Jak mohou politici a obchodní bariéry zničit ekonomiku


17:23 • 19. září 2018

Tagy: Ekonomika, clo, korupce, politika

Brazílie byla v 60. letech nadějně rostoucí ekonomikou, která byla například třikrát větší než ta jihokorejská. Dnes je však dvakrát menší. Proč nastal tento obrat? Brazílie se začala zmítat v korupci a také zavádět cla na celá odvětví, jako byla výroba oceli či automobilů. Korea se oproti tomu vydala na jinou cestu, když podporovala efektivní průmyslovou politiku.

Růstovými ekonomikami, které už dnes upadly v zapomnění, se zabýval výzkum pobočky Fedu v St. Louis, který vedl Ping Wang, Tsz Nga-Wong a Chong K. Yip. Ekonomové se zabývali daty za posledních 51 let a metodikou růstového účetnictví porovnali desítky zemí. Příběhy některých slibných ekonomik jsou opravdu k zamyšlení.

Když se vrátíme k prvnímu příkladu, málokdo by před 50 lety věřil, že bude jihokorejská ekonomika v roce 2018 natolik válcovat tu brazilskou, už jen vinou dvou válek a oproti Brazílii nedostatkem přírodních zdrojů. Podle autorů výzkumu Institutional Barriers and World Income Disparities je třeba hledat vinu v obchodních praktikách obou zemí, uvádí server Washington Post. Zatímco Brazílie se v průběhu let držela protekcionismu, Jižní Korea se postupně přetransformovala na ekonomiku podporující exportní politiku a mezinárodní obchod.

Autoři výzkumu našli u deseti nejvíce růstových a u deseti upadajících ekonomik podobný vzorec. Největšími faktory ekonomického zpomalení byl protekcionismus v mezinárodním obchodě a také špatná alokace investic vlády do nerůstových odvětví. K největším plusům pak naopak patřila exportní politika a pobídky k zahraničním investicím v zemi.

Ekonom Daron Acemoglu v roce 2016 napsal paper, ve které zdůraznil, že všechny růstové ekonomiky sdílely jeden rys, a to demokratickou vládu. Ta dle jeho slov zvyšuje HDP pomocí podpory investic, zlepšuje školství, zavádí ekonomické reformy a nedává příležitost společenským nepokojům. Výzkum 175 zemí poukazoval na to, že demokracie v zemi přidává 20 až 25 procent HDP na jednoho obyvatele během posledních 25 let. I podle bývalého hlavní ekonoma MMF Oliviera Blancharda jde právě protekcionismus ruku v ruce s dalšími strategickými chybami vlád.

Nemůže za to Turecko, může za to dluhový cyklus

„Ve Spojených státech teď máme stejné problémy, které již dříve poškodily růstové ekonomiky. Vláda se snaží vytvořit mnoho obchodních bariér. Navíc si vybírá odvětví, která bude chránit, jako například ocel a hliník,“ řekl jeden z autorů Wang. Dle jeho slov by vlády neměly tlačit kupředu odvětví, která jsou důležitá pro jejich znovuzvolení, ale ta, která podněcují inovace a ekonomický růst. Nepřímo se tak opřel do současné americké vlády a do její prováděné strategie.

Nejrůstovější ekonomiky se posledních 50 let zaměřovaly hlavně na export a podporovaly mezinárodní obchodní soutěž. Vlády se zaměřily na kvalitní školství a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Udržovaly celní tarify nízko a vyloučily ze hry černý trh. Pokud však už do ekonomického koloběhu zasáhly, bylo to proto, aby postavily silné odvětví konkurenceschopné na globální úrovni, ne kvůli osobním zájmům politiků, uzavřeli autoři výzkumu Institutional Barriers.

Tomáš Sedláček: Nepotřebujeme QE, ale kvalitativní změnu

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.