Komoditní expert Saxo Bank: Obchodní válka postihne hlavně kovy

Obchodní válka má samozřejmě negativní dopad jak na růst komodit, tak na poptávku. Bude se týkat hlavně kovů, především průmyslových kovů jako je platina. V rozhovoru pro server Roklen24 to řekl komoditní expert Saxo Bank Ole Hansen.

Jaký je Váš výhled na ceny ropy ke konci letošního roku?

V tuto chvíli je jedna velká nejistota, a to o kolik barelům přijdeme kvůli sankcím vůči Íránu. To znamená, jestli to bude ztráta jednoho nebo dvou milionu barelů na dodávkách. V tuto chvíli může být v cenách až dvacetidolarový rozdíl za barel. Velcí producenti, banky, uvádějí v tuto chvíli rozpětí cen ke konci roku, což je za pouhé dva měsíce mezi 65 a 100 dolary. To je dost velké rozpětí. Osobně si myslím, že by cena neměla překročit 80 dolarů za barel.

Jak vidíte případný spor amerického prezidenta Donalda Trumpa a organizací OPEC?

Myslím si, že z toho nebude žádný výstup, protože OPEC se nemá za co omlouvat, není za nic zodpovědný. Problémy, které Trump dělá, jsou způsobeny v podstatě americkými sankcemi vůči Íránu a předtím vůči Venezuele. OPEC v tuto chvíli dělá, co může. Jediný problém, který vnímám, je problém kapacity, protože Irák, Kuvajt a ostatní producenti ropy mají už nyní vysokou kapacitu při produkci ropy a tím pádem si vlastně nenechávají prostor, kdyby došlo k nějakým problémům. Kdyby se zvýšila poptávka, tak už není moc prostoru pro další zvyšování. Z dlouhodobého hlediska by mohl nastat problém. V tuto chvíli ale OPEC nemá důvod jakýmkoli způsobem drasticky navyšovat kapacitu z žádného důvodu.

Jak bude podle Vás Trump postupovat se sankcemi vůči Íránu? Je to chytrá strategie?

Zdá se, že Trumpova dlouhodobá strategie s podporou Saúdské Arábie a Izraele je dosáhnout změny režimu a sankce proti Íránu mají sloužit jako donucovací prostředek pro změnu směřování Teheránu. Otázka je, zda uspěje, protože jeho původní plán bylo zcela zmrazit export z Íránu. Vzhledem k reakci trhu si myslím, že bude udržovat takový tlak, aby ceny ropy nenarostly příliš prudce.

Ceny energií se nyní zvyšují. Nezačíná to Evropany docela dost bolet?

Určitě to bude pro Evropu svým způsobem bolestivé, protože je to způsobeno dvojím efektem rostoucích cen ropy a rostoucích cen zemního plynu a uhlí. Na vysoké ceny energií už jsme zvyklí, takže otázkou spíš je, jak veliký ten dopad bude, protože rostoucí ceny energií fungují vlastně jako nepřímá daň pro spotřebitele. To znamená, že spotřebitel pak musí volit, co dalšího si může koupit, když zaplatí víc za energie. Určitě to v Evropě pocítíme, otázkou je jak moc. Nemyslím si, že by mělo na rozvíjejících se trzích dojít k energetické krizi. Omezí to ale možnosti růstu.

Které země to podle Vás pocítí nejvíce?

V tuto chvíli si myslím, že hlavní tlak je spíš na energetické společnosti, které tento problém cítí. Zatím se to ještě nepromítlo k spotřebitelům. Kdybych měl říct jednu zemi, tak by to bylo Polsko, které je z největší části závislé na uhlí.

Chtěl bych se zeptat na ceny emisních povolenek, jejichž cena byla dlouho nízká. Jaký vývoj očekáváte do konce roku?

Ano, cena povolenek vzrostla loni z pěti eur až na 25 eur na tunu, takže v podstatě vidíme, že politický tlak byl až příliš úspěšný. Politici nečekali, že to půjde tak rychle. Už nyní se objevují protesty k zmírnění toho tlaku. Myslím si, že cena by se mohla ustálit mezi 20 až 25 eury nebo možná i níž.

Pokud se nyní mluví o možné obchodní válce. Tak z hlediska komodit, kdo bude poražený a kdo bude vítěz?

Obchodní válka má samozřejmě negativní dopad jak na růst, tak na poptávku. V tuto chvíli by to ovlivnilo zejména poptávku rozvíjejících se trhů, hlavně Číny. Čína už na to reagovala, slíbila snížení daní, zvýšení veřejných výdajů a snížila požadavky na výši rezerv a snaží se stabilizovat domácí poptávku. Ale abych řekl pravdu, tak ani zpomalení poptávky neznamená, že by měla jakkoliv růst nabídka. Takže pokud jde o komodity, myslím si, že se to bude týkat hlavně kovů. Především průmyslových kovů jako je platina. A samozřejmě jak jsem mluvil o možnosti oslabení dolaru, tak pokud oslabuje dolar, většinou to znamená, že posilují komodity. To je zhruba závěr. Pokud může obrat na dolaru směrem dolů, tak by komodity mohly posílit a mohly by být zajímavé.

Ole Hansen je odborníkem na obchodování s využitím všech druhů investičních nástrojů. Může se pochlubit více než dvacetiletou zkušeností v oboru investic a obchodování. Do Saxo Bank přišel v roce 2008 a stal se součástí jejího strategického a analytického týmu jako vedoucí strategie komodit. Před příchodem do Saxo Bank Ole Hansen 15 let pracoval v Londýně, kde byl zodpovědný za chod obchodního výkonného týmu pro multi-asset Futures a Forex hedgeové fondy. V současné době se soustředí především na vývoj komodit. Jeho týdenní zpráva na téma komodity je pravidelně publikována online i v tištěných médiích po celém světě.

Newsletter