Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Finanční trhy pohledem fyziky. Výkyvy jako pohyb částic v kapalině

Snad nejznámější teorií vysvětlující chování kurzů cenných papírů, a zvláště pak akcií, je hypotéza efektivních trhů (efficient market hypothesis). Ta nicméně nepřináší příliš dobrou zprávu pro analytiky finančních trhů a investiční experty, jelikož podle ní platí, že všechny pro ocenění relevantní informace se prostřednictvím tvrdé konkurence na trhu a ziskového motivu velmi rychle promítají do cen. Jakákoliv analýza, ať už technická či fundamentální, je tudíž zcela zbytečnou námahou.

Jinými slovy, pokud jsou již všechny důležité informace v cenách finančních instrumentů obsaženy, mohou jejich kurzy reagovat jen na nové a neočekávané informace; ceny akcií tedy sledují náhodnou procházku (random walk), jejíž trajektorie se žádným smysluplným způsobem nedá předpovědět. Jedná se tedy o stochastický proces, jehož průběh není ovlivněn žádnými deterministickými trendy, avšak je určen v principu prostou náhodou.

Náhodná procházka po Wall Street: Proč nemohou vznikat bubliny?

Příkladem podobného stochastického procesu, náhodné procházky, avšak z oblasti přírodních věd, je tzv. Brownův pohyb, jenž popisuje náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalině, případně plynu. A právě jeho logiku se výzkumníci z Tokijského technologického institutu (Tokyo Institute of Technology) rozhodli aplikovat na finanční svět, konkrétně na devizový trh.

Tím zároveň navázali na práci francouzského matematika Louise Bacheliera, který se již na přelomu 19. a 20 století pokoušel podobným způsobem vysvětlit pohyb cen akcií. I když autorství hypotézy efektivních trhů se připisuje Eugenu Famovi, byl to právě Bachelier, kdo poprvé přišel s teorií, že ceny akcií sledují náhodnou procházku. Stal se tak jejím klíčovým předchůdcem a zároveň přispěl k objevu finančního Brownova pohybu, což je označení, které se vžilo pro stochastický proces v rámci finančního modelování.

Japonští ekonomové Kiyoshi Kanazawa, Takumi Sueshige, Hideki Takayasu a Misako Takayasu ve své studii, která byla letos publikována v odborném časopise Physical Review Letters, dokládají přesvědčivé paralely mezi „tradičním“ fyzickým Brownovým pohybem a finančním Brownovým pohybem. Jde tedy o těsnou podobnost mezi náhodným pohybem částic v tekutině a cenovými výkyvy, konkrétně na trhu páru americký dolar-japonský jen.

Modely vs. pudy. Úspěšní tradeři sází na instinkty

„Záhadná podobnost mezi fyzickým a finančním Brownovým pohybem přitahuje pozornost vědců již více než sto let,“ citoval server Science Daily autory. „V naší studii jsme objasnili, jak vzniká finanční Brownovův pohyb z mikroskopické dynamiky finančního trhu na základě přímých pozorovacích údajů a teoretických analýz,“ uvedli vědci.

Výkyvy cen na finančních trzích lze tedy podle závěrů výzkumu modelovat pomocí kinetické teorie molekul, na které stojí vysvětlení fyzického Brownova pohybu; náhodný pohyb částic v kapalině nebo plynu je způsobený častými kolizemi, kdy do sebe vlivem tepelného pohybu částice navzájem neustále narážejí. Avšak směr a síla těchto srážek jsou náhodné, z čehož vyplývá i náhodná okamžitá poloha jednotlivých částic.

Ve finančním světě je však náhodný pohyb částic nahrazen náhodnými rozhodnutími jednotlivých obchodníků, jejichž pokyny se pak střetávají na trhu, jak ukazuje obrázek ze serveru Tokijského technologického institutu. To pak – podobně jako u částic v kapalině – ústí v náhodnou polohu, avšak v tomto případě cen finančních instrumentů. „Pevně ​​věříme, že finanční trhy jsou dobrým tématem pro tvrdou vědu, a to díky nedávným technologickým průlomům, jako je analýza big dat,“ dodali ekonomové.

Ekonomika s nulovým růstem. Stabilní systém s minimem krizí?

 

Newsletter