Reprodukční apokalypsa? Západní muži přicházejí o spermie


10:16 • 9. října 2018

Tagy: demografie, Porodnost, Krize, zdraví

Sociální struktura společnosti se mění, nicméně biologicky zůstává všechno při starém, upozorňují lékaři v souvislosti se stále rostoucím věkem prvorodiček. Ten již v řadě evropských zemí, jako je Řecko, Austrálie, Itálie, Švýcarsko či Lucembursko, ale i ve vyspělé části Asie zastoupené například Japonskem a Jižní Koreou, přesáhl 30 let. Nicméně není pravda, že biologicky zůstává vše při starém - alespoň ne pro západní muže. Ti totiž podle nové studie mají problém se spermiemi, což spolu s oddalováním těhotenství vytváří smrtící kombinaci pro udržení populace ve vyspělých zemích.

Pokud se podíváme na data za poslední půl století, míra plodnosti, což je ukazatel, který vyjadřuje průměrný počet potomků na jednu ženu, celosvětově klesala. Ze zhruba pěti dětí na jednu ženu v roce 1950 tato hodnota do roku klesla na 2,5, tedy o polovinu. To ilustruje graf ze serveru OurWorldinData.org.

Globální průměr nám nicméně příliš neřekne, jelikož mezi zeměmi napříč světem panují významné rozdíly. Přesvědčit se o tom můžete na následující mapě ze serveru Worldpopulationreview.com, která ukazuje, jak si, co se týče plodnosti, stojí jednotlivé státy světa. Nikoho přitom nepřekvapí, že v principu platí, že čím vyspělejší region, tím je barva světlejší, což ukazuje na nižší plodnost. 

Server pak poskytl i kompletní žebříček. Zatímco v první Nigérii přesahuje počet dětí na jednu ženu hodnotu 7, v 93 ze 200 uváděných států je tato hodnota nižší než 2,1, která se považuje za hraniční level pro udržení populace. Naproti tomu, například ve Spojených státech je plodnost 1,89. Mezi smutné rekordmany v tomto ohledu přitom patří řada vyspělých států, jako je Portugalsko, Polsko, Taiwan, Jižní Korea a Singapur, kde je počet potomků na jednu ženu nižší než 1,3. V České republice je to pak 1,57.

Demografická katastrofa. Italové jako menšina ve své vlastní zemi

I když často můžete slyšet, že jde o důsledek moderního životního stylu vyspělého světa, kdy zejména ženy se chtějí v životě realizovat, a ne jen plodit děti, vědci nyní nalezli další důvod, který může přispívat k nízkým hodnotám plodnosti. Problém je však tentokrát u mužů. Podle závěrů studie, která byla publikována v časopise Human Reproduction Update, totiž zástupci mužského pohlaví v západním světě přicházejí o spermie; jejich koncentrace ve spermatu spadla od 70. let o více než polovinu. 

Zatímco v roce 1973 se v jednom mililitru spermatu nacházelo 99 milionů spermií, v roce 2011 už to bylo jen 47 milionů, shrnuje výsledky zkoumání server Vox. I když podle vědců jde stále o "normální hladinu", obavy jsou na místě. Již dříve totiž vyšlo několik vědeckých článků, které poukazovaly na pokles koncentrace spermií vlivem negativních změn moderního životního prostředí. K podobnému vysvětlení se přiklánějí i autoři této studie.

"Počet spermií a další parametry spermatu byly pravděpodobně ovlivněny mnoha vlivy prostředí, včetně chemikálií narušujících endokrinní systém, pesticidů, tepla a faktorů životního stylu, včetně stravy, stresu, kouření a indexu tělesné hmotnosti," citoval server Independent autory. Negativní vliv na mužskou plodnost může mít zejména strava s vysokým podílem zpracovaného masa, sóji a brambor, ale rovněž alkoholické nápoje či nápoje s vysokým obsahem kofeinu.

I když vazby mezi jednotlivými domnělými příčinami zatím nebyly uspokojivě doloženy, přesto jsou vědci přesvědčeni, že tento trend je přinejmenším v západních zemích "reálný" a bude pokračovat.  V kombinaci se zvyšujícím se věkem prvorodiček, který v mnohých případech stoupá až ke 30, se tak na západní polokouli rozvíjí významné reprodukční riziko. Totiž 30. rok věku je podle lékařů zlomem, po kterém často bývá otěhotnět o poznání složitější; a klesající počet spermií tomu nijak nepřidá.

Podle vědců jsou lidé čím dál tím hloupější. Kdo za to může?

 

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.