Starého psa novým kouskům jen tak nenaučíš. To obvykle platí především pro konzervativní instituce, jako jsou centrální banky. Časy se ale mění. V roce 2018 podle jednoho bývalého centrálního bankéře dojde k podstatné změně. Centrální banky nejvyspělejších ekonomik světa přestanou ignorovat digitální měny. Tvůrci monetární politiky států G7 totiž začnou jako jednu část svých devizových rezerv držet kryptoměny.
Aktuálně se země G7 – Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie a Japonsko – spíše zajímají o to, jak kryptoměny vhodně zregulovat. Potenciál bitcoinu a spol. jako aktiva je moc nezajímá. Tradeři centrálních bank mají jasně nastavenou investiční politiku, která je určena vyššími orgány instituce, přičemž žádný z nich nedovoluje obchodovat s digitálními měnami. Prioritami při obchodech jsou likvidita, nízké riziko a až na posledním místě výnos. Proč by zrovna roce 2018 měly centrální banky obchodovat s kryptoměnami, nebo je dokonce používat jako část svých rezerv?
Kdy se centrální banky „zlomí“?
Zlomovým bodem bude, když se nejznámější kryptoměna bitcoin stane podle tržní kapitalizace větší než rezervy v SDR, což je koš měn a jednotná účetní i měnová jednotka Mezinárodního měnového fondu (MMF), píše ve svém textu, který byl zveřejněn serverem CoinDesk, bývalý centrální bankéř jihoafrické centrální banky Eugene Etsebeth.
SDR, v překladu „zvláštní práva čerpání“, se skládá z koše měn jako dolar, libra, euro, japonský jen a čínské renminbi, které zároveň tvoří většinu devizových rezerv států G7, a to díky své vysoké kredibilitě na mezinárodním trhu. Tržní kapitalizace SDR se rovná 291 miliard dolarů a je tedy reálné, že bitcoin tuto hodnotu v příštím roce přesáhne. Aktuálně dle serveru Coin Market Cap totiž tržní hodnota BTC dosahuje více než 281 mld. dolarů.
Proč může být úspěch bitcoinu i příčinou jeho pádu?
Dalším z bodů, které Etsebeth zmiňuje, bude zjištění G7, že hodnota jejich měn vůči těm digitálním devalvuje. Skupina tak bude nucena pozměnit váhu jednotlivých složek měnového koše, eventuálně do něj bude muset přidat i kryptoměny.
A proč?
Zahraniční měny jsou pro fungování centrální banky a zajišťování domácí měnové stability důležitým elementem. Pravdou ale je, že tzv. „fiat“ peníze jsou pouze mince či papíry, které nemají hodnotu. Klíčové v jejich případě je, aby trh důvěřoval, že nějakou hodnotu mají. Pokud například Bank of Japan nakoupí jako devizovou rezervu dolar, takto vyjádřená důvěra se promítne i v důvěře Japonců vůči americké měně, píše Etsebeth.
Jakmile si tak centrální banky skupiny G7 všimnou, že je bitcoin největší mezinárodní měnou podle tržní kapitalizace, která je navíc rozšířena po celém světě a obchoduje se 24 hodin 7 dní v týdnu, bude pro ně jeho přijetí (na základě evidentně se rozšiřující důvěry) v podstatě zcela intuitivní.
K tomu všemu je potřeba si uvědomit, že devizové rezervy usnadňují mezinárodní obchod. Držení rezerv v měně obchodního partnera učiní průběh všech transakcí mnohem jednodušší. Etsebeth však uvádí, že v roce 2018 budou kryptoměny využívány k mezinárodnímu obchodu jen málo, protože výnosy z investic do nich budou pro země G7 signalizovat strategii „držet“.
Devizové rezervy jsou v neposlední řadě využívány jako nástroj hedgeování proti vlastní ekonomice. Zejména země, které jsou z velké části závislé na exportu, mohou používat zahraniční měny jako nástroj měnové politiky například v případě, když domácí vývoz prudce klesne. A právě tuto roli by mohly plnit i kryptoměny.
Etsebeth dále upozorňuje rovněž na fakt, že velkou výhodou digitálních měn je jejich vysoký stupeň likvidity.
Vše za oponou
Jakmile si centrální bankéři uvědomí, že ve srovnání se slabými fiat měnami jsou kryptoměny lepší variantou k tomu, aby hrály částečnou roli devizových rezerv, nejen rady, ale i samotní guvernéři budou tíhnout ke změně dosavadní strategie. Jejich současná politika se stane minulostí a na řadu přijdou kryptoměny, míní bývalý centrální bankéř.
Burza CME vypustila na trh futures bitcoinu. Lednový kontrakt v mínusu
Bitcoin a další etablované kryptoměny tak budou přidány na seznam obchodovatelných aktiv a měn traderů centrálních bank. Většina z nich bude ale pravděpodobně využívat služby externích institucí, které se v krypto odvětví už nějakou dobu pohybují.
Etsebeth ale upozorňuje, že celý tento scénář se může odehrát za oponou. „Nečekejte, že tyto informace o centrálních bankách a jejich prvotních investičních záměrech s kryptoměnami budou volně dostupné,“ dodává.
