Třicet let svobody. Každý, kdo pracovat chce, má práci


17:26 • 8. listopadu 2019

Tagy: ČR, Hays Česká republika, trh práce, nezaměstnanost, práce

Česko letos slaví již třicetileté výročí od sametové revoluce. Třicet let svobody, demokracie a svobodného podnikání. Za tu dobu prošla země i společnost velkou proměnou, která zasáhla i  pracovní trh. Tabulkové platy, platové třídy nebo vnímání cizinců na pracovních postech. Mnoho věcí se zásadně změnilo. Jedno dnešní číslo mluví za vše. Úřad práce ČR dnes oznámil, že bez práce bylo v říjnu 196 500 lidí. To je nejnižší říjnová hodnota od roku 1996. Před rokem 1989 byla v tehdejším Československu plná zaměstnanost – mít práci bylo z hlediska tehdejšího práva povinnost a pracovat musel každý.

„Nyní máme v České republice rekordně nízkou nezaměstnanost, míra dlouhodobé nezaměstnanosti se pohybuje pod jedním procentem – každý, kdo pracovat chce, může práci mít. Pozorujeme rostoucí oblibu několikaměsíčních kariérních přestávek – něco v tehdejších dobách nevídaného. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr a naplánuje si volno, které stráví odpočinkem či cestováním, není na tom nic zvláštního, nutnost obratem nastoupit do nového místa je závislá pouze na potřebách a preferencích dotyčného,“ uvedl  Ladislav Kučera, výkonný ředitel personálně poradenské společnosti HAYS pro Českou republiku a Rumunsko.

Nejnižší podíl lidí bez práce v Jihočeském a Pardubickém kraji

Podíl nezaměstnaných osob letos v říjnu dle očekávání dále mírně poklesl, letos však patrně dosáhl svého dna, uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. "V posledních čtyřech letech listopadová míra nezaměstnanosti ještě mírně klesala, její letošní vývoj se bude do velké míry také od nástupu chladnějšího počasí, které bude ukončovat sezónní práce. Nicméně i z titulu přicházejících slabších čísel z ekonomiky se domníváme, že bude listopadová nezaměstnanost spíše stagnovat na říjnové úrovni," míní Seidler. 

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti v říjnu zaznamenalo 67 okresů. Nárůst v 10 okresech

Ke konci října evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem 196 518 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 5389 nižší než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 je nižší o 19 104 osob. 

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v 10 okresech, největší v okresech – Český Krumlov (o 2,4 %), Karlovy Vary (o 2,1 %), Cheb (o 1,6 %), Náchod (o 1,2 %), Jindřichův Hradec (o 1,1 %) a Plzeň-město (o 0,8 %).

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán v 67 okresech, největší v okresech – Jihlava (o 7,4 %), Nový Jičín (o 6,3 %), Jičín (o 6,2 %), Vyškov (o 5,9 %), Kroměříž (o 5,6 %), Vsetín a Pelhřimov (o 5,4 %) a Kolín (o 5,3 %).

Ekonom Komerční Banky Michal Brožka se domnívá, že v dalších měsících se bude nezaměstnanost navyšovat s tím, jak bude klesat teplota a omezí se práce ve stavebnictví či zemědělství. "Nicméně s ohledem na snižující se aktivitu výrobního sektoru se domníváme, že míra nezaměstnanosti se bude v příštím roce mírně zvyšovat v důsledku zpomalení české ekonomiky. Za celý rok 2019 čekáme míru nezaměstnanosti 2,8 % a příští rok mírný nárůst nad 3 %. Utaženost trhu práce zůstává vysoká a jen zvolna budou slábnout tlaky na růst mezd. Od průměrné nominální mzdy letos čekáme růst o 7,1 % a příští rok 6,0 %," uvedl Brožka. 

Změny po Sametové revoluci v roce 1989

V souvislosti s technologickým pokrokem vznikla řada nových míst či celých odvětví. Jsou pozice, které existovaly tenkrát i nyní, jen se postupem času zcela změnil jejich význam nebo náplň práce. Příkladem jsou personalisté. Personální oddělení obvykle plnilo výhradně agendu mzdové účtárny. Dnešní personalisté jsou součástí vedení společnosti a kromě pracovně-právní agendy a náborů se starají o spokojenost zaměstnanců na pracovišti, pestrou nabídku benefitů, školení či zatraktivnění společnosti navenek, aby přilákala nové potenciální talenty.

Personální společnosti se začaly na českém pracovním trhu objevovat přibližně pět let po sametové revoluci, a přicházely především ze zahraničí. Jejich zavedení úzce souviselo s expanzí zahraničních firem u nás – u zahraničních investorů převládala do jisté míry nedůvěra v české zaměstnance, a to především z řad vedoucích pracovníků, a přesouvaly do nově vzniklých poboček u nás své týmy, které měly v začátcích pomoci s náborem pracovníků a zahájením plynulého provozu nové pobočky. Tyto poměry se urovnaly a  dnes vidíme naopak řadu českých manažerů v regionálních pozicích, kteří jsou schopni pracovat v zahraničí.

