Není žádnou neznámou informací, že ženy to na světě mají obecně těžší než muži. Aby se druhému pohlaví zalíbily, musí o sebe náležitě pečovat, a jelikož prodejci zkrášlujícího zboží cítí mezi ženami tvrdou konkurenci, neváhají toho využít a napařit na produkty pro ženy vyšší ceny. Dále pak musí porodit a vychovávat děti, za což jsou jim odměnou horší kariérní vyhlídky a nižší plat.
O to horší je pak situace v méně vyspělých zemích, kde ženy řeší poněkud vážnější problémy. Jak ukazuje server Glamour na příkladu Bangladéše, sexistická je dokonce i klimatická změna. Záplavy, hurikány a jiné přírodní katastrofy tradičně nejvíce postihují obyvatelstvo žijící v chudobě, obzvláště pak chudé ženy a dívky, a problém genderové nerovnosti v rozvojových zemích se tak prohlubuje.
Proč ekonomii vládnou muži? Je příliš sexistická
Právě Bangladéš je zemí, kterou v posledních letech zasahovaly vlny záplav, sucha či nehostinných povětrnostních podmínek až příliš často. Zároveň, jak uvádí Glamour, více než 30 % bangladéšských dívek bylo provdáno dříve než jim bylo 15 let. Jak spolu tyto dvě informace souvisí? Překvapivě zcela přímo.
Chudé venkovské rodiny, jejichž obydlí a způsob obživy, kterým tradičně bývá zemědělství, byly zpustošeny přírodními katastrofami, bývají nuceny odejít do města. Zatímco mladí muži si zde musí najít práci, dívky jsou obvykle co nejrychleji provdány, aby rodině ubyla starost o jeden hladový krk navíc. Takové jsou tedy vyhlídky mladé bangladéšské ženy, alespoň podle dokumentu Thomson Reuters Foundation a TakePart, z kterého článek Glamour čerpá.
Manželství a finance. Základem je otevřená komunikace – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/8OVxYWqaDf prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/FTM2JhR5wE
— Roklen24.cz (@roklen24) 27. ledna 2018
Existují však i další argumenty, proč klimatická změna relativně více dopadá na ženy, a to především na ty žijící v chudších oblastech, které často postihují přírodní katastrofy. Jak v souvislosti s tímto tématem uvádí Independent, v rozvojových zemích je například méně pravděpodobné, že se ženy naučí plavat, což je činí zranitelnější při záplavách. Méně často než muži také vlastní mobilní telefon, kterým by si případně mohly přivolat pomoc. Jak dále zmiňuje Independent, ženy jsou mnohem více náchylné ke zvyšujícím se teplotám, jež jsou důsledkem globálního oteplování, a také k různým tropickým nemocem, jako je například malárie, kterou přenášejí komáři. Častěji rovněž trpí nedostatkem jídla a vody.
„Změna klimatu činí všechny velké a složité problémy, které v dnešním světě existují, mnohem horšími,“ nechala se slyšet profesorka Hilary Bambricková z Western Sydney University. Ta poukazuje na to, že 90 % z 150 tisíc lidí zabitých v Bangladéši v roce 1991 tropickou cyklónou byly ženy. „Pokud se političtí vůdci po celém světě vážně zabývají otázkou rovnosti žen a mužů, musí se vážně zabývat i klimatickou změnou,“ citoval australskou profesorku Independent.
K názoru, že klimatická změna je diskriminující k ženám, se kloní nejen vědci, ale například také Hillary Clintonová. „Máte naprostou pravdu, že ženy budou nést hlavní břímě v podobě hledání jídla, dříví a místa k přestěhování, až bude všechno zelené pryč,“ nechala se slyšet ve své řeči na Georgetownské univerzitě v panelu „Ženy a lidská práva“. „Takže ano, primárně ženy budou znovu zatíženy problémy klimatických změn,“ citoval server Zero Hedge neúspěšnou americkou prezidentskou kandidátku.
Too hot to work: Globální oteplování jako ekonomická katastrofa
