Když minimální mzdy rostou, výsledek nemusí být stejný


18:20 • 26. listopadu 2018

Tagy: trh práce, zaměstnanost, výzkum, Mzdy

Zvýšení minimální mzdy zvýhodní pracovníky, kteří mají zkušenosti a zaměstnání. Zároveň ale vede k menšímu počtu pracovních míst pro ty, kteří přicházejí na trh práce, tedy například absolventy. Takový je výsledek nové studie ekonomů z University of Washington. 

Studie amerických vědců detailně sledovala vývoj mezd a stavu zaměstnanosti. Ekonomové pozorování prováděli u vybraných lidí s nízkým platovým ohodnocením v americkém státě Washington, konkrétně v jeho největším městě Seattlu. Závěr šetření zřejmě nepotěší mladé lidi hledající zaměstnání, alespoň pokud se nachází na místě, kde se zvyšuje minimální mzda. Tato skupina je totiž, dle autorů Jardimové, Longa, Plotnicka, Vigdora, Wethingové a van Imwegenové, tou nejrizikovější, která na zvýšení minimální mzdy spíše „prodělá“.

Populismus v boji o český sociální stát

Po zvýšení mzdy v dubnu 2015 a lednu 2016 zaměstnanci pracující v Seattlu registrovali jak mírné snížení odpracovaných hodin za měsíc, tak i zvýšení průměrné týdenní mzdy zhruba o 10 dolarů. „Zvýšení minimální mzdy ve městě Seattle úspěšně zvýšilo příjem nejzkušenějších zaměstnanců v zaměstnáních s nízkým platovým ohodnocením,“ uvádí autoři ve svém paperu.

Konkrétně došlo ke zvýšení z minimální mzdy 9,47 dolaru na hodinu na 13 dolarů. Relativně noví zaměstnanci a absolventi se ale zvýšení průměrné mzdy nedočkali. Naopak se objevilo větší riziko, že práci nenajdou, jelikož obrat pracovních míst se po zvýšení minimální mzdy v této městské oblasti snížil o osm procent. Na druhou stranu, tento výsledek je dobrý pro zaměstnavatele, kteří mají s menším obratem zaměstnanců spojeny nižší náklady.

Jeden z autorů, Jacob Vigdor, který je profesorem veřejné politiky na University of Washington, tvrdí, že nezkušení zaměstnanci mohou tuto překážku překonat jinou cestou, jako například lepším vzděláním nebo rekvalifikací.  Současně však autoři varují před generalizací na základě tohoto výzkumu, jelikož Seattle byl ve sledovaných letech ve stavu ekonomického boomu, ne v každé zemi tak může dojít k podobným výsledkům.

Umění time-managementu. Rozvrhy a plány nás stresují a paralyzují

Citovaný výzkum má samozřejmě své odpůrce. Ti tvrdí, že některé předpoklady a metodologické postupy jsou sporné. Studie totiž například ze svých výsledků vyloučila nové zaměstnance řetězců, kteří tvoří asi jednu třetinu všech nízkoplatových zaměstnání ve státě Washington, upozornil Economic Policy Institute.

Zastánci zvýšení minimální mzdy obvykle argumentují tím, že lidé na pracovních místech ohodnocených minimální mzdou nejsou schopni uživit svoji rodinu, a tudíž by se měla zvýšit, uvádí server Daily Mail. Odpůrci minimální mzdy naopak poznamenávají, že tato pracovní místa existují jako dočasný přístav pro vstup mladého člověka na trh práce, tedy že minimální mzda není zamýšlena býti mzdou, ze které budou lidé dlouhodobě žít.

Faktorů, které hrají roli v situaci, kdy státní orgány zvyšují minimální mzdu, je hned několik. Akademická obec se však stále nedokáže shodnout na tom, jak tento krok ovlivní různé skupiny lidí i firem. Záleží jistě na stavu trhu práce a stavu celé ekonomiky, což jsou dva základní faktory. 

Například paper z roku 2017 od Lindnera a Harasztosiho na základě situace Maďarska uvádí, že významné zvýšení minimální mzdy (poměr k mediánové mzdě téměř na úrovni Francie) mělo i po čtyřech letech minimální vliv na zaměstnanost. Čtyři pětiny lidí přišly o práci v prvních dvou letech právě po výrazném zvýšení minimální mzdy a 20 procent ve dvou následujících. V Maďarsku však došlo ke skokovému navýšení v roce 2000, nikoliv k fázovému jako v Seattlu. Procentuálně se však dohromady jednalo o obdobné zvýšení, v Maďarsku zhruba o 60 procent a v Seattlu o necelých 50 procent. 

Výzkum z Maďarska tak hovoří proti paperu z University of Washington v tom, že zvýšení mzdy se dočkali i méně zkušení zaměstnanci. Jeden z deseti zaměstnanců pracující za minimální mzdu však před navýšením o práci přišel. Celková mzdová kompenzace zaměstnanců za minimální mzdu tak v Maďarsku, dle paperu z roku 2017, činila 23 procent. Otázkou je, jak se tyto změny promítly v jednotlivých sektorech (viz graf, rozdíl mezi exportním a ne-exportním sektorem).

Zvýšení minimální mzdy v některých odvětvích, jako je levný průmysl bez exportu, může lidem i uškodit. Děje se tak proto, že jde o produkty, které lidé s nízkým příjmem kupují, avšak po zvýšení nákladů firmy (zdražení pracovní síly) jejich ceny rostou. Příkladem může být právě sektor fast foodu, ve kterém velká část lidí za minimální mzdu pracuje, stravuje se a který byl právě Washingtonským výzkumem opomenut.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.