Brexit s dohodou nebo bez. Vše je nastaveno na recesi


12:30 • 14. listopadu 2019

Tagy: Saxo Bank, Velká Británie, Francie, Banky, Brexit, Trump, USA, Čína, Evropská unie, Německo, ČR, HDP ČR

Brexit je příležitost pro Francii. Navíc, pozitivní vliv má i na samotný blok. Myslím si, že většina populistických stran například přestává mluvit o odchodu z EU. Brexit s dohodou nebo bez dohody, všechno je každopádně nastaveno na britskou recesi. Ovšem jen technickou. Nečekám hluboký ekonomický dopad, protože Británie je stále velký trh. V rozhovoru pro server Roklen24 to řekl Christopher Dembik, šéf makroekonomických strategií Saxo Bank. 

Co si jako Francouz myslíte o brexitu?

Myslím si, že brexit představuje dobrou příležitost, protože ve Francii máme silný bankovní sektor, ale kvůli nákladům nejsme konkurenceschopní. Avšak díky brexitu existuje řada společností, například Citi, které hodlají poslat hodně svých zaměstnanců do Paříže. Takže z francouzského pohledu je francouzská vláda brexitem potěšená, protože ho vnímáme jako příležitost. Nebude sice tolik pracovních míst, ale získáme řadu vysoce kvalitních zaměstnanců a cenný byznys.

Můžete uvést příklady některých firem?

Zhruba před půl rokem jsem se naposledy viděl se šéfkou Citi Bank. A právě Citi má v plánu přesunout alespoň sto bankéřů z Londýna do Paříže, pokud by došlo k brexitu bez dohody. A pokud vím, HSBC a Credit Suisse zřejmě plánují totéž. Takže v případě tvrdého brexitu zřejmě získáme řadu nových kvalitních zaměstnanců a aktivit. Pokud vím, francouzská vláda pomáhá mnoha bankám s relokací zaměstnanců, říkáme jim, že zaplatí nižší daně, protože zdanění je ve Francii jednou z nejzásadnějších otázek. Já si každopádně myslím, že je to dobrá věc, a většina mých kontaktů v bankách mi říká to samé: Paříž je jedním z míst, kam bychom své pobočky chtěli přemístit.

Podívejme se do minulosti, na červen 2016. Předpokládal jste, že referendum skončí vítězstvím strany pro odchod?

Ne. Upřímně, vůbec jsem to nečekal a chápu, proč. Chci tím říct, že lidé, se kterými jsem o tom ve Velké Británii mluvil, jsou lidé, kteří pracují v City. Ti samozřejmě nechtějí brexit v žádné podobě, s dohodou nebo bez ní, ale jsou naprosto odstřiženi od lidí na anglickém venkově. Dostali jsme se od éry, kdy nejsme příliš dobře propojeni s lidmi z chudší nebo střední vrstvy. A když se podíváme na hlasování o brexitu, je jasné, že to byli právě chudí lidé, lidé, kteří nechápou globalizaci, Evropskou unii, kteří to nevnímají jako dobrou věc, a ti hlasovali pro brexit. Ale teď si myslím, že možné je cokoliv.

A sázel jste, že k brexitu skutečně dojde na konci října?

Sázel jsem na to, že budou vyhlášeny předčasné volby. Proč? Protože si myslím, že Boris Johnson nemá co nového nabídnout. Vzpomínám si, jak v červenci spousta členů konzervativců tvrdila: volíme Borise Johnsona, ale to neznamená, že jsme pro brexit bez dohody. Ale nikdo jiný tu práci vzít nechtěl. A Johnson má jen velmi malý politický kapitál. Nedokáže se pohnout směrem k brexitu, s dohodou nebo bez.

Podle mě se brexitu dočkáme někdy v roce 2020. Nepředpokládám ale, že by proběhlo druhé referendum, protože průzkumy ukazují, že je to 49 ku 51, takže výsledek by byla opět stejný jako minule.

Není vám někdy líto, že jste se u brexitu nemýlil?

Myslím, že u brexitu platí, že když něco očekáváte ...

Je to spíše ironie nebo komedie? I když komické už to moc není ...

