Je esencí politického života, že různí lidé s odlišnými názory, preferencemi, ale i osobnostmi tíhnou k volbě různých politických stran. To ale neznamená, že by tato volba musela být nějak fixně daná. Nejenže postupem života samovolně dochází k formování našeho světonázoru, což je cesta, při které může dojít i k několika revolucím, důležitým aspektem, který ovlivňuje naše politické cítění, a potažmo i jednání, jsou společenské podmínky, ve kterých žijeme.
Dříve bylo zvykem dělit společnosti především na chudé a bohaté, v poslední době ovšem na důležitosti nabývá dělení zemí na rovné a nerovné. To je přitom typicky činěno na základě měřítka příjmové nerovnosti, standardně vyjadřované pomocí tzv. Gini koeficientu, který kvantifikuje míru nerovnoměrnosti rozdělení příjmů v rámci populace (čím vyšší hodnota, tím vyšší příjmová nerovnost).
Richard Wilkinson a Kate Pickettová k tomuto tématu vydali publikaci jménem „Rovnováha“ s podtitulkem „Proč je rovnost výhodná pro každého?“, ve které se snaží dokázat, že příjmová nerovnost může prakticky za všechno špatné, co se ve společnosti děje. Jakkoliv se autoři příliš netrápí s otázkami kauzality, ukazují, že hodnota Gini koeficientu je pozitivně korelovaná s výskytem takřka všech patologických společenských jevů, které si jen lze představit.
Vztek a volby. Naštvanost vede ke konzervatismu a odporu k přerozdělování
Wilkinson a Pickettová zařadili do své rozsáhlé obžaloby příjmové nerovnosti hned více než desítku jejích domnělých důsledků, jako je vyšší míra vražd, horší vzdělání, ale i obezita či psychická onemocnění. Zajímavým poznatkem je také to, že v zemích, kde je vyšší příjmová nerovnost, existuje podle zkoumání autorů nižší míra důvěry mezi lidmi.
V souvislosti s tím pak není žádným překvapením ani zjištění studie Michiganské státní univerzity, která identifikovala příjmovou nerovnost jako nejdůležitější faktor, jenž souvisí se spokojeností obyvatelstva s demokracií. Tím autoři Eric Chang a Sung Min Ha navazují na předchozí výzkumy, které v souladu s očekáváním ukázaly, že spokojenost s demokracií je vyšší u těch, kteří ve volbách hlasovali pro vítěze. Konkrétně podle závěrů studie platí, že čím vyšší úroveň příjmové nerovnosti, tím větší mezera ve spokojenosti s demokratickým politickým režimem existuje mezi vítězi a poraženými.
Trump manipulátor? Aneb p(r)omluvy (k) dolaru – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/a2zNGpr7xA prostřednictvím @roklen24 #Trump #Dollar #USD pic.twitter.com/Vt930x32fw
— Roklen24.cz (@roklen24) 24. srpna 2018
Autoři došli k tomuto závěru na základě prostudování prezidentských a parlamentních voleb ve 43 zemích, včetně Spojených států. „Tato studie naznačuje, že míra nerovnosti v příjmech je skutečným hnacím motorem spokojenosti s demokracií, a to jak u poražených, tak i u vítězů,“ citoval server Science Daily Changa, jednoho z autorů. „Volby jsou mnohem důležitější jak pro bohaté, tak i pro chudé, když je nerovnost v příjmech vysoká,“ dodal docent politologie z Michiganské státní univerzity.
Jinými slovy, s tím, jak se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými, vliv ekonomických podmínek na politické vnímání sílí na úkor institucionálních charakteristik systému. „Naše zjištění naznačují, že rostoucí nerovnost v oblasti příjmů obrací politické vítěze a poražené proti sobě. A tento konflikt ekonomických zájmů může podkopat spokojenost občanů s demokracií a vést k nestabilitě,“ obává se Chang.
The Economist: Svoboda tisku upadá. Je nejhorší za posledních 13 let
