V květnu letošního roku vydalo Světové ekonomické forum (World Economic Forum, WEF) žebříček deseti nejvíce znečištěných měst na světě. Šest z nich se přitom nachází v Indii, v souvislosti s kterou světová média hovoří doslova o humanitární katastrofě. Například v Dilí, hlavním a druhém největším indickém městě, které je podle žebříčku WEF sedmým nejvíce znečištěným městem na světě, lidé dýchají zamořený vzduch, který je ekvivalentní vykouření 50 cigaret denně.
Server The Conversation však hovoří o environmentální krizi v celém rozvojovém světě. Problémem je právě vysoké znečištění vzduchu, které bylo již v roce 2015 podle citované studie The Lancet Commission zodpovědné za více než 9 milionů lidských úmrtí. Toto číslo pak převyšuje počet lidí, kteří ve stejném roce zemřeli na AIDS, tuberkulózu a malárii dohromady. Z celkového počtu úmrtí způsobených znečištěním vzduchu se přitom v 92 % případů jednalo o obyvatele rozvojových zemí. Jak píše The Conversation, vedoucí příčinou úmrtí je zde pouhé dýchání.
Ekonomie životního prostředí: Škodí bohatství a nerovnost planetě?
Nicméně i když v souvislosti s tím většině lidí na mysli vytane již zmiňovaná Indie, Čína či další asijské ekonomiky, v případě kterých lze environmentální krizi považovat za daň vysokého hospodářského růstu posledních let a desetiletí, podobné problémy mají i regiony, které na tom ekonomicky tak dobře nejsou. Například za pětinu novorozeneckých smrtí v subsaharské Africe je zodpovědný právě znečištěný vzduch.
Na druhou stranu problémy se znečištěním vzduchu mají i vyspělé země; například ve Velké Británii se za poslední dekádu zvýšil počet úmrtí spojený s astmatem, varuje v souvislosti s tímto tématem server The Guardian. Vedle dýchacích potíží vedoucích až k tomu nejhoršímu však může znečištěný vzduch tropit škody i někde docela jinde, a sice v našem mozku. Alespoň takové jsou závěry nové studie, která byla koncem srpna letošního roku publikována v americkém Sborníku Národní akademie věd (Proceedings of the National Academy of Sciences, PNAS).
Mračna nad rozvojovými trhy potěšením pro dolar – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/4bsFnGRmIo prostřednictvím @roklen24 #forex #EmergingMarkets #Dollar pic.twitter.com/vpAZXJEW3M
— Roklen24.cz (@roklen24) 4. září 2018
Čínští vědci, kteří čtyři roky pomocí verbálních a aritmetických testů analyzovali schopnosti více než 20 tisíc lidí napříč všemi věkovými kategoriemi, zde dospěli ke zjištění, že dlouhodobá expozice špatnému vzduchu způsobuje degradaci kognitivních funkcí. Jinými slovy, znečištění ovzduší může výrazně ovlivnit naší inteligenci. Zhoršování kognitivních funkcí pak pokračuje tím rychleji, v čím pokročilejším věku se člověk nachází. „Jak lidé stárnou, znečištěný vzduch může bránit poznávacím schopnostem, zvláště pro méně vzdělané muže,“ citoval server The Independent autory.
Znečištění vzduchu podle závěrů vědců rovněž zvyšuje riziko degenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba či jiné formy demence.„Škody na stárnoucím mozku způsobené znečištěním ovzduší pravděpodobně představují značné zdravotní a ekonomické náklady vzhledem k tomu, že fungování kognitivních funkcí je pro starší lidi klíčové, a to jak pro běžné denní pochůzky, tak pro složitější rozhodování,“ uzavírá studie.
Podle vědců jsou lidé čím dál tím hloupější. Kdo za to může?
