Podnikat chce 20 procent studentů a většina je ochotna podnikat tak, aby jejich firma nepoškozovala životní prostředí. Dokonce se kvůli tomu chtějí vzdát části potenciálního zisku. Sedm z deseti mladých by od svého nápadu upustilo, kdyby se ukázalo, že poškozuje životní prostředí. Výzkum mezi studenty provedla v lednu společnost IPSOS pro projekt na podporu začínajících podnikatelů T-Mobile Rozjezdy. Zúčastnilo se ho 550 studentů středních a vysokých škol mezi 18 a 25 lety.
„V posledních ročnících jasně vidíme, že začínající podnikatelé kladou čím dál vyšší důraz na ochranu životního prostředí. Vloni jsme měli mezi vítězi skoro 40 procent projektů, které řeší svou environmentální odpovědnost,“ popisuje Eva Karasová, manažerka společenské odpovědnosti T-Mobile ČR a dodává: „Proto jsme se rozhodli letos poprvé udělit zvláštní Cenu za odpovědné podnikání. A zároveň jsme zadali průzkum, abychom zjistili, jak se na podnikání a jeho vztah k životnímu prostředí dívají mladí lidé.“ V jubilejním desátém ročníku projektu T-Mobile Rozjezdy se udělí také Cena za nejlepší technologické řešení. Podnikatelské nápady nebo i čerstvě rozběhnuté projekty lze hlásit do 24. února 2020.
V plánech na podnikání jsou odvážnější mladí muži. Podnikat chce v budoucnu 30 procent studentů. Mezi dívkami se na vlastní firmu chystá jen 15 procent dotazovaných. 64 procent studentů není rozhodnuto, ale práci na vlastní triko zvažuje. Na podnikání mladé láká zejména svoboda, tu uvedly dvě třetiny dotazovaných. Pak je to finanční nezávislost (55 %) a možnost věnovat se své zálibě (48 %). „Z výzkumu vidíme, že nová generace už nepotřebuje jistoty a pravidelnou výplatu. Z těch, kteří podnikání plánují nebo zvažují, jich dokonce 16 procent ani nechce být nikdy zaměstnáno,“ komentuje výsledky Eva Karasová.
A v čem vidí mladí lidé smysl podnikání? Nejde jen o zisk. Na prvním místě jej uvedla třetina dotázaných, pro další třetinu je to splnění snu. Na třetím místě je to kvalita nabízeného produktu či služby. Skvělé je ale to, že hned za tím najdeme ohleduplnost k životnímu prostředí. A navíc sedm z deseti (68,5 %) současných studentů tvrdí, že by upustilo od svého podnikatelského nápadu, kdyby se ukázalo, že by nadměrně zatěžoval životní prostředí.
„Studenti dokonce odpovídali, že by byli ochotni se vzdát části svého zisku, aby jejich budoucí firma podnikala udržitelně, šetřila vodou, plasty, neprodukovala nadbytečné obaly, brala ohled na zdraví a názory zaměstnanců, aby se chovala férově k dodavatelům. 5-10 procent zisku by obětovalo 45 procent respondentů, až 30 procent zisku by se vzdala třetina lidí, a desetina by věnovala dokonce až polovinu,“ cituje z průzkumu Eva Karasová.
„Výsledky potvrzují i naši praxi. Pravidelně se k nám do organizace, jejíž cílem je rozvoj cirkulární ekonomiky a udržitelného podnikání v České republice, hlásí desítky studentů, kteří mají zájem o praxi, která doplní jejich znalosti ze škol. Návaznost v podobě realizace vlastních projektů v rámci různých akceleračních programů je výborným krokem k nalezení uplatnění se smyslem,“ komentuje výsledky výzkumu Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.
Nově Cena za odpovědné podnikání
Projekt T-Mobile Rozjezdy již desátým rokem podporuje začínající podnikatele. Dosud jím prošlo 4079 projektů, mezi 462 vítězů se rozdělilo 42,5 milionu korun a tisíce hodin konzultací od expertů. V posledních dvou letech výrazně přibylo přihlášek i vítězů s různými podobami udržitelného podnikání. „V loňském ročníku už to byla osmina všech přihlášených. Mezi vítězi jsme měli 37 procent odpovědných projektů, jako jsou třeba skleněná brčka Steeblo nebo půjčovna dětského oblečení EBUU,“ popisuje Eva Karasová. Proto letos přibyla speciální celostátní cena. Nejvíce odpovědný projekt si odnese finanční odměnu 150 tisíc Kč a telekomunikační balíček.
Přibývá i technologických nápadů, což také odpovídá výsledkům průzkumu. V technologiích chce začít podnikat 24 procent studentů. Nově proto mezi všemi regionálními vítězi zvolí T-Mobile Rozjezdy nejlepší technologický projekt. Hlavním měřítkem bude jeho účelnost, úroveň a kvalita technologického řešení.
