Co se týče měnové politiky, zdá se, že rok 2018 bude rokem utahování kohoutků. Americký Fed – poté, co v roce 2014 oficiálně ukončil program kvantitativního uvolňování – na podzim roku 2017 ohlásil plán osekávání své nafouknuté bilance. Na sklonku minulého roku se také nechala slyšet Evropská centrální banka, že od ledna sníží objem nakupovaných prostředků v rámci kvantitativního uvolňování na polovinu. A ke zpřísňování měnových podmínek přistupuje i Bank of Japan.
Poté, co v letech 2008 až 2009 zasáhla vyspělé ekonomiky ničivá finanční krize, začaly největší centrální banky světa s programy masivního přílivu likvidity do finančního systému. To, co mělo být pouze první pomocí a prevencí proti zhroucení bankovního sektoru, se však postupně stalo standardní měnovou politikou. Jak ukazuje graf ze Zero Hedge, v průběhu posledního desetiletí nakupovaly centrální banky jako Fed, Evropská centrální banka, Bank of Japan a Bank of England měsíc co měsíc ohromné množství aktiv.
Liquidity Supernova 2017: Centrální banky už nakoupily za bilion USD
V roce 2018 se však „QE party“ zdá být u konce, a to i v zemi, kde byl tento fenomén vlastně vynalezen. Jak informoval server Wolf Street, bilanční suma japonské centrální banky na konci roku 2017 poklesla, a to poprvé od roku 2012. Důvodem je postupné omezování kvantitativního uvolňování ze strany Bank of Japan.
„Rozchod“ pokračuje. Rusnok vidí vyšší sazby, Draghi hájí QE
Zatímco v roce 2016 – během vrcholu japonského QE – přilila Bank of Japan do tamního finančního systému neuvěřitelných 93,4 bilionu jenů, což je asi 830 miliard dolarů, v roce 2017 už to bylo „jen“ 44,9 bilionu, což je zhruba o polovinu méně. V prosinci pak byl příliv likvidity do systému dokonce záporný, a bilanční suma tak po dlouhých letech mohla poprvé poklesnout.
I když se jednalo o malý pokles (o 444 miliard jenů, což je asi 3,9 miliardy dolarů), ukazuje to na pomalý obrat trendu, který v poslední době můžeme sledovat i u ostatních centrálních bank, jež za poslední desetiletí nafoukly své bilance do ohromných rozměrů. Vzhledem ke specifickým problémům japonské ekonomiky, mezi kterými dominují chronické potíže s deflací a nadměrným spořením, však japonská centrální banka patří k rekordmanům. Zatímco u Fedu dosahuje rozvaha zhruba 23 % amerického HDP, u Bank of Japan je to vzhledem k japonskému HDP nyní kolem 96 %.
V souvislosti se zmiňovanými specifickými faktory se navíc Japonsku stále nedaří dosáhnout inflačního cíle na úrovni 2 %, inflace se zde stále pohybuje pod 1 %. Proto japonská centrální banka zatím nepřistupuje ke zvyšování úrokových sazeb jako ostatní vyspělé země, ale nechává svou krátkodobou úrokovou sazbu na dokonce záporné hodnotě -0,1 %. „Naším cílem je dosáhnout inflačního cíle ve výši 2 % co nejdříve, jak to bude možné,“ nechal se slyšet guvernér Bank of Japan Haruhiko Kuroda.
