Lidé ve střední Evropě nemají „zelenou mentalitu“. Možná to přijde


11:06 • 25. listopadu 2019

Tagy: životní prostředí, "zelené" investice, Evropská unie, Evropská komise, energetika, ČEZ, ČR, obnovitelné zdroje

V posledních evropských volbách byli „zelení“ stále populární hlavně v západní Evropě. V Česku nebo Polsku nemají větší zásah. Lidé tu nemají takovou mentalitu, ale možná to přijde. To, jak motivovat obyvatele Země, je opravdu těžké i v tak vyspělé části světa, jako je Evropa. V rozhovoru pro Roklen24 to uvedl Senior Advisor evropské asociace Eurelectric Sébastien Doligé.

Mohl byste prezentovat, o čem jste jako zástupce Eurelectric jednal na meetingu, kterého jste se účastnil v září v ČEZ?

Evropská unie se dohodla na balíčku čisté energie a mobility. Objevilo se několik nových cílů v rámci efektivity čisté energie a snížení emisí CO2, a to zejména v sektoru dopravy. Když se podíváte, kde jsme jako společnost dnes, tak mnohé evropské země jsou daleko za cílem, jehož by měly dosáhnout. Velká část odpovědi na fungování obnovitelných zdrojů (OZE) a mobilitu je v elektrifikaci chodu společnosti. V evropských zemích už je výroba energie asi z 60 procent „carbon neutral“ a evropský energetický sektor se zavázal být na uhlíku nezávislý do poloviny 21. století.

S Eurelectricem jsme se na to rozhodli reagovat a zorganizovat několik workshopů v mnoha zemích. Zatím jsme je pořádali v Dublinu, Oslu, Amsterdamu, Madridu, Římě a v Praze. Vize je taková, že se zapojíme s místními velkými hráči v energetice. A uděláme brainstorming, jaké jsou největší překážky toho, aby se více lidí v zemi zapojilo do energetické revoluce. Zaměřujeme se tedy na domácnosti a tři hlavní problémy. Uspokojení poptávky, imobilitu a efektivitu energetiky.

Co je důvodem rozvinuté sítě OZE v některých zemích?

V Norsku jsou to hydro elektrárny, ale v Portugalsku třeba solární elektrárny. Ve všech evropských zemích budeme mít vlnu obnovitelných zdrojů. Ne všechny země Evropy mají ale takové štěstí jako Norsko s hydro energií. Jsou tu další země, kde hydro hraje velkou roli, jako třeba Švýcarsko nebo i Francie, kde je to 17 procent. V jiných zemích to bude spíše vítr nebo solární energie.

Na vašich stránkách jsem četl, že směřování Euroelectricu jsou určeny vizí EU. Můžete prozradit více o tomto konceptu?

Naše rada je složená z národních asociací, kdy každý má jedno křeslo. Kromě Nizozemska, to má dvě. Každé dva roky se ale složení CEO v presidency týmu mění, a s tím se trošku mění i koncept. Od června máme nového prezidenta, ale samozřejmě hlavní priorita Euroelectricu je elektrifikace, další je pomoci regionům, které jsou závislé na jiných zdrojích a musí při přechodu na OZE chránit pracovní místa.

Myslíte si, že evropská ekonomika bude moci konkurovat té americké nebo asijské, když bude „běžet“ na zelené energii? Jaký je reálný horizont, aby některá odvětví byla poháněna pomocí zelené energie.

Zavázali jsme se dosáhnout uhlíkové nezávislosti do poloviny století. Společně se společností McKinsey jsme dospěli ve velké studii k závěru, že cíl by měl být rok 2045. Pro některé země, jako je třeba Polsko, je to velká výzva. Pokud chceme dodržet Pařížskou dohodu, tak to není jen energetika, kde musíme být „carbon neutral“. Jednou z priorit je dekarbonizovat sektor dopravy a průmyslu. Jak snížit emisi v dopravě lodí nebo letectví, to jsou klíčové sektory pro snížení emisí. Zatím nemáme jasnou vizi, jak tuto dopravu transformovat. Důležité však je, že emise z těchto dvou způsobů logistiky se zvyšují. Existují cesty, ale to bude hodně záležet na tom, jak dekarbonizujeme průmysl, dopravu a budovy.