Byla to komedie, ale už není, protože teď už vidíme důsledky, makroekonomické důsledky.

Hlavně je to kolébka parlamentní demokracie, takže bývalí premiéři Winston Churchill nebo Margaret Thatcherová se musejí obracet v hrobě. Kdyby to bylo tady, v ČR nebo v Řecku. Ale v Británii....

Problém je, že ve Velké Británii jsou jen dvě strany. Takže to bylo vlastně jednoduché. Dnes už tam jsou čtyři strany. Ale žádná z nich nemá silného vůdce. Chci říct, Corbyn není v Labouristické straně příliš oblíbený, to samé platí i o premiérovi. Myslím, že je to obrovský politický chaos a nevidím v tuto chvíli řešení, ale budou se muset zastavit a popřemýšlet o svém politickém systému.

Před časem jsem byl v Bruselu a mluvil jsem se skupinou lidí o brexitu, a hlavně s Brity v té skupině. A ti mi říkali, že hlavní problém je ten, že britská strana nemá jednotný postup, který by byla schopná v Bruselu předložit. Například předpokládáme, že Spojené státy Británii pomohou a uzavřou s ní dohodu o volném obchodu, ale zatím nejsou schopni brexit vyřešit. Chtějí uzavřít dohodu o volném obchodu, ale s Trumpem to zřejmě potrvá velmi dlouho. Ale přijde chvíle, kdy se to zhroutí, nemůže to trvat věčně, nemůžete brexit protahovat donekonečna.

Francie má teď mnohem nižší nerovnost než před dvěma až třemi roky, ale mnoho lidí vnímá, že to není stejné, že nedokážeme využívat globalizace nebo členství v Evropské unii. Takže brexit je velmi zajímavý fenomén a myslím, že se jeho vývoj nedá předpovědět. Pokud ale jde o jeho příčiny, ty se najdou v mnoha dalších částech EU.

A je tu nějaká možnost, že to bude mít pozitivní dopad na euro? Protože Británie nakonec odejde.

První věc je, a myslím, že už je tady, že většina populistických stran přestává mluvit o odchodu z EU. Myslím, že to je jedna dobrá věc – nikdo se nechce dostat do stejné pozice, takže nikdo nechce EU opustit. Možná nesouhlasíte, ale budete jednat s EU. A pozitivní stránkou, kterou už začínáme vnímat a která se týká většiny zemí, včetně těch nejzranitelnějších, jako je Česká republika a Irsko, že to nemá až tak negativní dopady.

Myslíte si tedy, že po tom, co se děje v Británii, nebudou chtít další země odcházet z EU?

Určitě. Vidím to z obou stran. Jsem Francouz, ale často jezdím do Polska i jiných zemí a jak jsem řekl, nikdo už nechce z EU odcházet. Všichni chtějí mít více pravomocí v rámci evropských institucí a snaží se je vyjednat. Můžeme si přát hodně věcí, ale chápeme, že pokud bychom chtěli opustit EU, bude to extrémně složité.

Jak myslíte, že bude brexit vypadat? Co to bude znamenat pro čísla, jako je třeba britský HDP. Nedávno jsem viděl, že zveřejnili asi pět stran o tom, co se stane. Bude to složité?

Všechno je každopádně nastaveno na recesi. A dojde k tomu. Ať už půjde o brexit bez dohody nebo s dohodou.

Protože na internetu se občas projeví trollové, kteří protočí oči „Aha, zase Saxo Bank“. Také to znáte?

Ano. Ale když mluvíme o recesi, jde v podstatě o technickou recesi. Což není to samé jako krize. A letos technickou recesi neočekávám, protože si myslím, že jsme měli kontrakci HDP ve druhém čtvrtletí, ale podobně jako v prvním čtvrtletí se akcie technické recesi vyhnou. Ale v roce 2020 se toho spolu s brexitem zřejmě dočkáme. Jde o to, že pokud je všechno připraveno na technickou recesi, dojde k propadu investic a propadu toku úvěrů. Je to jasný signál, že v určité chvíli dojde k technické recesi.

