Evropská centrální banka splnila očekávání, když ponechala sazby i „rozvrh“ programu kvantitativního uvolňování beze změny. Ostatně jinak by to ani nešlo, když sám guvernér ECB Draghi na tiskové konferenci řekl: „Měnovou politiku jsme dnes neprobírali.“
Z vyjádření Maria Draghiho je jasné, že se Rada guvernérů ECB „přepnula“ do vyčkávacího módu. Nic se však nezměnilo na tom, že centrální banka zůstává optimisticky naladěna jak v otázce posunu inflace k (avšak stále pod) 2% inflačnímu cíli ve střednědobém rámci, tak i solidního růstu.
Ve druhém případě sice Draghi a spol. registrují mírné zpomalení, celkový růst však zůstává solidní a široce rozprostřený. Zmiňované zpomalení, které bylo nejcitelnější například u předstihových indikátorů, jako jsou indexy PMI, banka považuje za konsolidaci po dosažení úrovní rekordního růstu, svou roli pak pravděpodobně sehrály i určité dočasné faktory. Mnozí členové rady obdobnou „normalizaci“ prý čekali, na druhou stranu, v některých případech bylo ono zpomalení nečekané, řekl Draghi.
Celkově tedy platí, že síla evropské ekonomiky nadále podporuje důvěru ECB ve zrychlení inflace, i přesto, že inflační tlaky zůstávají utlumené. Z toho důvodu je stále potřeba, aby centrální banka prováděla svou akomodativní měnovou politiku. Zmiňované faktory zpomalení pak bude banka obezřetně sledovat – je totiž potřeba nejprve zjistit, zda jde o trvalý, nebo naopak dočasný vývoj, případně zda jde o působení faktorů na straně poptávky či nabídky.
Rizika růstu tak zůstávají široce rozprostřena, přičemž dle Draghiho lze vypíchnout působení vnějších faktorů, jako je například protekcionismus. A právě v této oblasti je potřeba sledovat, jak se celá situace vyvine – dosavadní hlavní vlna obchodní „přestřelky“ se totiž nesla pouze v rétorickém duchu.
Měnová autorita, která neprobírá měnovou politiku
Tvrzení, že Rada guvernérů ECB dnes neprobírala měnovou politiku, zaskočilo mnohé. Draghi se však ochotně ujal vysvětlení. Důvodem, proč tomu tak bylo, je fakt, že centrální banka musí nejprve pochopit, co se přesně děje, vysvětlil guvernér. Monitoring vývoje je totiž dle Draghiho naprosto klíčový. A vzhledem k tomu, že ECB doposud nemá všechny potřebné informace, nelze ani probírat hlavní otázky měnové politiky.
Draghi a spol. se tak nadále drží svých třech „P“ (persistence, patience and prudence, neboli vytrvalost, trpělivost a obezřetnost).
Na shledanou v červnu
Dubnové zasedání ECB nepřineslo žádné novinky. Dalo by se říci, že svým obsahem bylo spíše „udržovací“ ve smyslu setrvávajícího optimismu. A jak se zdá, trhy na toto sdělení slyšely, když se euro posunulo k silnějším hodnotám.
Příští setkání, tedy to červnové, bude již zajímavější. ECB bude mít k dispozici novou prognózu a rovněž i několik dat dokreslujících sílu/slabost evropské ekonomiky. I přesto, že plán „konce“ QE zůstává nezměněn (trvání do září 2018, případě déle, bude-li to situace vyžadovat), již teď se přikláníme ke scénáři jeho prodloužení do konce roku, který bude spojen s postupným snižováním čistého nákupu aktiv.
A pokud by zpomalení evropské ekonomiky bylo trvalejšího rázu, nic nebrání ECB v prodloužení QE až do roku 2019. Více se pravděpodobně dozvíme v červnu, případně v červenci, což je dle nás pravděpodobnější termín.
