Koruna má za sebou na obou hlavních měnových párech úspěšný týden. Za posledních pět dní zpevnila vůči euru o necelých 0,4 %, vůči dolaru pak o zhruba 0,9 %. Hned ve třetím týdnu nového roku jsme tak byli svědky překonání letitých rekordů. Činili se i zástupci ČNB.
Pár EURCZK zahajoval týden kolem hranice 25,50 za euro. Na jeho konci pak krátce atakoval úroveň 25,34 EURCZK, což odpovídá zhruba pětiletým maximům ze začátku roku 2013. Ve dvojici s dolarem zase byla vůbec poprvé od srpna 2014, a to hned v pondělí, prolomena hranice 20,90 USDCZK.
Síla koruny, především vůči dolaru, byla na začátku týdne podpořena silnějším eurem (zpevňovalo oproti americké měně), které těžilo ze spekulace o možném utahování měnové politiky Evropské centrální banky. V dalších dnech se pak do hry dostaly domácí fundamenty, konkrétně jeden z nejhlasitějších jestřábů z České národní banky.
Investiční „šeptanda“. Pozor, bude se utahovat
Šlo o člena bankovní rady Vojtěcha Bendu. Ten v rozhovoru pro server info.cz upozornil na možnost rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, než předpokládá současná prognóza. Tento scénář je podle něj možný, pokud by se na scéně objevily silnější proinflační tlaky. Sám Benda je tak přesvědčen, že aktuální inflační rizika jsou mírně vyšší, což byl i důvod, proč jako jeden ze dvou členů rady (druhým byl viceguvernér Hampl) v prosinci hlasoval pro zvýšení sazeb.
Ve středu v odpoledních hodinách pak Benda vystoupil na vídeňské konferenci The Central and Eastern European Forum 2018. Tam ve svém projevu řekl, že se koruna postupně vrací k trendu dlouhodobého posilování. „Samozřejmě může dojít k výkyvům způsobeným překoupeností či zajišťováním exportérů. V současné situaci však neočekávám žádné silné tlaky na oslabení domácí měny,“ přepsala Bendova slova agentura Bloomberg. Reálné posílení kurzu by tak z pohledu centrální banky mohlo ročně dosáhnout 1,5 až 2 % v dlouhodobém horizontu.
Koruna na cestě k posílení, ECB zase k vyšším sazbám
Bendova argumentace silnějšími inflačními tlaky jakožto možným důvodem rychlejšího utahování sazeb zazněla již dříve, tudíž nešlo o nic zcela nového. Jmenovat je možné například rozhovor viceguvernéra Mojmíra Hampla pro agenturu Bloomberg, případně i samotného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, který na posledním zasedání centrální banky v roce 2017 tlumočil argumentaci jediných jestřábů hlasujících pro zvýšení sazeb, což byl právě M. Hampl. a V. Benda.
Mnohem zajímavějším tvrzením, které mohlo některé investory „zlomit“ k tomu, aby ještě před prvním letošním zasedáním ČNB navýšili své korunové pozice, bylo to o návratu koruny k dlouhodobému trendu posilování, případně i odhad zpevňování v rámci dlouhodobého horizontu.
„Jestřáb“ Hampl z ČNB: Ve hře je šest kol zvyšování sazeb
Pravdou je, že tento sentiment lehce zchladil další člen bankovní rady ČNB, a to Tomáš Nidetzký. Ten v dnešním rozhovoru pro Bloomberg řekl, že dvojí zvýšení sazeb v letošním roce, jak naznačuje současná prognóza, by mohlo byt dostatečné.
„Nová prognóza bude reflektovat vývoj ekonomiky poslední doby. Nemyslím si však, že bychom se dočkali výrazných odlišností od té současné,“ řekl Nidetzký. „Soudím tedy, že by mohlo opět dojít na potvrzení představy o nejméně dvojím zvýšení úrokových sazeb během tohoto roku,“ dodal.
Na druhou stranu, Nidetzský připustil, že nemůže vyloučit možnost mnohem více kol navyšování sazeb než jen dvě. „Bylo by nereálné očekávat, že dojde ke zvýšení úroků na všech osmi letošních zasedáních. Stejně tak nelze čekat, že dojde na méně než dvojí navyšování. Nechceme trh nikterak překvapit,“ upozornil centrální bankéř. Pro srovnání, trh aktuálně očekává, že by letos mohlo dojít na tři až čtyři kola tzv. úrokových hiků.
Sečteno podtrženo, od ČNB jsme se tento týden dočkali jednoho ryze jestřábího komentáře a jednoho holubičího. Aktuální odhady pracují s tím, že na prvním zasedání centrální banky, které se odehraje ve čtvrtek 1. února, by mělo dojít na zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Tento krok by ČNB mohla argumentovat tím, že se česká ekonomika sice mírně přehřívá, nejde však o nic vážného. Vyšší úroky by tedy neměly přijít z důvodu nutnosti jakéhokoliv ochlazení ekonomického vývoje, nýbrž z titulu pozvolného návratu měnové politiky k normálu.
Koruna a politické dění
Uplynulý týden byl sice poměrně chudý, co se týče ekonomických dat, o to zajímavější byl z hlediska politického dění. Pondělí bylo prvním obchodním dnem po prvním kole přímé volby prezidenta, ze kterého vzešli dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, a to Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Kurz koruny na tuto událost nikterak výrazně nereagoval.
V úterý jsme se (konečně) dočkali hlasování o vyjádření důvěry první Babišově vládě, která dle očekávání vyslovena nebyla. Ve středu pak menšinová vláda schválila svou demisi. Koruna na to sice zareagovala velmi mírným oslabením – vůči euru o cca tři haléře – posléze však její další směr určil již zmiňovaný komentář Vojtěcha Bendy. Obě tyto události tak potvrdily imunitu domácí měny vůči politickému dění.
Imunní koruna. Zeman, Drahoš ani Babiš ji nerozhodí
Pokud bychom se zaměřili na výhled vývoje kurzu koruny, můžeme si pomoci například implikovanou volatilitou měsíční a tříměsíční EURCZK opcí na penězích. Oba ukazatele dlouhodobě klesají, což znamená, že trhy nečekají výraznější výkyvy, ať už z politických či ekonomických důvodů.
Implikovaná volatilita obou sledovaných instrumentů od začátku roku postupně klesá k 3,59 % pro měsíční tenor a k 3,63 % pro ten tříměsíční. To znamená očekávání možného zvýšeného pohybu kurzu koruny v obou směrech o této velikosti a v daném časovém rámci vzhledem k aktuálnímu spotovému kurzu. Pro srovnání, těsně před dubnem 2017, kdy se očekávalo ukončení kurzového závazku ČNB, dosahovala implikovaná volatilita hodnoty více než 5 %. K této hranici se pak přiblížila i před listopadem minulého roku, kdy se čekalo druhé zvýšení sazeb po necelých deseti letech.