Ale přes to, co zaznělo v roce 2016 během kampaně k referendu, si nejsem jistý, že i v případě brexitu by to pro Velkou Británii mělo mít hluboký ekonomický dopad. Proč? Protože je to stále velký trh. Tím myslím, že spotřebitelé budou pravděpodobně platit daleko víc, ale centrální banka zároveň zakročí, aby do ekonomiky nalila levný úvěr. Centrální banka má stále dost zbraní, aby to dokázala, ať už bude brexit s dohodou nebo bez. Proto si myslím, že musíme bát daleko opatrnější, když chceme recesi spojit s brexitem, protože ekonomika vypadá velmi odolně.

Například u Německa se dlouho spekulovalo o technické recesi. Ta ale nakonec potvrzen nebyla.

Přesně tak! Technická recese. Ale není to krize. Chci říct, podívejte se na německý výrobní sektor, je očividně velmi dole, negativní, máme tu dopad tureckého trhu, který se propadl začátkem letošního roku, zpomalení Číny a globálního obchodu. Ale ve skutečnosti je německá domácí poptávka velmi odolná. Není to samozřejmě nejlepší, celosvětově je velmi nízká ekonomická aktivita, ale nevidím, že by se na nás řítila globální recese. Vím, že ekonomiky po ní začínají volat, ale já to teď tak nevidím.

A jak právě teď vnímáte českou ekonomiku? Myslíte si, že je odolnější vůči negativním dopadům EU a Německa, zejména Německa?

Vidíme, že ekonomika je stále odolná vůči negativnímu dopadu situace v Německu. Vidíme také, že vaše sektory závisí na přímých britských investicích. Takže situace je pořád dobrá, ale pokud by došlo k brexitu bez dohody, stačí se podívat na některé výzkumy nebo na finance, a uvidíme, že dvě nejzranitelnější země budou Irsko a Česká republika. Zejména kvůli automobilovému průmyslu. A dnes se automobilovému průmyslu globálně nedaří moc dobře, takže si myslím, že i českou ekonomiku čeká bouřka.

Myslíte si, že se Evropa brzy zotaví z přílivu špatných dat nebo jde o problém konkurenceschopnosti, protože evropský trh má problém čelit konkurenci z Asie a Spojených států?

Obojí. Chci tím říct, že negativní data se týkají hlavně globálního obchodu, a v něm zejména automobilového průmyslu. Navíc bychom neměli zapomínat, že jsme v globální konkurenci pozadu, zejména vůči Číně. Podíváme-li se na německý automobilový průmysl, kdybyste se před 12 lety bavil s někým z nejvyššího managementu automobilky, tenkrát se vůbec nechtěli věnovat elektromobilům. Měli pocit, že je to ztráta času, vždyť přece mají kvalitní vozy, které se celosvětově prodávají. Ale dneska už pochopili, jak je důležité investovat do elektrických vozů. Dnes je největším investorem Čína. Zajímavé je, že pokud mluvíte s politiky z kterékoli země v EU, všichni budou mluvit o konkurenci Číny, o Nové hedvábné stezce a jak to musíme vyřešit a začít více investovat.

Nejzajímavější trendy a vývoje měnových kurzů v letošním roce

Vraťme se ještě k celní válce. Myslíte si, že je Trumpova strategie správná? Snaží se s Čínou bojovat pomocí cel a za rok ho čekají volby. Takže je to asi nějaká jeho strategie. Nikdo neví, co Trump udělá další den, ale vidíte v tom nějakou strategii, protože on určitě chce být zvolen znovu. Myslíte si, že je moudré na Čínu takto tlačit?

V tomto bych byl opatrný, protože některé nedávné průzkumu ukázaly, že v USA ztrácí část podpory. Když se do těch dat pustíte, zjistíte, že Američané mají stále větší obavy z dopadu obchodní války.

Trump byl zvolen ve stejném roce, kdy bylo referendum o brexitu, očekával jste, že vyhraje?

Já jsem podporoval Hillary Clintonovou, takže jsem to samozřejmě neočekával, ale když jsme v Saxo Bank dělali naše Šokující předpovědi, napadl nás Trump. On je chytrý, protože si myslím, že chápe, že Čína představuje skutečnou geopolitickou konkurenci, takže můžeme si o něm myslet cokoli. Je ale pravda, že má alespoň strategii. Evropa nemá vůči Číně ani USA žádnou strategii.

