Bankovní rada České národní banky má před sebou poslední zasedání letošního roku. Pravděpodobně se bude opakovat scénář těch předchozích, kdy „sedmička“ z ulice Na Příkopě rozhodovala mezi stabilitou a zvýšením sazeb. Ani tentokrát se však úrokového hiku nedočkáme. Vánoční nadílka vyšších úroků se tak konat nebude, což by mohlo zklamat část trhu, která v ní stále věří.
Tato víra může být postavena na několika argumentech. Z vnějších faktorů se nabízí určité uklidnění hlavních rizik, a to situace kolem brexitu a obchodních sporů. Britské předčasné volby skončily jasnou převahou konzervativců, což zvýšilo pravděpodobnost řízeného brexitu na konci ledna 2020. Objevila se ale nová nejistota. Ta se týká (ne)možnosti prodloužit přechodné období po odchodu z EU, během něhož má být vytvořena nová obchodní dohoda s evropským blokem. Efekt toho se sice primárně týká britské ekonomiky, reakce světových finančních trhů je však patrná již dnes.
V oblasti obchodních sporů pak stále není jasná detailní podoba americko-čínské dohody ve fázi jedna. Nadto se nebojíme říci, že nadcházející fáze dva bude z hlediska vyjednávání o dost složitější. Bude totiž zřejmě obsahovat mnohem citlivější témata, včetně otázky čínských dotací. Čínská strana navíc uvedla, že přístup USA vedl k vážnému poškození těžce vybudovaných základů vzájemné důvěry. I proto si myslíme, že hovořit o konci sporů v oblasti mezinárodního obchodu je v tuto chvíli opravdu předčasné.
Dalším faktorem, tentokrát domácím, který by mohl část bankovní rady navést k vyšším sazbám, je inflace nad úrovní 3 %, tedy nad horní hranicí tolerančního pásma. V tomto směru lze argumentovat, jak již zaznělo na listopadovém zasedání, hrozbou ukotvení inflačních očekávání na vyšších úrovních, než je žádoucí. Na druhou stranu, vyšší tempo růstu cen bylo vyvoláno zejména segmentem potravin, který ČNB v rámci svého rozhodování bere s rezervou. Navíc, centrální banka je vpředhledící, tudíž jsou pro ni klíčová inflační očekávání a výhled na horizontu měnové politiky. A právě v tomto směru se očekávání přibližují nastavenému inflačnímu cíli na 2 %.
Pro stabilitu sazeb pak hovoří zpomalující zahraničního vývoj, který se následně projevuje v domácí ekonomice. Poslední data – od HDP za třetí kvartál přes mzdy či spotřebu – skončila oproti prognóze ČNB na horších číslech. Celkové zpomalování zahraniční poptávky vnímá centrální banka jako protiinflační faktor oslabující inflační tlaky. Možným protiargumentem by mohla být představa, že se zahraniční zpomalování dostává na své dno, po němž přijde obnova. Ohledně této argumentace bychom však – například při pohledu na poslední výsledky a strukturu evropských indikátorů PMI – byli opatrnější.
Stabilitě sazeb nahrává i vývoj kurzu koruny. Ten je oproti prognóze ČNB, která pracuje s průměrem za čtvrté čtvrtletí na 25,70 EURCZK, o zhruba 12 haléřů silnější (průměr od začátku října dosahuje 25,588 za euro). Díky tomu dochází k utahování měnových podmínek skrze kurzový kanál, což nenutí bankovní radu jednat prostřednictvím úrokové politiky. Již dříve představitelé ČNB uváděli, že posílení koruny o 1 % odpovídá efektu zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Otázkou je, zda to optikou centrální banky platí i nadále.
Dle našeho názoru se tak sice najdou hlasy pro vyšší sazby, například člen bankovní rady Tomáš Holub jej již s předstihem avizoval, ve výsledku však převáží většina přiklánějící se k úrokové stabilitě. Zajímavé bude sledovat výstup modelu ČNB, který již předtím doporučil sazby zvýšit, avšak rada nakonec rozhodla jemu navzdory. To naposledy guvernér Rusnok vysvětlil problémem duální ekonomiky. Klíčové nadále zůstává, aby centrální banka neprovedla rozhodnutí, které by byla následně nucena v krátkém čase napravovat.
Při pohledu na sazby peněžního trhu, např. kontrakty FRA, je patrné, že někteří obchodníci pracují s, byť malou, pravděpodobností zvýšení sazeb. Podobný názor zastává i jeden z odhadů ekonomů a analytiků, kteří byli osloveni agenturou Bloomberg. V hike o 25 bazických bodů věří konkrétně banka Morgan Staney, zbytek, tj. 17 odhadů, sází na stabilitu. A pokud ta se potvrdí, část trhu by to mohlo zklamat, což by vyústilo v oslabení spotového kurzu koruny. Klíčová pak bude rétorika, která zazní během tiskové konference.
Výhled pro dnešní den
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1139 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 97,27 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1125 do 1,1199 EURUSD.*
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,43 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,41 až 25,47 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,72 až 22,90 USDCZK.*
Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
