Rusnok: Možná jsme na začátku nové etapy, rozhodování bude obtížnější


15:37 • 20. prosince 2018

Tagy: ČNB, sazby, měnová politika, Rusnok, koruna, inflace, ČR, Brexit, HDP ČR

AKTUALIZOVÁNO - Bankovní rada České národní banka si dala v závěru roku pauzu a sazby dle očekávání nezvýšila. Pro ponechání sazeb na stávající úrovni hlasovalo pět ze sedmi bankéřů. Debata dnes byla poměrně dlouhá i bohatá. Nebyla tak jednoznačná, jak se čekalo, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada je podle něj na začátku nové etapy, kdy už bude rozhodování o dalších krocích v případě utahování měnové politiky obtížnější. "V průběhu letošního roku jsme měli určitý komfort, věděli jsme, že ekonomika vyžaduje vyšší sazby ze všech důvodů," dodal.

Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. ČNB letos zvýšila sazby celkem pětkrát.

 

Rusnok na tiskové konferenci upřesnil, že debata se vedla o tom, jestli si rada může s klidným svědomím dát se zvyšováním sazeb určitou pauzu. "Argumenty z reálné ekonomiky spíš hovoří pro to, počkat. Je to ve směru, který jsme očekávali a který vítáme," dodal.

Rozhodnutí bankovní rady se opírá o stávající makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Podle prognózy se inflace na začátku příštího roku zvýší. V dalším období se však inflační tlaky zmírní, a to v návaznosti na obnovené posilování kurzu a postupné zvolňování dynamiky mezd.

Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2019 a 2020, se inflace shora přiblíží k dvouprocentnímu cíli ČNB. S touto prognózou je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb v příštím roce a poté jejich pokračující zvyšování směrem k dlouhodobě neutrální úrovni. Bankovní rada na svém dnešním jednání vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná.

Kurz koruny vůči euru byl v průběhu 4. čtvrtletí oproti prognóze slabší o necelé procento. Kurz v listopadu krátkodobě oslabil až k 26 korunám za euro, poté zkorigoval lehce pod tuto hladinu. Přetrvává přitom riziko déletrvajícího negativního sentimentu vůči rozvíjejícím se trhům, které by mohlo vést ke slabšímu kurzu koruny oproti prognóze i na začátku roku 2019.

Rusnok řekl, že stávající prognóza předpokládá jisté posilování kurz koruny. "Můžeme říct viditelné, citelné, oproti tomu, co jsme zažívali v posledním půl roce," uvedl Rusnok s tím, že kurz není pro ČNB primární. "Nejsme nijak nervózní z toho, že koruna je spíše stabilní a posiluje o něco pomaleji. Řadu důvodů jsme schopni si vysvětlit. Zároveň nemáme razantní důvod prognózu zpochybňovat. Přijde nová prognóza, ta může být nastavena trochu jinak," konstatoval.

Rusnok během tiskové konference komentoval tzv. efekt konce roku. Kurz je podle něj vždy trošku tajemno. Efekt konce roku se letos projevuje mírněji, než tomu bylo v minulých dvou letech. Vysvětlení je těžko ověřitelné. Možná si na to subjekty již trochu zvykly, že to už není nová věc, se kterou by se musely na poslední chvíli vyrovnávat, míní guvernér.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačními riziky jsou nižší pozorovaná inflace a aktuální výhled zahraničního vývoje včetně výrazného poklesu cen ropy. Proinflačním rizikem je naopak aktuální i budoucí vývoj kurzu koruny. Nadále přetrvává nejistota plynoucí z nárůstu protekcionistických opatření ve světovém obchodě a ze způsobu odchodu Spojeného království z Evropské unie.

"Mírně zhoršení v eurozóně samozřejmě vnímáme velmi pečlivě. Plnohodnotně se projeví až v únorové prognóze. Je to pro nás mírný protiinflační argument, ale zatím si nemyslíme, že by to mělo znamenat zásadní zlom trendu, které by měly dopad na českou ekonomiku," konstatoval Rusnok s tím, že ani eurozóna si zatím není jistá, jak se věci budou v následujících kvartálech vyvíjet. Určité známky zpomalení tady jsou.

K brexitu Rusnok poznamenal, že nikdo neví, jak bude způsob odchodu Británie vypadat. „Všichni tušíme, že Británie dříve nebo později z EU odejde. Časové a prováděcí detaily dnes není schopen nikdo odhadnout. Dovolím si spekulovat, že bych nečekal drastický dopad na českou ekonomiku ve střednědobém horizontu. Mohou nastat krátkodobé komplikace v řádu několika málo měsíců, ale s tím si česká ekonomika poradí. Ve střednědobém horizontu je v zájmu všech dosáhnout řešení, které bude mít co nejmenší dopad na vzájemný obchod,“ dodal.

Rusnok komentoval také čerstvě schválený státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun. "Z hlediska našeho vnímání makroekonomické rovnováhy se nic dramatického neděje. Veřejné finance budou stále v přebytku a netlačí to na žádnou mimořádnou aktivitu měnové politiky," poznamenal.

Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.