Myslíte si, že je to proto, že jsme 27 zemí, zatímco on je prezidentem jednoho státu?

Ano. Tím myslím, že jednotlivé země mají každá svůj názor na čínské investice.

Myslíte si, že bychom měli mít v Evropě jednotnou strategii?

Ano, jasnou strategii. Nedává smysl, aby byly některé země, jako Francie a Německo, které nechtějí čínské 5G, zatímco pak jedete do Polska a tam se na 5G z Číny těší.

Český prezident Miloš Zeman by si tady asi velmi přál 5G ...

A protože nemáme jednotnou pozici v otázkách zahraniční politiky, jsme velmi slabí. Pozitivní věc na Trumpovi je, že má velmi dobré poradce. Nechci ho soudit, nevím, nakolik je chytrý nebo ne, ale má velmi dobré poradce a chápe nutnost vytvořit dobrou strategii vůči Číně. Jedna věc je, že mnoho Evropanů nechápe, že čínská ekonomika má řadu slabin: příliš mnoho úvěrů, malé banky.

Věříte jejich údajům?

Nebudu komentovat ta čísla o 6procentním růstu HDP, to vůbec nedává smysl. Ať už se na ta data podíváme jakkoli, vidíme zpomalení. Na Číně a čínských realitách je z pohledu globální ekonomiky působivé, že stát může zakročit a zachránit libovolný segment, klidně i bankovní segment, pokud bude chtít. A pokud chtějí nějakou banku zachránit nebo zavřít, můžou to udělat za jeden den.

Vždycky používám tento příklad. Vzpomeňte si, že v roce 2007 to americkému Kongresu trvalo 20 dní, aby se dohodl na záchraně bankovního sektoru. Jak dlouho si myslíte, že by to trvalo v Číně? Jednu noc! Maximálně jeden víkend. Takže věřte, že v příštích deseti, 20, 30 letech bude světovou velmocí Čína. Po druhé světové válce to byly po desetiletí Spojené státy, předtím Velká Británie, když se dostaneme dost daleko do historie, byla to zase Čína díky střelnému prachu, takže teď se to zase otáčí. Musíme si na to zvyknout a obávám se, že to ne všichni chápou, zejména ne politici. Kdykoli jsme přišli o nějakou investiční příležitost, bylo to většinou ve prospěch Číny, takže skutečně tu není jiná možnost, teď je to čínský svět.

Myslíte si, že Donald Trump příští rok vyhraje volby? Bude to lepší pro trhy a pro Američany? Pokud se zaměříme na Čínu a obchodní válku.

Myslím si, že negativní dopad Trumpa, tedy vyšší volatilita, to že má se svými tweety negativní vliv na trhy. To se zmírní, protože už jsme si na to zvykli, takže jeho tweety mají stále menší dopad s výjimkou případů, kdy jde o něco velkého. A když se podíváme na obchodní válku s Čínou, nejsem si jistý, jestli by jiný prezident nepostupoval stejně. Pravděpodobně by nereagoval stejným způsobem, asi by byl mnohem diplomatičtější, ale je to stejně hlavně o týmu, o Bílém domě a Kongresu, takže si nemyslím, že by někdo jiný po Trumpovi strategii vůči Číně měnil. A pokud jde o Fed, Trump na Fed vyvíjí poměrně značný tlak. Ale podle mě je jedno, co Trump řekne, Fed stejně úrokovou sazbu sníží. A američtí ekonomové mluví dokonce i o negativních sazbách.

A pokud se projdete po Washingtonu, tak všude uslyšíte, musíme řešit Čínu (možná jen diplomatičtěji). A myslím si, že dává smysl snížit sazby, aby se stimulovala ekonomika, protože demografický trend není pozitivní. Máme hodně velkou zadluženost, takže já nevím, jestli je Trump dost chytrý nebo jenom přečte, co mu někdo napíše, ale myslím si, že i když tam nebude Trump, bude výsledek víceméně stejný.

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou. V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny. Vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.
Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.