ušetřit čas a dělat více to, co máme rádi. S přicházející průmyslovou revolucí tak vyvstávají otázky, jestli tuto funkci technologie opravdu plní. Je čtvrtá fáze průmyslové revoluce pouze mediální „hype“? Nebo bude silným motorem, který potáhne ekonomiku? Pohled na téma přinesl server World Economic Forum.

Užitek technologie je běžně znázorňován na ukazatelích jako efektivita na pracovišti nebo růst firmy. Jaký vliv ale skutečně měly minulé průmyslové revoluce? Tuto otázku si položili pracovníci Nokia Bell Labs, kteří podle historických dat analyzovali potenciální dopad příští průmyslové revoluce.

Faktem je, že během první a druhé průmyslové revoluce, produktivita rostla závratným tempem. Co však třetí z nich? Ta měla na svědomí proces informatizace a komputerizace. Stejně tak přinesla mobilní komunikace, internet a mnoho dalšího. Místo toho, aby se však prokázal masivní růst produktivity, stejně jako u prvních dvou revolucí, tak růst produktivity nebyl přesvědčivý.

Oko, otisk, obličej. Příště už budete platit jinak

Nejlépe to lze znázornit v číslech. Od roku 1970 až dodnes byl růst produktivity zhruba třetinový ve srovnání s předchozími 100 lety. To není zrovna povzbuzující fakt. Co tato statistika znamená pro obrovské investice, které už byly vloženy do odvětví průmyslové revoluce 4.0?

Co bylo a bude hnacím motorem

Nejprve je klíčové si určit, jaká byla hlavní odvětví, která položila základ k tak dynamickému růstu, který proběhl mezi roky 1870 a 1970. Podle výzkumu Nokia Bell Labs se jednalo o energii, dopravu, zdravotní péči a komunikaci. Tato odvětví byla důležitá sama o sobě, nicméně dva další faktory podpořily jejich akceleraci.

Jednalo se o moment, kdy každá z technologií byla tak rozsáhlá, že ji mohli používat lidé masově, tedy tzv. bod zlomu. Druhým faktorem byla propojenost, takzvaný network effect. Tyto technologie totiž musely pracovat v tandemu. Jakmile byly všechny čtyři propojené, nastal dynamický růst. Jak by se tento model dal uplatnit na dnešní technologie?

Čína? Vyplatí se technologické akcie a internetové firmy

Dnešní velkou čtyřkou technologií jsou – digitální energie, digitální doprava, digitální zdravotní péče a komunikace. Pokud bude umožněno provozovat zdravotní péči digitálně, nebo propojit chytré rozvodové sítě tak, aby čerpaly energii co nejefektivněji, mělo by to ve spojení s digitálními komunikacemi a dopravou znamenat zlom v produktivitě globální ekonomiky. Společně s digitální produkcí přinesou tato odvětví změnu z masové centralizované produkce na decentralizovanou, ale propojenou digitálními technologiemi, uvedl Rajeev Suri z výzkumu Nokia Bell Labs.

První vlaštovkou je 5G

Výzkum zjistil, že jakmile tyto technologie dosáhnout bodu zlomu, dojde k navýšení produkce ve Spojených státech amerických od 30 do 35 procent. Celý tento proces by měl odstartovat mezi roky 2028 a 2033. Tento skok by byl v souladu s 50.léty minulého století a mohl do ekonomiky přinést podle prvního odhadu asi 2,8 bilionu dolarů.

Mezi první katalyzátory tohoto vývoje budou patřit rozšířené cloudové technologie a rychlo-odezvové sítě 5G. Na tomto základě bude stát digitální infrastruktura. Technologie 5G není v některých oblastech už příliš vzdálená realitě. První testy už probíhají v zemích jako USA, Čína, Jižní Korea a Japonsko.

Co až nás vystřídají roboti? Někdo musí pečovat o staré a nemocné

Tato transformace bude samozřejmě požadovat adaptaci jak ze strany soukromého tak veřejného sektoru. Veřejný sektor musí poskytnout systém, který umožní aby spolu jednotlivé sektory mohly spolupracovat. Spolupráce mezi vládami, technologickými firmami a dalšími účastníky digitálního průmyslu je základním kamenem k uvědomění, jak velký potenciál průmyslová revoluce 4.0 představuje. V konečném stádiu by nám měla nová průmyslová revoluce přinést to, co je prvotním smyslem technologie. Zpříjemnění každodenního života a poskytnutí více času na to, co děláme nejraději.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.