Společná platforma V4 pro energetický výzkum tak, aby země Visegrádské čtyřky byly v čele technologických lídrů v oblasti energetiky. Na vzniku se dohodli vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s vicepremiérem a ministrem inovací a technologií Maďarska László Palkovicsem. Česká republika chce být lídrem jaderné energetiky s ambicí, aby se energetických projektů účastnily tuzemské firmy. Vznikne také speciální česko-maďarská inovační platforma CIP (Czech-Hungarian Innovation Platform). V rámci ní chtějí země společně postupovat v oblasti inovací a technologického rozvoje s ohledem na budoucnost, udržitelný rozvoj i společenskou odpovědnost (CSR).
Do portfolia maďarského ministerstva inovací a technologií patří kromě vědy, výzkumu a inovací také národní hospodářství, doprava či životní prostředí. Na jednání se proto probrala i jaderná energetika. Ministr Havlíček informoval o nedávno schváleném investorském modelu výstavby nových jaderných zdrojů v ČR. „Kvůli energetické soběstačnosti a stáří našich současných zdrojů energie potřebujeme postavit Dukovany II. A já jsem velmi rád, že se v dané věci konečně udělal výrazný krok kupředu, když vláda minulý týden schválila, že investorem výstavby nový jaderných zdrojů bude Skupina ČEZ,“ popsal současnou situaci České republiky vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Podle vicepremiéra a ministra inovací a technologií Maďarska Lászla Palkovicse je v kontextu klimaticko-energetické strategie jaderná energetika velmi důležitá. A Maďarsko, s ohledem na využití tohoto zdroje i do budoucna v Maďarsku, Českou republiku v dané věci podporuje. Člen maďarské vlády přitom zdůraznil, že nelze zapomínat ani na obnovitelné zdroje energie a také na fakt, že se velkým tématem Evropy stávají bateriové úložiště a jejich podpora. Oba čelní představitelé dvou zemí Visegrádské čtyřky (V4) se rovněž shodli na tom, že v Evropské unii je třeba víc a společně prosazovat zájmy zemí V4, které Česká republika od 1. července předsedá. V rámci českého předsednictví V4 by měla vzniknout společná platforma pro energetický výzkum tak, aby region Visegrádské čtyřky mohl být v čele technologických lídrů v oblasti energetiky.
V4 se pod českým vedením chce zaměřit na vědu, výzkum, digitalizaci a umělou inteligenci. Ministr Havlíček proto maďarské straně rovněž přiblížil Inovační strategii ČR 2019 – 2030 a program The Country for the Future. Jedním z českých cílů je vybudovat v Praze Evropské centrum excelence v oblasti umělé inteligence (AI). Má být napojeno na Evropská testovací centra a digitální inovační huby v celé EU, přilákat investory a pomoci tak rozvíjet start-upy a inovativní firmy. Probrala se také užší spolupráce s maďarskou Koalicí pro AI a maďarskými výzkumnými organizacemi. Diskutovalo se i o evropské výzkumné infrastruktuře ELI (Extreme Light Infrastructure). Její český pilíř, ELI Beamlines, se nachází v Dolních Břežanech u Prahy.
„Velmi vítám ujištění maďarské strany, že je připravena podílet se na předložení oficiální žádosti o ustavení právnické osoby ELI ERIC (European Research Infrastructure Consortium), která bude řídit provozní fázi výzkumné infrastruktury ELI, nejpozději do konce září 2019. A to tak, aby byla založena ještě letos a zahájila činnost začátkem roku 2020,“ uvedl náměstek ministra pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček, který se jednání s maďarským ministrem inovací a technologií a vicepremiérem zúčastnil za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Výzkumná infrastruktura projektu ELI zahrnuje několik pracovišť a doplňkových zařízení umístěných na území ČR, Maďarska a Rumunska. Laserové centrum v Dolních Břežanech se uživatelským experimentům zpřístupnilo v roce 2018. Přípravu a realizaci centra má na starosti Fyzikální ústav Akademie věd ČR, na jednání tak nechyběl ani místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký. Náklady na vybudování a dokončení konstrukční fáze ELI Beamlines byly financovány z Evropských strukturálních a investičních fondů a Evropská komise se má prostřednictvím ELI ERIC, jak už bylo zmíněno dříve, významně podílet na provozních a reinvestičních nákladech.
Česká republika je 7. nejvýznamnějším obchodním partnerem Maďarska. Naopak Maďarsko je pro ČR na 10. místě. Objem vzájemné obchodní výměny je v posledních letech rekordní. V roce 2018 dosáhl dle ČSÚ 8,9 mld. EUR. Maďarská ekonomika v posledních letech roste nadprůměrným tempem. V roce 2018 dosáhl, dle údajů Eurostatu, růst HDP 4,9 %, zatímco v ČR jen 2,9 %.
Do země proudí zahraniční investice mj. i díky jedné z nejnižších sazeb korporátní daně v Evropě (9 %) a systému pobídek, které směřuje především do moderních technologií v automobilovém průmyslu. V roce 2018 byla např. ohlášena stavba nového výrobního závodu firmy BMW v hodnotě cca 1 mld. EUR. Maďarsko má ambice stát se regionálním technologickým hubem. Rozvíjí především oblast autonomního řízení a elektromobility, v zemi se vyrábí elektromotory či elektrické autobusy, má se rovněž stát jedním z největších výrobců baterií v Evropě.
Co se týče budoucího rozvoje průmyslu, Maďarsko se snaží orientovat na investice spojené s novými technologiemi. Jednou z ukázek, jak se země snaží podporovat rozvoj nových technologií, je i nový národní testovací okruh pro autonomní řízení (tzv. ZalaZone), jehož první fáze byla slavnostně otevřena 20. května. Rozvoj inovativních technologií a výroby s vyšší přidanou hodnotou je proto prioritou pro Českou republiku i Maďarsko.
