Jste naštvaní? Blbá nálada jako klíč k vyššímu výkonu a produktivitě

Dobrou náladu by chtěl mít snad každý a lidé jsou pro ni schopni obětovat mnoho. Bez touhy po pocitu štěstí by patrně alkoholový a drogový průmysl tak dobře neprosperoval. Nicméně nový výzkum z University of Waterloo přichází s poměrně překvapivým závěrem; dobrá nálada může v určitých případech váš blahobyt a štěstí ve skutečnosti ohrožovat. A to i v případě, že jste si k ní nedopomohli umělými stimulanty.

Klíč k objasnění tohoto zdánlivě nelogického závěru lze hledat v záležitosti produktivity, která je klíčová pro náš (nejen) pracovní úspěch. Tedy přesněji řečeno, vysvětlení se skrývá v tom, jak je naše výkonnost ovlivňována našimi emocemi. Právě na tuto otázku se ve svém výzkumu zaměřily Martyn S. Gabel a Tara McAuley, kteří zkoumali, jak naše duševní rozpoložení – negativní či pozitivní – ovlivňuje způsob našeho myšlení, který potřebujeme k tomu, abychom se vypořádali s požadavky a povinnostmi v každodenním stresu našeho života.

Pojistka pohody na pracovišti. Voodoo panenky zpodobňující šéfa

Experimentální studie probíhala s 95 účastníky, kteří byli testování jednak pomocí dotazníků, jež mapovaly jejich pocity, náladu a emocionální stav, a dále pomocí několika úkolů vyžadujících různé dovednosti, jako je například analytické myšlení či pracovní paměť. Ty byly přitom navrženy tak, aby zhodnotily schopnost udržet pozornost, pracovat s časem a zorganizovat si jednotlivé činnosti. 

Výsledky přitom ukázaly, že dobrá nálada může u některých lidí snižovat produktivitu, zatímco ta špatná ji naopak „nakopne“. „Naše výsledky ukazují, že existují lidé, u kterých může špatná nálada skutečně zdokonalit myšlenkové dovednosti, které jsou důležité pro každodenní život,“ shrnula Tara McAuley, profesorka psychologie na University of Waterloo. A u kterých osob to takto funguje? Dle výsledků experimentu jde o lidi, kteří mají vysokou emoční reaktivitu.

 

Emocionální reaktivita se týká citlivosti, intenzity a trvání našich emočních reakcí spojených s náladou. Její rozsah byl u účastníků detekován pomocí zmiňovaných dotazníků. Osoby s vysokou emocionální reaktivitou – lidé, kteří mají rychlé, intenzivní a trvalé emocionální reakce – se při špatné náladě lépe vypořádali s úkoly zaměřenými na výkon. Nicméně na druhou stranu, u účastníků s nižší emocionální reaktivitou to fungovalo opačně; špatná nálada byla spojena s horšími výsledky.

Závěry výzkumu, který byl tento rok publikován v odborném časopise Personality and Individual Differences, tedy podporují názor, že špatná nálada může pomoci s některými výkonnými dovednostmi – avšak pouze u lidí, kteří jsou více emocionálně citliví. Podle autorek může vysvětlení ležet v tom, že lidé s vysokou reaktivitou jsou více zvyklí na prožívání negativních emocí. Špatná nálada je pak pro ně ve srovnání s lidmi s nižší reaktivitou patrně méně rušivá. Nicméně tato záležitost podle vědkyň potřebuje ještě další výzkum.

Umění time-managementu. Rozvrhy a plány nás stresují a paralyzují

Newsletter