Americký prezident Donald Trump se na většinu obchodních vztahů dívá optikou vítězů a poražených. Proto také věří, že přetrvávající deficity obchodní bilance jsou ze své podstaty problém svědčící o tom, že Spojené státy patří mezi ony poražené.
Tento pohled je ale chybný, píše server The Economist. Ochota jiných zemí dovážet do Spojených států víc zboží, než kolik ho proudí směrem z USA ven, umožňuje Američanům spotřebovávat víc, než jejich ekonomika vyprodukuje, což je pro ně ve výsledku dobrá pozice. Rovněž to ale znamená, že jsou Spojené státy dlužníkem zbytku světa. A zbytek světa má o tento dluh v podobě dluhopisů s nízkým výnosem zájem, na což Amerika reaguje neutichající ochotou je dále prodávat. Vzniklá situace je taková, že USA vydělávají víc na svých přímých zahraničních investicích, než kolik vydělají cizinci držící americké bondy.
Pravdou je, že Spojené státy by mohly na tomto způsobu levného financování vydělávat ještě víc. Fakt, že tomu tak není, je ale jen jejich problém, nikoliv problém mezinárodního obchodu.
Trump si v rámci svého „tažení“ proti světovému obchodnímu systému myslí, že zvládne ukočírovat americký deficit obchodní bilance. Jak však ukazují studie, ze kterých server The Economist vychází, cla sice snižují zobchodovaný objem zboží a služeb, nikterak spolehlivě ale nenavyšují přebytek obchodní bilance konkrétní země. Mechanismus funguje následovně – pokles dovozu znamená, že importéři obdrží méně dolarů, a ty tak v jejich rukou vinou nedostatku získají na hodnotě. Jakmile však dolar zpevní, americký export se stává méně konkurenceschopný, což vede k jeho poklesu společně s poklesem dovozu v důsledku zavedení cel. Obchodní deficit tak trvá dál.
Kapitál míří do USA. Trump by však neměl tolik jásat – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/Bt4YhmkMr4 prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/5SM4EdpBAY
— Roklen24.cz (@roklen24) 13. března 2018
Donald Trump se rovněž domnívá, že zavedení cla na dovoz hliníku a oceli povede ke snížení míry nezaměstnanosti. To je ale rovněž vysoce nepravděpodobné. Je potřeba si uvědomit, že spousta pracovních míst závisí nikoliv na prodeji těchto komodit, ale na jejich zpracování, kterému předchází jejich nákup. Jenže vyšší ceny hliníku a oceli vyvolané zavedením cel poškozují podniky, které je nakupují, a tedy i tato pracovní místa. Technologický pokrok navíc vede k tomu, že zaměstnanost v odvětvích využívajících ocel a hliník klesá mnohem rychleji než jejich produkce. Zvýšení výroby tak v dlouhém období nepovede k většímu množství pracovních míst.
Čtyřicátý pátý prezident USA je rovněž zastáncem názoru, že pokud jedna země uvalí cla na dovoz amerického zboží, která jsou vyšší než cla uvalená na dovoz zboží této země do Spojených států, je to důvod ke zvýšení těchto poplatků. To je však v rozporu s principem doložky nejvyšších výhod uplatňovaném v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Tento princip vyžaduje, aby země, která snižuje clo na konkrétní položky, uplatnila toto snížení na všechna cla vůči všem členům WTO. Tato zásada nediskriminace má státům zabránit, aby vyhrožovaly svým obchodním partnerům prostřednictvím zvýšení cel. Členské země jsou tím zase chráněny vůči možné diskriminaci. Opuštění tohoto principu by tak v podstatě znamenalo opuštění WTO.
Ignorování principů WTO by však Spojeným státům asi až tak nevadilo, už jen proto, jak Trump uvedl na svém Twitteru, že se „obchodní války dají snadno vyhrát“. Tento názor se pravděpodobně zakládá na myšlence, že když USA kupují od ostatních víc, než kolik jim prodávají, mají jejich obchodní partneři více co ztratit. Pro představu, i přesto, že určitá domácnost kupuje od supermakretu více, než mu prodává, rozhodně si nepolepší, když si bude muset sama vypěstovat své vlastní jídlo. Omezený import, vyšší ceny a narušené obchodní vazby by tak celkově poškodili potenciál americké ekonomiky.
V jedné věci má ale Donald Trump pravdu – lidé, kteří ho volili, nemají volný obchod v lásce. Jen mírně nadpoloviční většina Američanů se domnívá, že mezinárodní obchod bez jakýchkoliv překážek je dobrá věc. Ostatní, ať už jde o černé či bělochy, mladé či staré, vzdělané či nevzdělané, mají k volnému obchodu o něco méně pozitivní vtah.