Myslíte si, že pro některé ekonomiky je reálné, aby měly zelenou energii a efektivní výrobu?

Pro rozvojové ekonomiky je samozřejmě prioritou ekonomický růst. Pointa Pařížské dohody a OSN je ale zajistit, aby všechny státy měly stejný cíl. Když si vezmete poslední evropské volby, tak „zelení“ jsou populární hlavně v západní Evropě. Nemyslím si, že v Česku nebo Polsku mají nějaký větší zásah. Lidé tu nemají takovou mentalitu, ale možná to přijde. To, jak motivovat obyvatele Země, je opravdu těžké i v tak vyspělé části světa, jako je Evropa. Když si to pak srovnáme s ekonomikami, které jsou stále rozvojové, tak je to velká výzva. V ČEZ jsme mluvili hlavně o tom, jak do toho zapojit lidi. Jedna z cest je i motivovat politiky, aby v tomto sektoru byli trošku ambicióznější. Očekáváme dost od nového složení Evropské komise.

Ale ano, cílem je spárovat ekonomickou prosperitu s dekarbonizací. Pokud uspějeme v elektrifikaci vyspělých ekonomik pomocí zelené energie, tak budeme moci exportovat některá tato řešení i do jiných zemí.

Máte v hlavě nějaké inovace, které by potenciál zelené energie otevřely ještě víc?

Můj osobní názor je, že firmy hlavně pracují na bateriích a také uchování elektrické energie. Pokud chceme mít více obnovitelných zdrojů, tak musíme být schopni energii uchovávat. Existuje i European battery alliance, která tento problém řeší na evropské úrovni. Vidím to tak, že baterie je klíčem ke všemu.

Jak motivovat lidi více využívat elektromobily. Je to pořád cena baterie, co nás brzdí?

Ano, ale dočkáme se snížení. To určitě pomůže k větší popularitě elektromobilů. Nejsem si ale jistý, že je to ta hlavní bariéra. Hlavní je asi nedostatek infrastruktury. Pokud máte elektromobil, ale lidé nejsou schopni ho kdekoliv nabít, tak jsou z toho nervózní, což je přirozené. Nabíjecí infrastruktura je velmi důležitá.

Infrastruktura ale roste.

Ano, ale pořád to není dostatečně.

Pak je tu další překážka, a to je nedostatečná znalost nejen lidí, ale i dealerů aut. Pro ně je mnohem jednodušší prodat spalovací motor. Znalost, kterou mají o elektromobilech, je značně limitovaná. To jsou přesně ty bariéry, které jsme diskutovali na workshopech v ČEZ. Udržovat elektromobil je ale o mnoho levnější než u auta na spalovací motor. U elektromobilu byste musel dojíždět za svým dealerem mnohem častěji. To je ale na druhou stranu zase problém pro dealery, kteří by mohli přijít o některá pracovní místa.

Jak moc spolehlivá je elektrická přenosová sít, která je postavena na energie z OZE ve srovnání s tou, na niž jsme zvyklí do teď?

Určitě je to hůře kontrolovatelné. Jedna z odpovědí na tohle je ale lepší propojenost přenosových soustav mezi jednotlivými státy. Můžete exportovat solární energie z jihu na sever Evropy. Druhým řešením je mít více baterií. Pokud se bavíme o vystavení obyvatel kolísajícím spotovým cenám, tak obecně je asi dobře, že dodavatelé zůstávají důležití hráči, protože se mohou hedgeovat, a pokud je tu velká cena, tak se s tím společnost vypořádá.

Sébastien Doligé působí jako Senior Advisor Markets & Customers v asociaci Eurelectric. V energetickém sektoru se pohybuje již deset let. Vzdělání dokončil magisterským studiem na College of Europe v oboru Historie a politologie. Před nástupem do Eurelectric pracoval dva roky pro francouzskou nadnárodní firmu Total ve spolupráci s Evropskou komisí.
RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.