„Cizince, nejen na manažerských postech vídáme u nás stále častěji, a to z různých důvodů. Společnosti se snaží vykrýt nedostatek lokálních pracovníků, ale už u nich nehledají dovednosti, které by nebyly na českém pracovním trhu dostupné (s výjimkou dovedností jazykových, popřípadě některých technických). Řada pracovníků – cizinců se také rekrutuje z řad studentů českých vysokých škol. Studentů z jiných zemí stále přibývá, Česká republika je vnímána jako bezpečná lokalita s nízkými životními náklady, skvělou dopravní dostupností a dobrou úrovní služeb, a proto je stále častěji cílovou destinací mladých lidí hledajících nové životní zkušenosti,“ uvádí Ladislav Kučera.

„Kvalitní zaměstnanci na trhu stále chybí a firmy začínají obracet svou pozornost od marného boje o talenty k intenzivnější automatizaci zejména těch nejjednodušších úkonů. Automatizace pro ně představuje trvalejší a stabilnější řešení neustálých problémů s nedostatkem lidí a je pravděpodobné, že v následujících letech díky ní některé pozice úplně zaniknou a osoby s nízkou kvalifikací pak budou velmi těžko hledat práci,” říká Jacek Kowalak, generální ředitel české pobočky společnosti Randstad.

Randstad je globálním lídrem v segmentu HR služeb a specializuje se na  řešení v oblasti flexibility práce a poskytování personálně poradenských služeb.

 

Průzkumy Randstad ukazují, že firmy nejméně shánějí lidi na pozice v oblasti marketingu, obecné administrativy a do právních oddělení. "Naopak nejvíce hledají pracovníky do výroby a produkce nebo do IT a technických oddělení. V netechnických oborech pak roste poptávka po obchodnících. Dá se očekávat, že zájem zaměstnavatelů o technicky zaměřené pracovníky poroste i do budoucna, a to bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet úroveň nezaměstnanosti," říká Kowalak.

Další důležitou změnou je i věkové rozložení zaměstnanců aktivních na pracovním trhu. Vzhledem k vyššímu počtu žáků na učilištích a výrazně menšímu počtu studentů na vysokých školách bylo před rokem 1989 běžné, že se lidé na pracovní trh dostávali kolem 18 roku života. Tato hranice se v souvislosti se změnou studijních preferencí stále zvyšuje. Zatímco v roce 1989 ukončilo vysokoškolské vzdělání necelých 19 tisíc absolventů, nyní jich je ročně téměř 70 tisíc. Svůj podíl na tom má nejen vyšší počet vypsaných oborů na státních školách a nástup soukromého školství, ale často také tlak okolí.

Přestože jsme v 90. letech hojně slýchali, že se za dvacet či třicet let budeme mít stejně dobře jako naši západní sousedé, západ nám v mnoha ohledech stále utíká. Pořád je výrazně před námi například v nabídce flexibilních pracovních úvazků, které by mohly přilákat firmám více zaměstnanců, nebo v oblasti agenturního zaměstnávání, které má u nás bohužel významně negativní konotaci v souvislosti s výrobou a nelegálním zaměstnáváním cizinců. Česká republika eviduje necelé jedno procento pracovníků zaměstnaných agenturně, průměr Evropské unie jsou přibližně dvě procenta. Nejvíce agenturních zaměstnanců v Evropě má Velká Británie (3,8%), následována Nizozemím (3,1%) Proporčně je zde však poměr kvalifikovaných a nekvalifikovaných agenturních zaměstnanců zastoupen rovnoměrněji, než je tomu u nás.

Zajímavý je rovněž pohled na vývoj mezd a systém ohodnocování. Platové tabulky a třídy, před rokem 1989 obvyklé na všech pracovištích, zůstaly v platnosti pouze ve státním sektoru, kdy klíčovou informací pro výši platu je úroveň dosaženého vzdělání a počet let pracovní praxe. Pružnější mzdový systém v sektoru soukromém umožňuje flexibilněji reagovat na výkyvy pracovního trhu a nastavovat mzdová schémata dle potřeb a možností firem. Zatímco v roce 1990 si zaměstnanec domů přinesl v průměru necelých 3200 korun, v loňském roce to bylo téměř 32 tisíc korun, tedy desetkrát více. Oproti tomu, celkové životní náklady se v tomto období zvýšily na sedminásobek. Největší nákladovou položku pak činí náklady na bydlení, v průměru kolem 30%.

Hays plc je přední světová společnost v získávání specialistů. Skupina je expertem v náboru kvalifikovaných, profesionálních a odborných lidí po celém světě, je leaderem na trhu ve Velké Británii a asijsko-pacifické oblasti a jedním z leaderů na trhu v kontinentální Evropě a Latinské Americe. Skupina působí v soukromém i veřejném sektoru, zabývá se vyhledáváním kandidátů na stálý i dočasný pracovní poměr i smluvními pozicemi. Ke konci června měla skupina 11 500 zaměstnanců pracujících ve 265 kancelářích v 33 zemích a ve 20 specializacích. 
Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.