Jste naštvaní? Blbá nálada jako klíč k vyššímu výkonu a produktivitě


10:33 • 10. prosince 2018

Tagy: Produktivita, trh práce, Behaviorální ekonomie

Dobrou náladu by chtěl mít snad každý a lidé jsou pro ni schopni obětovat mnoho. Bez touhy po pocitu štěstí by patrně alkoholový a drogový průmysl tak dobře neprosperoval. Nicméně nový výzkum z University of Waterloo přichází s poměrně překvapivým závěrem; dobrá nálada může v určitých případech váš blahobyt a štěstí ve skutečnosti ohrožovat. A to i v případě, že jste si k ní nedopomohli umělými stimulanty.

Klíč k objasnění tohoto zdánlivě nelogického závěru lze hledat v záležitosti produktivity, která je klíčová pro náš (nejen) pracovní úspěch. Tedy přesněji řečeno, vysvětlení se skrývá v tom, jak je naše výkonnost ovlivňována našimi emocemi. Právě na tuto otázku se ve svém výzkumu zaměřily Martyn S. Gabel a Tara McAuley, kteří zkoumali, jak naše duševní rozpoložení - negativní či pozitivní - ovlivňuje způsob našeho myšlení, který potřebujeme k tomu, abychom se vypořádali s požadavky a povinnostmi v každodenním stresu našeho života.

Pojistka pohody na pracovišti. Voodoo panenky zpodobňující šéfa

Experimentální studie probíhala s 95 účastníky, kteří byli testování jednak pomocí dotazníků, jež mapovaly jejich pocity, náladu a emocionální stav, a dále pomocí několika úkolů vyžadujících různé dovednosti, jako je například analytické myšlení či pracovní paměť. Ty byly přitom navrženy tak, aby zhodnotily schopnost udržet pozornost, pracovat s časem a zorganizovat si jednotlivé činnosti. 

Výsledky přitom ukázaly, že dobrá nálada může u některých lidí snižovat produktivitu, zatímco ta špatná ji naopak "nakopne". "Naše výsledky ukazují, že existují lidé, u kterých může špatná nálada skutečně zdokonalit myšlenkové dovednosti, které jsou důležité pro každodenní život," shrnula Tara McAuley, profesorka psychologie na University of Waterloo. A u kterých osob to takto funguje? Dle výsledků experimentu jde o lidi, kteří mají vysokou emoční reaktivitu.

 

Emocionální reaktivita se týká citlivosti, intenzity a trvání našich emočních reakcí spojených s náladou. Její rozsah byl u účastníků detekován pomocí zmiňovaných dotazníků. Osoby s vysokou emocionální reaktivitou - lidé, kteří mají rychlé, intenzivní a trvalé emocionální reakce - se při špatné náladě lépe vypořádali s úkoly zaměřenými na výkon. Nicméně na druhou stranu, u účastníků s nižší emocionální reaktivitou to fungovalo opačně; špatná nálada byla spojena s horšími výsledky.

Závěry výzkumu, který byl tento rok publikován v odborném časopise Personality and Individual Differences, tedy podporují názor, že špatná nálada může pomoci s některými výkonnými dovednostmi - avšak pouze u lidí, kteří jsou více emocionálně citliví. Podle autorek může vysvětlení ležet v tom, že lidé s vysokou reaktivitou jsou více zvyklí na prožívání negativních emocí. Špatná nálada je pak pro ně ve srovnání s lidmi s nižší reaktivitou patrně méně rušivá. Nicméně tato záležitost podle vědkyň potřebuje ještě další výzkum.

Umění time-managementu. Rozvrhy a plány nás stresují a paralyzují

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.