Největší zdroj emisí jemných prachových částic v Evropské unii v současnosti představuje lokální vytápění budov a domácností. To v České republice vyprodukuje dokonce až 78 % okem neviditelných, tedy obzvlášť rizikových prachových částic. Silniční doprava je zase největším zdrojem oxidů dusíku, v EU tvoří téměř 40 % jejich emisí. V žebříčku dále figuruje produkce energie, zpracování odpadu, průmyslová výroba či zemědělství. Podle zjištění Evropské agentury pro životní prostředí způsobuje znečištění ovzduší v EU každoročně zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí.
Látek s negativním dopadem na kvalitu ovzduší i lidské zdraví existuje celá řada. Patří mezi ně zejména prachové částice menší než 2,5 mikrometru (PM2,5) a menší než 10 mikrometrů (PM10), benzo[a]pyren, těkavé organické látky (VOC) a oxidy dusíku (NOx). „Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí v důsledku těchto látek předčasně zemře až 400 tisíc Evropanů ročně. Jen v České republice způsobuje úmrtí až 11 tisíců lidí. Znečištěný vzduch má kvůli vyšším nákladům na zdravotní péči a nižší pracovní výkonnost dopad i na ekonomiku,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
Nejvíce polétavého prachu tvoří vytápění budov
Ke vzniku polétavého prachu podle Eurostatu nejvýrazněji přispívá lokální vytápění budov tuhými palivy. To v České republice stálo za 78 % emisí prachových částic menších než 2,5 mikrometru a 70 % částic menších než 10 mikrometrů. Podle posledních dostupných údajů Eurostatu je situace v Česku v tomto ohledu nejhorší z celé EU. V létě, tedy mimo topnou sezonu, ale emise z vytápění nevzbuzují větší pozornost. „O to je problém horší. Lokální vytápění je v provozu pouze půl roku, ale přesto v úhrnu za celý rok vyprodukuje zmiňovaných 70 %, respektive 78 % všech emisí,“ uvádí odborník na problematiku ovzduší Robert Skeřil. V sousedním Rakousku produkují domácnosti a další budovy včetně podnikových nebo zemědělských 50 % emisí PM2,5, v Německu 26,5 %.
Městům škodí i oxidy dusíku z automobilů
Silniční doprava vyprodukuje nejvíce emisí oxidů dusíku v EU jako celku (40 %) i ve většině členských zemí. „Prvenství zaznamenala Francie s 61 % emisemi vyprodukovanými dopravou. V České republice se toto znečištění pohybuje okolo 21 %,“ uvádí Adéla Denková. Emise oxidů dusíku z dopravy také přispívají ke vzniku polétavého prachu a v zalidněných oblastech mají přímý negativní vliv na velké množství lidí. „Částice o průměru jednotek až desítek nanometrů produkované spalovacími motory, ale například i otěrem brzd, se usazují v plicích. Odtud mohou pronikat do krevního oběhu a případně též podél čichového nervu do mozku. Na tyto částice jsou často navázány polotěkavé organické látky, z nichž například některé polyaromatické uhlovodíky jsou vysoce karcinogenní,” říká Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility ČVUT v Praze.
Vzduch znečišťuje zemědělství i průmysl
K největším zdrojům znečištění ovzduší patří vedle vytápění a silniční dopravy také produkce energie, průmysl, zpracování odpadu či zemědělství. Například ve Španělsku vyprodukuje zpracování odpadu téměř 45 % emisí PM2,5 a zemědělství vytvoří 35 % emisí PM10. Průmyslová výroba je zase ve většině evropských zemí s výjimkou České republiky, Velké Británie, Itálie nebo Dánska primárním zdrojem emisí těkavých organických látek (VOC). Na Slovensku tvoří průmysl 44 % emisí VOC, v Portugalsku dokonce 60 %. V Česku nejvíce emisí VOC vyprodukují domácnosti (47,8 %).
